Před 255 lety umíraly stovky vojáků v polním lazaretu. Jejich ostatky dnes patří k nejprozkoumanějším v rámci celé sedmileté války na našem území. O pietní vzpomínku ale chodec nezavadí. Neexistuje důstojná publikace. Nestojí ani plánovaný památník.
"Jsem přesvědčen o tom, že je sedmiletá válka možná největším historickým tématem, které v Liberci je. Škoda, že už si to město dávno nepřipomíná. Vím sice, jaký má rozpočet a dluhy, ale promyšlená a na návštěvníky cílená akce k výročí bitvy by lidi přitáhla," domnívá se šéf archeologického výzkumu Petr Brestovanský.
Během několikaletého výzkumu archeologové vyzvedli přes sedm desítek koster. Deset z nich stále zkoumá přední český genetik Vaněk a v rámci unikátní metody se snaží potvrdit domněnku, že vojáci umřeli na tyfus. Analýzou procházejí i nalezené části výstroje vojáků a na výsledky se stále čeká.
"Část skeletů je připravená k uložení do pietní schránky. Domníváme se, že by měla být součástí pomníku na Nerudově náměstí," myslí si archeolog Brestovanský.
Kostry vojáků z bitvy u Liberce z roku 1757 zkoumali kromě archeologů i genetici či antropologové.
"Památník chceme vybudovat, doufám, že to bude už příští rok. Na jeho podobě se musí ještě shodnout architekti," řekl náměstek primátorky Lukáš Martin.
"Tady ležely nějaké kostry? To je zvláštní pocit, pokud tady budu sedět. O té bitvě ale nic nevím. Kdyby tady byly nějaké cedule, určitě bych si to přečetla," zmínila na Nerudově náměstí Ludmila Pekařová. Stojany, ve kterých si lidé budou moci počíst, jsou stále prázdné.
Kostry zkoumala plejáda vědců
"Lidi chceme v rámci libereckého patriotismu i cestovního ruchu informovat o tom, co se kde stalo. Nedávno jsme odkryli informační tabuli u zahrady vzpomínek, která informuje o historii Liberce. Něco podobného chceme i tady," přiblížil náměstek Martin.
Podle něj je zajímavá myšlenka pořádat pravidelně připomínku bitvy s pomocí vyznavačů živé historie. "Myšlenka se líbí i primátorce. Muselo by se ale najít dost nadšenců a také peněz."
Na deseti kosterních pozůstatcích z hromadného hrobu se vystřídala celá plejáda vědců, od genetiků přes antropology až po parazitology. Zjišťují, čím se vojáci živili, kde pobývali posledních deset let života nebo jaká zranění či nemoce je trápily.
Na základě skenu lebky vznikne u jednoho z vojáků rovněž trojrozměrný model obličeje, který se přiblíží jeho skutečné podobě.
Výzkum stále probíhá a známy jsou zatím jen dílčí výsledky. U ostatku se zachovalými pletenými copánky genetici potvrdili, že muž pocházel z Panonské nížiny a patřil k uherskému pluku hulánů.
Nejvíce prozkoumané hroby ze sedmileté války v ČR
"Jde o první archeologicky detailně prozkoumané hroby ze sedmileté války. Unikátní bude i postup genetika Vaňka, který se snaží prokázat, jestli vojáci zemřeli na tyfus. Vyvrátil by tak, nebo potvrdil historické prameny," doplnil archeolog Brestovanský.
Rozsahem je výzkum podobný zkoumání ostatků hrádeckého vampýra Tobiáše. Na rozdíl od něj ale může zpřesnit dochované písemné záznamy. V archivech existují například jmenné soupisy vojáků a historikové je mohou přiřadit k jednotlivým regimentům.
