„Inflace bude větší, než jsme predikovali. Průměrná celoroční inflace se bude pohybovat okolo 6 procent. Vyšší bude pak i začátkem roku, kdy se navýší na 7 procent,“ uvedla Schillerová v Otázkách Václava Moravce.
Podle slov Schillerové kroky Národní české banky nebudou mít vliv na inflaci.
Na otázku, jak bude postupovat nová vláda, Zbyněk Stanjura odpověděl. „Zaprvé nemít tak vysoké schodky státního rozpočtu, musíme otevřít pracovní trh lidem z Ukrajiny a zjednodušit stavební řízení. Řešení je však v řádů měsíců a ne týdnů,“ uvedl místopředseda.
Rozpočtové provizorium
Kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura za ODS v připravované vládě koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty předpokládá, že ČR bude hospodařit v rozpočtovém provizoriu do konce března příštího roku. Podle něj je totiž potřeba na přepracování návrhu rozpočtu zhruba šest týdnů.
Stanjura dodal, že nová koaliční vláda má v plánu snížit výdaje rozpočtu o 80 miliard korun. Vláda Andreje Babiše za ANO schválila na příští rok schodek rozpočtu 376,6 miliardy korun.
„Šest týdnů od nástupu nové vlády předložíme ke schválení nový státní rozpočet. Rozpočtové provizorium bude tedy do konce března,“ uvedl Stanjura.
Podle ministryně financí Schillerové je například bez zaškrcení investic z rozpočtu ušetřit 80 miliard korun nereálné. Zároveň informovala, že v nové prognóze, kterou MF zveřejní v úterý, se počítá s větším růstem mezd, což přinese příští rok do rozpočtu zhruba 25 miliard korun navíc. „Nebudeme používat manévr, že navýším příjmy a snížím schodek. Naším úkolem je snížit výdaje rozpočtu o zhruba 80 miliard korun. A co bude navíc, je bonus,“ uvedl k tomu Stanjura.
Pokud by Parlament rozpočet na rok 2022 neschválil do konce letošního roku, stát by začal hospodařit v takzvaném rozpočtovém provizoriu. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun, MF i ekonomové ale nakonec očekávají schodek kolem 400 miliard korun.
Stanjura: Nová vláda by asi zrušila zvýšení platů o stejnou částku
Pokud nynější kabinet ANO a ČSSD schválí zvýšení platů pracovníků státu a veřejné sféry o stejnou částku, nová vláda skládaná koalicemi Spolu a Pirátů se Starosty je zřejmě zruší, uvedl Zbyněk Stanjura. Podle něho není takový princip růstu platů spravedlivý. Připomínky k návrhu vládního nařízení má dosluhující ministryně financí, celá částka podle ní nemůže směřovat to tarifu.
Návrh nařízení předpokládá, že všem zaměstnancům veřejných služeb a správy by se od ledna mohl navýšit základ výdělku neboli platový tarif o 1400 korun. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Babiše by o růstu platů mohl kabinet rozhodovat ve středu.
„Pokud vláda přijme socialistický návrh, že všem přidá stejně, tak já myslím, že ho zrušíme, protože není spravedlivý,“ uvedl Stanjura. V každé firmě nebo úřadu jsou podle něho zaměstnanci skvělí, průměrní a ostatní a návrh nařízení mezi nimi nerozlišuje. „Je plošné a vlastně je demotivační pro ty skvělé zaměstnance státní a veřejné správy. Problém není částka jako taková, ale ten princip,“ poznamenal Stanjura.
Schillerová uvedla, že není možné, aby šlo do tarifu celých 1400 korun. „Kdyby celá (částka) šla do tarifu, tak na nenárokové složky nebude vůbec žádný prostor, na příplatky nebude žádný prostor,“ zdůraznila. V ozbrojených sborech navíc podle Schillerové růst tarifu ze zákona navyšuje další složky platu. „Do tarifu musí jít méně a zbytek do nenárokových složek,“ dodala.
Přidání by si podle podkladů k navrhovanému předpisu vyžádalo z rozpočtu státu, samospráv a ze zdravotního pojištění asi 16 miliard korun. Podle informačního systému o průměrném výdělku (IPSV) pracovalo ve státních a veřejných službách 652 100 lidí. Z údajů vyplývá, že je to téměř 19 procent zaměstnanců v Česku.
Schillerová také uvedla, že v souvislosti s předpokládaným rozpočtovým provizoriem se od ledna platy ve veřejné sféře zvedat po dobu jeho trvání nebudou. Stanjura s tím ale nesouhlasil, poukazoval na celkový roční příjem zaměstnanců.
„Jak můžete zvyšovat platy, když nebudete mít nastavený rozpočet, nebudete vědět vlastně, jaký rozpočet bude, jaký schodek?,“ tázala se Schillerová. I když platové nařízení vláda schválí, bude podle ní otázka, co bude v rozpočtu. Stanjura však poukazoval na to, že všichni pracovníci mají roční zúčtování platu nebo mzdy a zajímá je, kolik za rok berou čistého. „Tři měsíce rozpočtového provizoria vzhledem k tomu, co je roční příjem, nehraje žádnou roli,“ řekl.
V prvním pololetí činil podle IPSV průměrný hrubý plat 43 232 korun, polovina lidí ve veřejné sféře vydělávala více než 39 950 korun. Odměny, příplatky a náhrady představovaly bezmála třetinu platu. Hrubá mzda v soukromém sektoru byla 39 332 korun.
Okamžitá pomoc
Vláda bude ve středu stanovovat podmínky pro dávku mimořádné okamžité pomoci v souvislosti se zdražováním energií a krachem některých dodavatelů. Pomoc by měla státní rozpočet přijít na dvě miliardy korun. V současnosti se týká 250 000 lidí a podle ministerstva práce a sociálních věcí to bude zhruba o 200 000 lidí více.
Podle Stanjury bude problém se zpracováním takového množství žádostí, prověřením situace žadatelů, lidé by se tak nemuseli peněz dočkat dostatečně rychle. „I kdyby vláda změnila normativy na mimořádnou okamžitou pomoc, tak sociální správa je schopná administrovat 30 000 dávek měsíčně,“ upozornil.
Dávka mimořádné okamžité pomoci patří mezi dávky hmotné nouze. Posuzuje se u ní příjem žadatele i ostatních členů rodiny i majetek, dostanou ji jen lidé ve vážné tísni. V době uzávěr za covidové epidemie přitom ministerstvo práce podmínky pro vyplacení mimořádné pomoci zmírnilo. Úřady majetek neposuzovaly, hodnotil se jen aktuální příjem.
Podle Stanjury situaci neřeší ani zastropování záloh na energie, který stanovil Energetický regulační úřad (ERÚ) na návrh ministerstva průmyslu a obchodu. „Zálohou neřešíte vůbec nic, jen ten problém odkládáte,“ uvedl. Řešením by podle něj například byla půjčka nebo dotace lidem přes dodavatele poslední instance (DPI). Do režimu dodavatele poslední instance se dostali bývalí klienti společnosti Bohemia Energy, která ukončila činnost v polovině října, ale i dalších menších dodavatelů. V režimu DPI skončilo na 900 000 odběratelů. Přebírají je pak jiné společnosti, tzv. dodavatelé poslední instance, a řadě lidí kvůli tomu násobně stouply zálohy za energie.
Schillerová by chtěla na vládě také probrat, zda v tomto případě neselhal ERÚ v kontrolní činnosti. K možným personálním změna uvedla, že je navrhuje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). „Ještě nejsme ve fázi hledání viníků, protože nemáme zatím vyřešenou pomoc lidem. Odpovědnost má vláda u moci, ministerstvo průmyslu a ERÚ. Odpovědnost je také těch, co nedodrželi smlouvy,“ uvedl Stanjura.
Vedení úřadu podle předsedy Rady ERÚ Stanislava Trávníčka necítí vinu za současnou situaci. Rezignovat nyní proto nehodlá. „Ani já ani rada necítíme žádnou vinu za současnou situaci. My se prostě musíme bavit o tom, co má ERÚ za kompetence, resp. co nemá. Regulační úřady tady rozhodně nebyly zřízeny proto, aby se zabývaly strategiemi jednotlivých obchodníků na trzích. My na to nemáme vůbec žádné páky,“ řekl. Podle něho ERÚ reguluje sektor energetiky, kde není možná konkurence. „Tam stanovujeme regulované ceny. Zbytek, což jsou obchod a výroba, tam žádné kompetence nemáme a obchodníci nemají žádné povinnosti,“ sdělil. Analýza příčin nynější situace by měla být hotová do půl roku, dodal.
Investor, analytik a minoritní akcionář energetické společnosti ČEZ Michal Šnobr v pořadu řekl, že v ČR není platforma, a to politická ani na úrovni úřadů, která by současnou situaci a problémy dokázala řešit. Podle něj to není ani ministerstvo průmyslu a obchodu ani ERÚ. „Chyba je v zákonech, ale to se nevyřeší ze dne na den,“ řekl doslova. Zákony podle něj proto bude nezbytné změnit.
Energetický krach
Ve druhé části Otázek Václava Moravce se k energetickému krachu vyjádří předseda Rady Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček, akcionář ČEZu Michal Šnobr a ekonom Filip Pertold.
Vedení Energetického regulačního úřadu necítí vinu za situaci na trhu s energiemi, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce šéf úřadu Trávníček.
„Od ledna nás čeká navýšení cen energií pro všechny domácnosti. Mám obavu, že DPH to vůbec nevyřeší. Musíme to holt řešit pomocí nestandardních řešení. Musí se to řešit přes dodavatele poslední instance. Žádný čas, který si koupíme, není dostatečný a problém se přehazuje jako brambor,“ říká ekonom Filip Pertold.
„Energetický regulační úřad (ERÚ) mohl začít krizi řešit dříve. Měl být o krok napřed, aby k tomu nedošlo,“ zmínil akcionář ČEZu Michal Šnobr.
„ERÚ nyní šetří, jak je to s plynem a energií, které pan Písařík (spoluzakladatel Bohemia Energy, pozn. red.) nasliboval. Máme zatím stejné informace jako ostatní. Teď děláme analýzu, která bude trvat několik měsíců,“ dodal předseda Rady Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček.
28. října 2021 |
