Přivábit také může vlažnější voliče, liberály z velkých měst, jimž zase vadila arogance a skandály.
ODS zmítaná korupčními skandály a ztrátou pravicové ideologie řeší zvolením Petra Nečase za volebního lídra obě nehezké nálepky najednou. Zaprvé je pětačtyřicetiletý místopředseda považován za "pana Čistého", za nímž ani po dlouhých osmnácti letech v nejvyšší politice nejsou žádné skandály či aféry. A zadruhé je dlouhodobě hlavním tvůrcem programu občanských demokratů.
Topolánek odstoupil z kandidátkyTváří ODS pro volby bude Nečas |
Do ODS vstoupil Nečas už v roce 1991, o rok později se stal poslancem.
Petr Nečas působí především věrohodně: co říká a chce po ostatních, to sám žije. Původní profesí fyzik a otec čtyř dětí tudíž nikoho nemusí přesvědčovat, že je konzervativec. Nejezdí s lobbisty na jachty a luxusní dovolené, čili zní od něj věrohodně, když kritizuje lobbování a žádá úspory.
Že tohle všechno dobře vědí u konkurence v Lidovém domě, potvrzuje včerejší hysterická reakce místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka na zvolení Nečase volebním lídrem. Socialisté dobře vědí, že v něm nebudou mít tak velký terč, jako měli v Topolánkovi. A že zkušený politik s klidným a věcným projevem bude v televizních debatách silným soupeřem okoukanému buldozeru Jiřímu Paroubkovi.
Samozřejmě přemýšlivý Petr Nečas má i zápory - těmi hlavními jsou chybějící charizma a pak jistá váhavost, ani jedno není pro lídra vhodné.
To první sám připouští, ale vzpomeňme případ bezpartijního premiéra Jana Fischera, s nímž má Nečas mnoho společného: Když se tento "suchar" a statistik stal předsedou vlády, mnozí mu nedostatek charizmatu vyčítali. Jenže v rozhádané české politice se ukázalo, že klid a věcnost jsou přesně to, co veřejnosti chybělo a dokázala to ocenit ohromnou popularitou.
Nerozhodnost projevil Petr Nečas dvakrát. V roce 1997 ho ODS navrhla na post ministra vnitra, ale on odmítl. Pak propásl větší šanci v roce 2002, kdy se mohl stát předsedou ODS po Václavu Klausovi.
Favorit byl už po Klausovi
Byl zpočátku favoritem, Klausem samotným podporovaným, jenže podcenil soupeře a neobjížděl regiony, aby získával hlasy. Mirek Topolánek ho porazil poměrem 179 ku 168 hlasům.
On však nezahořkl a stal se jeho loajálním místopředsedou a ze stínového ministra obrany se začíná připravovat na důležitější roli - na ministra sociálních věcí.
Postupně se také odpoutává od Klause, až dospěje v jeho výrazného kritika.
Když se stal ministrem sociálních věcí, prosadil velké úspory - snížil třeba počet rodin pobírajících dětské přídavky či zpřísnil sociální dávky. Pokusil se i nastartovat penzijní reformu. Nyní vstupuje do hry, když se volebním tahákem ODS stává vytvoření nových pracovních míst.
Byl loajální, pak se změnil
Poslední roky už začal Topolánka, na němž dlouho oceňoval "tah na branku", kritizovat. Vyčítal mu kontroverzního lobbistu Marka Dalíka. Asi nejvíc ale vybuchl po jeho loňské dovolené s lobbisty v italském Monte Argentariu, když Topolánek dlouho nemohl pochopit, proč to veřejnosti tolik vadí.
Tehdy Nečas řekl, že Topolánkovi chybí "sociální inteligence" a že volby může ODS vyhrát jedině tehdy, když se Topolánek udrží a už nikam nevyjede.
Topolánek si sice nevyrazil na dovolenou, ale do redakce časopisu pro homosexuály. Cesta pro konzervativce Petra Nečase byla otevřena.
