Tasmánský vlk či tygr, jak se mu kvůli pruhům na zádech také říkalo, vyhynul ve třicátých letech 20. století. Pražský dermoplastický preparát je jedním z mála, které se dochovaly.
Nenápadný zobák dronteho mauricijského je ještě starší. Na konci 16. století přistáli mořeplavci u jeho domovského ostrova Mauricius. Za pár desítek let hladoví námořníci blbouna nejapného, jak se mu lidově říkalo, tedy desetikilového příbuzného holubů, na ostrově doslova vyjedli. Jeden byl jako vycpaná kuriozita dopraven císaři Rudolfovi II.
Národní muzeum 150 let ukrývalo nejstarší rostlinnou fosilii na světě |
Jeho zobák se dodnes dochoval právě ve sbírkách Národního muzea. Tehdy byl ale špatně udělaný. Vycpaný dronte byl mnohem kulatější než v přírodě. A protože byl vyhubený, všichni překreslovali do knih vzhled pražského exempláře. Teprve mnohem později přírodovědci vše uvedli na pravou míru.
Turisté se v Počernicích mohou těšit na unikátní exponáty, které jsou vystavovány zcela výjimečně. „Návštěvníci si mohou prohlédnout také jeden z nejvzácnějších exponátů, více než sto tisíc let starou mozkovnu člověka neandertálského,“ popisuje ředitel muzea Michal Lukeš.
OBRAZEM: Virtuální výlet muzejními sbírkami je dobrodružná cesta |
Podle odborníků jde o výlitek mozkovny ženy, která patrně spadla do minerálního vřídla.
„Pravděpodobně se nadýchala plynů a ve vřídle se utopila,“ popisuje ředitel Přírodovědeckého muzea Jiří Frank. Zkamenělina se našla na Slovensku v roce 1926 při těžbě travertinu. Odborníci si nejprve mysleli, že jde o zkamenělý mozek lesního slona či mamuta.
Největší brouk i hydrocephalus
Dále bude možné spatřit například lihový preparát bledule jarní, který má Národní muzeum ve svých sbírkách od roku 1895, nejstarší českou horninu, jejíž stáří je více než dvě miliardy let, lebku jeskynního medvěda nebo exponát největšího brouka titána obrovského, který měří více než 15 centimetrů.
Prohlídkové okruhy zavedou návštěvníky v rámci víkendu otevřených dveří do oborů paleontologie, mineralogie, zoologie, mykologie a botaniky, entomologie a antropologie. Ten je jen pro drsné povahy. Historické preparáty ukazují, jak se podepisovaly na lidském organismu choroby před objevem antibiotik nebo jak vypadá hydrocephalus neboli vodnatelnost mozku.
Kurátoři a další odborníci Národního muzea provedou návštěvníky depozitáři a laboratořemi. Seznámí je s technickým vybavením i s tím, jakým způsobem se sbírkovými předměty pracují a jak je uchovávají a pečují o ně. Když se před šesti lety otevřel depozitář poprvé, přišlo šest tisíc návštěvníků.
Muzejníci proto doporučují předem se na některou z prohlídek registrovat na stránkách Národního muzea. Podle šéfa Přírodovědeckého muzea Jiřího Franka se depozitáře opět na dlouhou dobu zavřou. „Po akci bude potřeba prostory odborně vyčistit. Při takovém počtu návštěvníků je potřeba zkontrolovat, jestli se s nimi do sbírek nedostalo něco nechtěného,“ vysvětluje Frank.
