Je to jednoduché, rychlé, bezbolestné. Je to také dostupné. A přitom to dokáže převratným způsobem změnit k lepšímu osudy desetitisíců českých rodin. Nová metoda, na jejímž vývoji pracoval český neurolog David Školoudík, totiž nejspíš dokáže odhalit Parkinsonovu nemoc dávno před tím, než u pacienta skutečně propukne.
Diagnostika využívá zcela běžné vyšetření ultrazvukovou sondou. Přístroj, který je k dispozici v každé nemocnici. Sonda se přiloží na spánek, odrazem zvuku vznikne změť šedých odstínů. Vyšetření, které se dnes využívá u cévních mozkových chorob, má ohromné možnosti.
Lékaři si totiž už dříve všimli, že na určitých částech mozku jsou třeba u lidí s Parkinsonovou nemocí viditelné změny. Takzvaná černá hmota, jejíž degenerace způsobuje úbytek dopaminu, je na ultrazvuku více vidět, a to už delší dobu před propuknutím nemoci.
Pokud by se předpoklad potvrdil, lékaři by do budoucna dokázali pacienty s rizikem rozvoje nemoci dopředu odhalit a zahájit léčbu včas, dokonce s předstihem. Věc má háček. „Přečíst“ jemné odchylky šedých odstínů, které ultrazvukový obraz nabízí, lidské oko přesně nedokáže. Ale dokáže to počítač.
Vědci z Brna vymysleli počítačový systém, který odhalí Parkinsonovu nemoc |
Už měsíce se testuje software, který míru šedi umí analyzovat a změny na mozku odhalit. „Princip už pak funguje víceméně všude, tedy na Alzheimerovu demenci, depresi či panickou poruchu. Jen se měří jiné místo mozku,“ popisuje neurolog a ředitel Centra vědy a výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci David Školoudík.
Program funguje tak, že analyzuje obraz pixel po pixelu a lékaři ukáže konkrétní údaj. „Přístroj je lepší než lidské oko. I když je člověk expert, přístroj mu pomůže naprosto objektivně. Spolupracujeme i na dalších aplikacích na onemocnění typu Alzheimerova demence nebo deprese,“ říká projektový manažer Marek Vaculík, který se jako IT odborník na vývoji podílel.
Nová diagnostika se testuje v Ostravě a v pražské motolské nemocnici. „Zkoumáme ultrazvukové nálezy v oblasti černé hmoty, zda by mohly mít prognostický význam. Nálezy korigujeme s magnetickou rezonancí,“ potvrzuje neuroložka z nemocnice v Motole Petra Kešnerová.
Naděje pro pacienty
Parkinsonova nemoc, chronické onemocnění centrálního nervového systému, nejčastěji postihuje lidi nad 50 let. Nezřídka ale i lidi mladší jako Blanku Sedláčkovou, u které nemoc naplno propukla po 40. narozeninách.
Vědci objevili na jihovýchodní Moravě novou variantu Parkinsonovy nemoci |
„Nejdřív jsem měla třes levé ruky. Pak už to šlo docela rychle,“ vzpomíná Blanka Sedláčková. Než se dozvěděla svoji diagnózu, trvalo to ještě rok. „Nemoc se dá prokázat s určitostí, až když se vyloučí jiné nemoci a projeví se základní příznaky, tedy třes, ztuhnutí a zpomalení. Dodatečně jsem zjistila, že první příznaky u mě byly nadměrné pocení, a to bylo dva roky předtím, než se mi začala klepat ruka.“
Naději mnoha lidem teď přináší projekt, který hledá metody, jak chorobu objevit dřív, než se projeví právě fyzické příznaky. Kromě ultrazvuku mozkového kmene se tak zkoumají i jiné možnosti jak vytipovat potenciální pacienty.
Jednou z nich je třeba pozorování poruch v REM spánku. „Je to velice citlivé. Běžně se nám v této fázi zdají sny a kůra má být odpojena od zbytku těla, abychom nikam neodcházeli a neřešili, co vidíme ve snech,“ vysvětluje vedoucí centra Neurologické kliniky I. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Robert Jech. „U těchto lidí to dobře nefunguje, protože kůra není odpojená dostatečně. Ukazuje se, že právě u těchto lidí je pravděpodobné, že se rozvine nějaká forma neurodegenerace. Může to být Parkinsonova nemoc, ale i cokoli jiného,“ říká.
I nemoc má své líbánky
Určité „příznaky“ se ale podle něj dají najít i ve způsobu chůze – kdy se například nekoordinovaně pohybují horní a dolní končetiny. „Všechny parametry, pokud si jich někdo všimne, dají dohromady obraz potenciálního kandidáta. Nemůžeme se spolehnout jen na jeden biomarker,“ upozorňuje Jech.
Pokud by lékaři jednou uměli nemoc odhalit ještě před propuknutím, chtěli by ji blokovat, teď to zatím neumí. Podle Jecha je ale současný výzkum nutný k pochopení, kde přesně a jak je metabolismus poškozen. „V této fázi běží experimentální studie zaměřené na to, jak opravit tyto geny. Naším úkolem je najít biomarkery, abychom vytipovali vhodné kandidáty včas. Jakmile bude léčba, budou první, kterým bude tato preventivní léčba nabídnuta,“ říká lékař.
Současná medicína umí jen potlačit příznaky, ale tak dobře, že okolí často nic nepozná. Potvrzuje to i Blanka Sedláčková, která měla po nasazení léků pocit, že je skoro zdravá. Efekt trvá i několik let a lékaři ho nazývají obdobím líbánek, protože pacient se vrací zpátky do života. V pozadí však přesto nemoc pomalu postupuje dál.
Velikou pomocí pacientům je ale i hluboká mozková stimulace. Díky zákroku, kdy se do mozku implantuje elektroda, se pacientům vrací třeba schopnost postarat se o sebe, někdy se vrátí do práce. „Stimulační souprava se skládá z elektrody zavedené do mozku, pod kůží kabelem propojené se stimulátorem, který je vložen pod kůži na hrudníku pod klíční kostí. V cílovém jádru se vysílají elektrické impulzy,“ popisuje zákrok neurolog Dušan Urgošík z Nemocnice Na Homolce, která přitom úzce spolupráce se Všeobecnou fakultní nemocnicí. Operace se provádí ještě v Olomouci a v Brně.
V Česku žijí s implantovanou elektrodou, která zůstává v mozku většinou doživotně, asi dvě procenta lidí, optimální by ale podle lékařů bylo deset až patnáct procent. „Implantaci provedeme asi u dvaceti pacientů ročně. Vzhledem k počtu parkinsoniků a přidružených podobných chorob je to nedostačující číslo,“ myslí si Urgošík.
VZP už změnu lidem přislíbila. Postupně bude ve smlouvách s centry, která výkon provádějí, definovat přesnou částku, kterou dostanou, aby se výkony lépe plánovaly a zvyšoval se jejich počet. Ministerstvo zdravotnictví chce navíc tato zařízení povýšit na status specializovaných center. „Statut centra přináší vyšší právní jistotu při jednání s pojišťovnou a stabilitu financování,“ upřesňuje mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.
Všeobecná zdravotní pojišťovna začne také asi od poloviny roku plně hradit lék Levodopa, na který pacienti dosud dopláceli asi dvě stě korun za balení. Lidé tak ušetří i tisíce korun ročně.
