Polsko v sobotu s pomocí NATO nasadilo vrtulníky a bojové letouny na východě země a uzavřelo vzdušný prostor nad letištěm v Lublinu kvůli preventivní operaci, jejímž důvodem byla hrozba ruských dronů nad Ukrajinou poblíž polských hranic.
Česká republika již dříve uvedla, že je připravena poslat na pomoc Polsku vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š ve speciální úpravě. „Bude to v řádech hodin,“ uvedla v neděli Černochová.
Česko podepsalo nákup 44 tanků Leopard. Napravujeme vlastní dluh, řekla Černochová |
Roli bude hrát také počasí, doplnila Černochová s tím, že vrtulníky budou operovat v řádu dnů. Z bezpečnostních důvodů nechtěla přesněji specifikovat, kdy.
Černochová pokračovala, že Česká republika dříve působila v rámci východního mandátu již v Lotyšsku, Litvě a na Slovensku. Maximální počet vojáků, které může Česko v rámci tohoto mandátu vyslat, je podle ní 150. Vysláni budou maximálně na tři měsíce.
„Mandát je tím mandátem, který už schvalovala Poslanecká sněmovna někdy loni. Máme jej až do roku 2026. V tuto chvíli je to posílení východního křídla v rámci předsunuté přítomnosti,“ poznamenala Černochová.
„My jsme ten mandát schválili,“ reagoval místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. „Tu situaci je potřeba řešit nějak racionálně, inteligentně, v klidu,“ uvedl. „Pomáhat Polákům je rozhodně v pořádku, jsou to naši sousedé,“ řekl europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!). Kdo podle něj ohrozí Evropu, ohrožuje ji jako celek.
Podle Dostála je dobrou zprávou to, že za 5 dní od narušení polského vzdušného prostoru nedošlo k eskalaci konfliktu.
Co je článek 4, 5 a 6 ve smlouvě o NATO. Pravidla Aliance při útoku na své členy |
Polsko v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony. Zatímco americký prezident Donald Trump incident s drony označil za možný omyl, představitelé Polska, ale také Německa, Evropské unie či Ukrajiny hovoří o ruském záměru a NATO reagovalo oznámením, že posiluje ochranu hranic svého východního křídla. Ruské ministerstvo obrany průnik dronů nepopřelo, tvrdí ale, že nešlo o úmysl, ani o útok.
Generální tajemník NATO Mark Rutte v pátek v reakci na incident oznámil vznik operace Eastern Sentry (Východní stráž), která posílí ochranu východního křídla aliance. Česko se zatím neúčastní, pokud by mělo, muselo by si říct ve Sněmovně a v Senátu o nový mandát, uvedla Černochová.
„Pokud se to neintegruje pod stávající misi na východním křídle,“ podotkla. Operace se podle ní týká zejména zemí, které disponují vyvinutou protivzdušnou obranou.
„Tlumočíte, co jste slyšeli v Kremlu“
Podle europoslance a prvního místopředsedy hnutí Stačilo! Ondřeje Dostála je původ dronů spekulativní. Přestože spolupracovat a pomáhat Polsku je za něj v pořádku, narušení vzdušného prostoru neznamená válku.
„Opět se vyrojila armáda ruských trollů, kteří říkají, že drony možná ruské nebyly,“ reagoval na jeho tvrzení ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.
Černochová se v reakci na Dostála ptala: „Nechává vás v klidu, že Rusko a Bělorusko cvičí nedaleko hranic našich sousedů s taktickými jadernými zbraněmi? Vy tady jenom tlumočíte něco, co jste možná slyšeli v Kremlu,“ doplnila.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) míní, že je jedno, zda drony do Polska pouze uletěly, nebo zda byly úmyslně vyslány. V obou případech se jedná o bezpečnostní riziko.
Polsko bylo kvůli ruským dronům v pohotovosti, stíhačky vzlétly i v Rumunsku |
V rámci Severoatlantické smlouvy byl po narušení polského vzdušného prostoru aktivován její čtvrtý článek. Ten specifikuje, že smluvní státy spolu budou konzultovat situaci, pokud si kterýkoliv člen bude připadat ohrožen v oblasti územní celistvosti, politické nezávislosti nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany.
Polsko uvedlo, že se cítí nejohroženěji od 2. světové války. Doplnilo, že je možné, že země bude požadovat aktivaci článku pátého, který obsahuje ustanovení, že „ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem“.
Černochová uvedla, že doufá, že k aktivaci tohoto článku nedojde. „Pomoc České republiky a dalších zemí v rámci Severoatlantické aliance je jasný signál, nikdo si nepřeje další gradování konfliktu,“ řekla. Jelikož Rusko poslání dronů připustilo, šlo podle ní o provokaci.
Trumpův požadavek na další ruské sankce
Prezident USA Donald Trump v sobotu uvedl, že je připraven uvalit zásadní sankce na Rusko, pokud tak učiní všechny státy NATO a pokud přestanou kupovat ruskou ropu. Válka na Ukrajině pak podle něj skončí rychle. Ve středu podle médií vyzval Trump EU, aby zavedla vysoká cla na zboží z Indie a Číny jako součást tlaku na Rusko k ukončení války.
Podle Černochové minulý měsíc při jednání Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce vyplynuly podmínky, které nebyly naplněny. „To, že si Donald Trump klade další podmínky, považuji za nefér,“ poznamenala a zmínila, že dosud nedošlo k tehdy avizovanému hovoru Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Uvalte sankce na Rusko. Jinak plýtváte mým časem, urguje Trump NATO |
„Beru to jako zdržovací taktiku a jsem z toho zklamaná, protože jsem očekávala, že po jednání na Aljašce dojde k nějakému průlomu,“ uvedla.
„Jsou to často dlouhodobé kontrakty, které uzavřely nestátní subjekty. Není jednoduché řešení, že se to vypne,“ řekl místopředseda opozičního ANO Radek Vondráček k Trumpovým výzvám k zastavení nákupů ruských fosilních paliv.
Dostál podotkl, že z pohledu Evropské unie je nerealistické zavést cla ve výši 50 až 100 procent na zboží z Indie a Číny. Znamenalo by to podle něj například, že by Evropa neměla odkud dovézt léky. Trumpovi podle něj tolik nezáleží na Ukrajině, ale na tom, aby Evropu vtáhnul do ekonomického konfliktu s Čínou.
Zelenskyj vyzval spojence, ať uvalí sankce na Rusko. Ukrajinci pak zaútočili na rafinerii |
Ani podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) není podobné opatření realistické. „Máme víc jak tři roky konfliktu, kdy výzev k tomu, abychom omezili odběr fosilních paliv z Ruska, bylo nekonečné množství,“ konstatoval. Trump podle něj vidí aktuálně geopolitický problém jinde než na Ukrajině.
Tisková agentura Belga připomněla, že dosáhnout shody na ukončení nákupu ruské ropy bude uvnitř NATO obtížné. Turecko, významný člen aliance, je jejím třetím největším dovozcem po Číně a Indii. Nadále závislé na ruské ropě jsou také další členské země NATO, konkrétně Slovensko a Maďarsko. Evropská komise chce prosadit postupné zastavení dovozu ruského plynu a ropy do EU, proti se ale staví právě Slovensko či Maďarsko.
