Sobotní hroznatínskou událost si nenechal ujít ani pražský dokumentarista a válečný historik Miroslav Brož, který zná dění u Sokolova v roce 1943 do hloubky. On sám se s Ludvíkem Svobodou znal osobně, jako mladý s ním strávil několik dní.
Odhalení Svobodovi deskyV sobotu se do Hroznatína na Třebíčsku sjely stovky příznivců zdejšího rodáka, válečného generála a někdejšího československého prezidenta. Ludvík Svoboda se ve vsi narodil 25. listopadu 1895, prožil zde dětství. Ještě než akce začala, málem došlo k potyčce mezi organizátory a zástupci komunistické mládeže. Výrazné entrée při kladení věnců jim pořadatelé důrazně rozmluvili. Někteří lidé při akci neskrývali nostalgii po socialistických časech. Jiní se ohrazovali vůči tomu, že po listopadu 1989 se zásluhy generála Svobody bagatelizují. Podle předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky se Svoboda v roce 1968 do poslední chvíle snažil zabránit vstupu spřátelených vojsk na území Československa. "V následujících letech byl už pouze figurkou," doplnil ho i senátor František Bublan (zvolený za ČSSD), před Listopadem duchovní. Na odhalení se přijel podívat, mimo jiné, i bývalý tajemník premiérů Grosse a Paroubka Zdeněk Doležel. "Můj dědeček byl jedním z prvních, kteří Svobodovi pomohli v době, kdy byl perzekuován. Naše dva rody spolu od té doby komunikují," vysvětlil. |
"Svoboda nebyl kovaný komunista, do strany vstoupil až v roce 1948. On byl především válečný hrdina, statečný člověk. Potkal jsem se s ním jako mladý kluk někdy v letech 1965 a 1966, když pracoval ve Vojenském historickém ústavu v Praze na Vítkově, kam ho uklidili. Psal tam paměti," zavzpomínal na výraznou osobnost československých dějin Brož.
"Chodíval v hnědých manšestrákách, i v pokročilém věku to byl pohledný člověk s neobyčejným charismatem. Pro mě to byl takový příjemný děda, který uměl výborně vyprávět, skoro bůh. A já se měl na co ptát. Že mi ochotně věnoval svůj čas, za to jsem mu zůstal vděčný," vzpomíná Brož.
"Nikdy nenosil nos nahoru. I když ho potom vytáhli, aby dělal prezidenta, nezapomněl na mě a až do své smrti mi každý rok posílal lístek k Vánocům. Byla tam podepsaná taky jeho bezvadná žena Irena. Dodnes mám pohlednice schované," dodává historik.
A jak se dívá na Svobodovo působení v roli prezidenta nebo na zmínky, že při oné bitvě pod jeho velením možná padlo zbytečně moc vojáků?
Dnes už žije jen patnáct pamětníků Sokolova. Je jim přes 90 let
"Coby prezident byl v té přelomové době roku 1968 a v letech poté pod obrovským tlakem, navíc nebyl zdráv. A teorie o zbytečně padlých jsem rovněž zaznamenal, podle mého jsou to nesmysly. To byli strašně stateční chlapi, vůbec nemohli vědět, co bude následovat, řešili situaci a vedli si obdivuhodně. Po bitvě je každý generál," domnívá se Brož.
Dnes se podle něj všechno hodně zjednodušuje a ve zkratce lze těžko tuto dějinnou událost popsat a důkladně hodnotit.
"Dnes už v Česku žije posledních patnáct přímých účastníků tehdejších událostí, je jim od 92 do 99 let," doplnil.
Fotogalerie |
On sám letěl vojenským speciálem minulý týden na rekonstrukci bitvy na Ukrajinu, kam mířily taky stovky lidí i ze Slovenska.
"Představte si, že shodou okolností bylo i stejné počasí jako před těmi sedmdesáti lety," usmál se.
"A pro mě osobně byly zajímavé negativní reakce Ukrajinců na dobové německé uniformy. Nacisté tam za války páchali taková zvěrstva, že to dodnes v lidech zůstalo, v každé rodině o někoho přišli," přidal postřeh.
Pozoruhodné je podle něj také sledovat, jakým hrdinou pro Ukrajince a Rusy generál Svoboda zůstal, jmenují se tam po něm ulice nebo parky a Vladimir Putin pro něj chystá nejvyšší ruské vyznamenání.
"Díval jsem se na pomník, který Svobodovi nechali udělat v Hroznatíně. Je moc pěkný. Ale má chybku. Je udělaný podle fotografie, na které chybí jedno vyznamenání, on byl trojnásobný hrdina ČSSR, na pomníku je jen dvojnásobný. A když už jsme u toho, byl taky hrdinou SSSR a Jugoslávie," dodal Miroslav Brož.
