„Mladý zdravý lidský mozek má kolem 80 až 100 miliard neuronů. Už po třicátém roce věku jich ale začíná ubývat. U někoho rychleji, u někoho pomaleji. Všem se však objem mozku postupně zmenšuje. Zastavit to nemůžeme, zpomalit ano,“ říká Ondřej Volný, zástupce přednosty Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava.
Nejvíc buněk ubývá podle něj v hipokampu, což je část mozku ve tvaru mořského koníka. Ta uchovává vzpomínky, pomáhá člověku učit se nové věci a orientovat se v prostoru.
Umělá inteligence zachraňuje životy. Odhalit dokáže mozkovou mrtvici i nádor |
Nové výzkumy ukazují, že část kmenových buněk v hipokampu má i v pozdějším věku schopnost dělit se a vytvářet nová spojení. Pokud k tomu mají podmínky.
Závod s ubývajícími neurony
„O mozek bychom se měli starat od mládí. Můžeme ho déle udržet ve formě, pokud si dopřejeme pravidelný pohyb, spánek, zdravou stravu s dostatkem vody, přírodních vitamínů, minerálů i antioxidantů, ale také sociální kontakty a mentální trénink. Tím vším můžeme oddálit nástup demencí, kterých přibývá.
„V praxi vidíme, že u pacientů s počínající neurologickou diagnózou, jako je třeba Parkinsonova nemoc, trénink paměti v kombinaci s pravidelnou chůzí, cvičením nebo tancem příznaky nemoci výrazně zmírňuje,“ popisuje Volný.
A dodává, že pohyb podporuje prokrvení mozku, stimuluje růst nových neuronů a posiluje spojení mezi nimi. Proto pomáhá udržovat paměť, soustředění i celkovou výkonnost mozku.
Je důležité, abychom dokázali i zapomínat, říká trenérka paměti Dana Steinová |
Před téměř třiceti lety vznikla Česká společnost pro trénovaní paměti a mozkový jogging, která pořádá kurzy pro veřejnost i trenéry paměti a organizuje také Národní týden trénovaní paměti. Ten je součástí celosvětového Týdne povědomí o mozku, který připadá vždy na třetí týden v březnu.
Podle zakladatelky a předsedkyně společnosti Dany Steinové loni přilákaly skoro čtyři stovky interaktivních workshopů, tréninků paměti, přednášek, pochodů a dalších akcí na podporu mozku v Česku téměř šest tisíc lidí.
Letos to bude podobné. Většina akcí zaměřených na paměť bude probíhat v nadcházejících dnech ve vzdělávacích či kulturních centrech, knihovnách, domovech pro seniory, školách nebo zdravotnických zařízeních. Najít se dají na webu trenovanipameti.cz.
Žádné „ezotéma“. Způsob dýchání mozek ovlivňuje, máme důkazy, říká neurovědec |
V následujícím týdnu od 23. do 29. března na ně naváže osvětová akce Pochod pro mozek. Na webové stránce pochodpromozek.cz je přehled aktivit, které pro veřejnost pořádají kluby turistů či seniorů i jiní pořadatelé z mnoha míst. Slibují procházky přírodou, často spojené se zábavou v podobě hádanek či paměťových her.
„Trénování paměti je jedna velká hra. Mozek má vlastnost, které se říká neuroplasticita. Jde o schopnost neustále se měnit a zlepšovat na základě toho, co právě zpracovává. Pokud ho správně zaměstnáme, pomůžeme jeho lepšímu fungování. Proto je důležité mozek posilovat podobně jako svaly – i s pomocí trenérů,“ říká Dana Steinová.
Sama vede každý rok několik desetitýdenních kurzů trénování paměti pro veřejnost, jeden i v angličtině. Jejich účastníky učí pomocí her, logických úkolů a mnemotechnických technik procvičovat soustředění a zapamatovat si velké množství informací s minimální námahou.
Trénink paměti překvapil i neurovědce
„Naše společnost má v současnosti okolo 700 aktivních trenérů paměti, kteří každý rok pomohou tisícům lidí. Většina pracuje v nemocnicích, domovech pro seniory, kulturních centrech nebo v knihovnách, ale přibývá i soukromých koučů. Jednou ročně pořádáme základní kurz pro další zájemce, kteří se chtějí stát trenéry paměti,“ dodává Steinová.
Za demencí stojí vadné hojení nervové tkáně v mozku, říká imunolog Klubal |
Kurz určený trenérům paměti z Česka i Slovenska letos absolvoval také jednapadesátiletý neurobiolog, kouč a popularizátor neurovědy Aleš Benjamín Stuchlík. Výsledek ho nadchl.
„Celý profesní život se věnuji mozku i jeho výzkumu. Vím, že lidská paměť je nedokonalá a má smysl ji trénovat – čím dříve, tím lépe, ale nikdy není pozdě začít. Znám různé triky, jako je spojování slov s příběhy nebo obrázky. Přesto mě překvapilo, že jsem si díky kurzu dokázal zapamatovat například všechny americké prezidenty a dokážu vyjmenovat, jak šli po sobě, nebo až sto desetinných míst Ludolfova čísla,“ líčí Stuchlík. Nové znalosti chce využít při výuce studentů i v praxi neurokouče.
Jak si lépe pamatovat: pomáhá akrostikum Víte například, kolik je v Praze mostů přes Vltavu, po nichž jezdí vozidla nebo vlaky? Devatenáct. Vyjmenovat je ve správném pořadí je těžké. Víte proč? „Lidský mozek si neumí informace pamatovat v daném pořadí. Ale účinně v tom pomáhá mnemotechnická pomůcka akrostikum. Stačí sestavit větu, kde každé slovo začíná na začáteční písmeno té informace, kterou si potřebujeme později vybavit. Nejlépe se pamatují takové věty, které sami vymyslíme,“ líčí trenérka paměti Dana Steinová. Ilustruje to na příkladu s mosty přes Vltavu. Pomůcka: „Zelená radostná bradatá bachratá dobrosrdečná žába plavala jako labuť, která měla černou špinavou hlavu natřenou lesklou žluto-bílou temperou.“ Podle začátečních písmen slov v této větě si lze vybavit názvy mostů ve správném pořadí: Zbraslavský, Radotínský, Branický, Barrandovský, Dvorecký, Železniční most pod Vyšehradem, Palackého, Jiráskův, Legií, Karlův, Mánesův, Čechův, Štefánikův, Hlávkův, Negrelliho viadukt, Libeňský, Železniční most v Libni, Barikádníků a Trojský. Začít lze i s jednoduššími větami, které obsahují menší počet informací. Například barvy duhy v pořadí, jak jdou za sebou. Věta může znít třeba: Čert opatrně žongloval zelenými malými indiánskými fáborky. Začáteční písmena slov odkazují na barvy: červenou, oranžovou, žlutou, zelenou, modrou, indigo a fialovou. |
