Karel Penn dostal v sedmadvaceti letech infarkt myokardu. Od té doby se mu zhoršovala funkce levé srdeční komory a trápily jej srdeční arytmie. Pennovi implantovali několik kardiostimulátorů, ten poslední dokáže sledovat činnost jeho srdce 24 hodin denně.
Díky systému Home Monitoring se data zaznamenávají do "krabičky" připomínající mobilní telefon u pacienta doma a ta pak data odesílá do servisního střediska a e-mailem či faxem lékařům, kteří je denně kontrolují. Kdyby bylo cokoli špatně, lékař si pacienta okamžitě zavolá do ordinace a léčbu upraví.
Kardiostimulátory a defibrilátoryKvůli stárnutí populace narůstá počet kardiovaskulárních onemocněních a také počet implantací kardiostimulátorů a defibrilátorů. Jen za loňský rok jich lékaři implantovali 2 596. Nejvíce takových výkonů probíhá v nemocnici Na Homolce, v IKEM a v kardiocentru v Třinci, za kraje to jsou Karlovarský, Jihočeský a Liberecký. Naopak dostatečná síť přístrojů stále není na Zlínsku. První kardiostimulátor s možností dálkového sledování byl implantován v roce 2000. Od té doby se systém rozvíjí a nyní už se data přenášejí ze stacionární jednotky z domova pacienta pomocí mobilní sítě do servisního střediska výrobců kardiostimulátorů a defibrilátorů, které pak informace prostřednictví e-mailu, SMS, faxu či internetové schránky odešle lékaři. Ten záznamy denně kontroluje a v případě potřeby pacienta kontaktuje a upraví s ním léčbu. |
"Díky tomuto systému mám pocit, že jsem krytý a že mám větší volnost," uvádí Penn. Nemusí na časté kontroly a pokud se u něj projeví arytmie, které kardiostimulátor s defibrilátorem léčí několika výboji, dozví se to pacient i lékař téměř okamžitě.
Penn dostal první kardiostimulátor v roce 1996, byl veliký a těžší, vydržel mu pět a půl roku. Druhý implantovaný přístroj už byl modernější a měl i delší životnost - osm a půl roku. Objevila se na něm však porucha.
Nefunkční elektroda mohla přinést srmt
"V roce 2004 se při pravidelné kontrole zjistilo, že elektroda vysílající výboje do srdce byla narušena, a přístroj tedy nefungoval. Nevím, jak dlouho, každopádně jsem mohl být ohrožen na životě až čtyři měsíce, tedy celou dobu od poslední kontroly u lékaře," dodal Penn s tím, že kdyby jej zastihla smrtící arytmie, zřejmě by nepřežil.
To se nyní s novým monitorovacím systémem pacienta stát nemůže. Přístroj totiž sleduje jak zdravotní stav pacienta (srdeční rytmus, srdeční arytmie, dodané léčivé výboje a předpověď klinického stavu srdce i možnost selhání), tak technický stav implantátu (tedy stav elektrod a baterie).
"Už tedy není ohrožen život nemocného, díky okamžitým datům můžeme zareagovat rychle a upravit léky, které bere, či přenastavit kardiostimulátor. K nechtěným arytmiím tak dochází mnohem méně," doplnil přednosta I. interní kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci Miloš Táborský s tím, že pacienti s takovým přístrojem přicházejí při hladkém průběhu nemoci jen jednou za rok na pravidelné kontroly.
Na přístroj se čeká rok
Loni dostalo v České republice přístroj napojený na dálkové sledování 2 596 pacientů. Čekací doby na tyto přístroje jsou však až rok.
"Nyní máme v olomoucké nemocnici 120 pacientů, kteří na defibrilátor čekají. Lhůty by mohly být kratší, kdyby nebyly přísné limity od pojišťoven. Za poslední rok se totiž systém zlevnil o třicet procent. Zároveň však máme zastropovaný počet operací," dodal Táborský.
Na defibrilátory mají nárok především pacienti resuscitovaní a ti, kterým starý přístroj v těle již dosluhuje. Lidé, kteří mají potíže se srdcem a které arytmie ohrožují, jej však pouze z preventivních důvodů nedostanou.
Kardiostimulátor k léčbě pomalého srdečního rytmu má v České republice přes 100 tisíc lidí. Ročně jich lékaři v šestnácti implantačních centrech zavedou osm tisíc, z nich dva tisíce jsou výměny. Defibrilátorů voperují ročně dva tisíce.
