Návrh novely představila senátorka Věra Procházková. Podle ní stávající zákon nejasně vymezuje postupy v situacích, kdy dosavadní léčba již pacientovi nepřináší prospěch. Informoval o tom Zdravotnický deník.
Stěžejní je zavedení pojmu „neadekvátní léčba“. Ten popisuje stav, kdy léčebný plán nemocnému nepomáhá a naopak je pro něj zatěžující. U nevyléčitelně nemocných lze poté zahájit terminální tišení bolesti, jehož vedlejším účinkem může být potenciálně rychlejší úmrtí.
Zarytých odpůrců eutanazie výrazně ubylo, pro jsou už tři čtvrtiny Čechů |
Důležitou roli hraje proto příprava registru dříve vyslovených přání. Ten má zajistit odpovídající zacházení pacientům, kteří již nejsou schopni své přání vyslovit nebo jsou nezletilí.
Návrh budí emoce
Pro návrh hlasovalo 38 z přítomných 56 senátorů. Proti bylo osm a třináct se hlasování zdrželo. Úpravou se nyní bude zabývat zdravotní a ústavně-právní výbor. Debata však vyvolala u některých silné emoce.
Jednou z odpůrkyň je senátorka Daniela Kovářová. „Nejde o řešení detailního technického problému ani o řešení, po kterém prý volá praxe. Jde o nenápadné, ale fatální otevření dveří eutanazii,“ uvedla v rozpravě. Odkazuje i na Listinu základních práv a svobod, podle té nesmí být nikdo zbaven života.
Pacient nezemřel a vzbudil se. Expert nejen o rizicích asistované sebevraždy |
Kritiků je ale více. „Pro mě je to zakuklená eutanazie,“ reagoval Lumír Kantor z KDU-ČSL.
Procházková však zdůrazňuje rozdíl mezi eutanazií, která je podle ní aktivním činem ukončení života a terminální léčbou, jež má napomáhat méně bolestnému odchodu. Tu navíc lékaři mnohdy využívají, dosud však bez jasné legislativy. Změna má tak přinést užitek pro obě strany.
