Změna financování, na kterou kývli poslanci, se bude týkat mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, konzervatoří a školních družin, které zřizují kraje nebo obce. Financování soukromých a církevních škol zůstane stejné.
Nyní se výše platby za žáka v konkrétním oboru nebo typu školy liší podle regionů. Krajské úřady přerozdělují peníze z ministerstva školám a každý k tomu přistupuje jinak. Nově ministerstvo určí, kolik peněz dostane konkrétní škola, financování by se tedy mělo sjednotit.
Ministerstvo odhadlo náklady na financování změny pro první rok na dvě a půl až pět miliard korun. Nový systém přinese podle ministryně Kateřiny Valachové z ČSSD spravedlnost a zmírnění administrativy. Podle premiéra Bohuslava Sobotky novela zkvalitní vzdělávání a omezí riziko vylidňování venkova.
Opoziční pravice říká, že zákon by měl být jednodušší. „S cíli můžeme souhlasit. Metoda není správná a přinese pravý opak,“ řekl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Stát by měl podle něho dávat na každého žáka stejnou částku. Valachová namítla, že by to vedlo k zániku malotřídek.
Zrušení pamlskové vyhlášky chtěly TOP 09 a ODS
Jádro sněmovní diskuse ale bylo jinde. „Pamlsková vyhláška je extrémní,“ řekla ve Sněmovně poslankyně a místopředsedkyně TOP 09 Jitka Chalánková. „Máme jedinečnou šanci napravit nepromyšlené změny. Bufety se masově ruší,“ prohlásila.
Veřejná moc podle ní nemá určovat rodičům, jak se mají stravovat jejich děti. Vyhláška, která zakazuje prodej nezdravých potravin a nápojů ve školních bufetech a automatech, platí od začátku roku (více o vyhlášce zde).
Pro zrušení pamlskové vyhlášky ale nakonec bylo 45 poslanců ze 166 přítomných, hlavně z TOP 09 a ODS, což pro zrušení pamlskové vyhlášky nestačilo (hlasování poslanců najdete zde)
„Dlouhodobě jsem pro, aby se něco dělalo se stravováním žáků,“ řekl ve Sněmovně předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jiří Mihola. Neměli bychom se ale podle něj pohybovat ode zdi ke zdi a rušit něco, co platí jen pár dnů. „Není cílem likvidace školních bufetů,“ uvedl Mihola. Předcházet změně pamlskové vyhlášky podle něj musí odborná debata za přítomnosti dietologa.
Spor o křesťanské kořeny a o multikulturalismus
Rozruch mezi poslanci vzbudil především návrh poslankyně Niny Novákové z TOP 09, aby se do školského zákona dostala obecná deklarace, že mezi obecné cíle vzdělávání patří „pochopení a osvojení evropských kulturních hodnot a tradic humanismu vycházejících z antického a židovsko-křesťanského duchovního odkazu“.
Hlasovali pro to poslanci TOP 09, ODS, KDU-ČSL a skoro polovina poslanců ANO. To ale nestačilo. Sociální demokraté a komunisté měli s pomocí části klubu ANO převahu (jak kdo z poslanců hlasoval, najdete zde).
„Nezpochybňuji, že z těchto kořenů vychází naše kultura,“ řekla ministryně školství. „Chci sekulární školství,“ zdůraznila však. Ty, kdo prosazovali odkaz na křesťanské kořeny do školského zákona, podezřívá z toho, že princip sekularity českého školství chtějí narušit.
„My uděláme všechno pro to, abychom časem tuto preambuli dostali i do ústavy,“ deklaroval předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
27. listopadu 2016 |
I další poslanci - třeba Bohuslav Chalupa z ANO - zmiňovali, že bychom se neměli hlásit k multikulturalismu. „Multikulturalismus evidentně nesplnil to, co měl, a my musíme jasně definovat jako Česká republika, kde stojíme,“ řekl Chalupa. „Myslím si, že tenhle pozměňovací návrh reaguje na aktuální situaci i celospolečenskou v Evropě a ve světě,“ řekl Karel Rais s ANO.
„Jsou jiné civilizace, kde prostě mají jiné kořeny, jiné základy, a výsledkem té geneze a spojením římského práva, řecké filosofie, židovství a křesťanství je například to, že ženy zde můžou úplně stejně jako muži řídit auto, že zde můžou v této Sněmovně sedět, že máme všichni stejná práva před zákonem. To je základ naší civilizace,“ řekl Ondřej Benešík z KDU-ČSL.
„Hodnota, kterou chceme chránit, a kterou musíme chránit, je sekularismus. Ten vyrostl na základech židovské a křesťanské tradice, ano. Ale je to sekularismus, který nás teď posouvá dopředu a který musíme udržet,“ namítal jim Robin Böhnisch z ČSSD.
Proti tomu, aby se do školského zákona dostal odkaz na křesťanství protestoval i poslanec za komunistickou stranu Miroslav Grebeníček. Jeho kolega Miroslav Opálka mluvil o genocidě indiánů a o inkvizici. „Já se také hlásím k antickému humanismu, ale ta geneze křesťanství přece není černobílá. Vzpomeňte si na první a druhé schizma, třicetiletou válku, kolik tu bylo mrtvých, když křesťané mezi sebou soutěžili. Vzpomeňme si na genocidu indiánů, kdy se rozšiřovalo křesťanství pomocí kříže. To přece nejsou jenom ty hodnoty, ke kterým bychom se mohli hlásit,“ řekl Opálka.
3. prosince 2016 |
