Zároveň ale doporučil, aby veřejnost respirátory nadále nosila v prostorech s neznámými lidmi či ve špatně větraných místnostech, a to i kvůli jiným respiračním onemocněním, než je covid-19.
„Shodl se na tom Národní institut pro zvládání pandemie, i když ne stoprocentně a jednomyslně,“ řekl ke zrušení nařízení Válek. Proti byl epidemiolog Rastislav Maďar. „Můžu si to (zrušení nařízení, pozn. red.) dovolit z toho důvodu, že máme klesající incidenci. Situace v nemocnicích se stále lehce zlepšuje, ale především klesá incidence pozitivních testů,“ řekl Válek.
Klesají počty nově nakažených, situace v nemocnicích je stabilní a nazrály tak podmínky ke zrušení povinného nošení respirátorů ve veřejné dopravě.
Nikomu nebráním nosit respirátory i nadále, ale ze středy na čtvrtek chci tuto povinnost zrušit. Je na čase vrátit se k normálu.
Kampaň na podporu opakovaného očkování
Válek dále řekl, že v sociálních službách a zdravotních zařízeních ještě respirátory zůstanou. „Stále tam umírají lidé. Zbytečně, většinou jde o neočkované,“ řekl. Zrušení respirátorů by v těchto zařízeních mohlo podle Válka přijít na konci dubna či začátkem května.
Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka poté doplnil, že zatím není jasné, jak to bude s očkováním na podzim. „V rámci září a října bude potřeba proočkovat věkovou skupinu 65+, což je zhruba dva až dva a půl milionů lidí. Budeme muset spustit kampaň, která vysvětlí nutnost opakovaného očkování. Nikoliv třetí či čtvrté dávky,“ řekl Válek.
Exšéf zdravotnictví Blatný se vrací na místo činu. Jako poradce ministra Válka |
Ministr zdravotnictví poté přiblížil, jak by se mohli ukrajinští zdravotníci zapojit do českého systému. Podle něj zdravotnických pracovníků z Ukrajiny se zatím v Česku registrovaly stovky.
„Zjistili jsme, že systém nám umožňuje, aby ukrajinští zdravotníci nastoupili jako stážisté. Ohledně uznání jejich diplomů jsme vydali metodiku. Evropská unie nechce, abychom vykradli Ukrajině zdravotníky. Chceme, aby Ukrajina vyhrála. Další krok bude online kurz a česko-ukrajinský slovník zdravotnické terminologie,“ upřesnil Válek.
Podle něj ukrajinští zdravotníci z řad uprchlíků před válkou budou moci v Česku první tři měsíce pracovat bez uznání diplomu. Počítá s tím návrh, který ministr ve středu předloží vládě.
„Velmi rychle jim chci umožnit, aby mohli pracovat na odděleních ve všech zdravotních zařízeních, a to lékařům i sestrám,“ řekl ministr. „Těm, kteří mají zájem, chci umožnit udělat si aprobaci. Chci jim to zjednodušit, ale v souladu se zákonem. Chci, aby to bylo korektní, jednoduché, férové,“ doplnil Válek.
Kdo z nás tří by udělal dneska státnice?
Ten v této souvislosti uvedl, že splnit požadavky a zkoušky na lékaře není v Česku lehké. „Kdo z nás tří by udělal dneska státnice? Já rozhodně ne,“ pronesl Válek ke svým kolegům.
Další téma bylo nedostatek lékařů a pediatrů. V Česku už přitom dostalo vízum o dočasné ochraně přes 270 tisíc ukrajinských uprchlíků. Více než sto tisíc z nich jsou děti, které by se všechny měly registrovat k dětskému lékaři. Ministerstvo zdravotnictví sice zřídilo v různých nemocnicích takzvané UA pointy, které poskytují ošetření, očkování a preventivní prohlídky, ty jsou ale spíše jen dočasným řešením.
„Zažil jsem tam strašně silné příběhy lidí,“ uvedl Válek. Problém podle něj je právě problém rozložení dětských lékařů po republice. Válek v pořad uvedl, že by UA pointy mohly fungovat do konce roku.
Posílit počet praktiků podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petr Šonka z měsíce na měsíc nejde. Vychovat praktika z absolventa medicíny trvá asi tři roky. „Kdyby se podařila navýšit kapacita rezidentů, tak by to pomohlo,“ podotkl Šonka.
