Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvKritiku si Otakar Foltýn vysloužil například od exministra financí za TOP 09 Miroslava Kalouska za následující slova: „Já žádnou cenzuru dělat nebudu. A pokud někdo tvrdí, že ano, tak říkám: Prosazuje ruský narativ, jedná proti vlastnímu státu a je kolaborantem současného kremelského režimu proti zájmům České republiky.“
Kalousek k tomu na sociálních sítích napsal: „Stupidita tohoto prohlášení bolí přímo fyzicky. A je učebnicovou ukázkou, jak se strategická komunikace dělat nemá.“
Názor a fakta
V Rozstřelu na Kalouskovu kritiku Foltýn zareagoval takto: „Miroslav Kalousek je znám daleko radikálnějšími výroky během své politické kariéry. Nejsem politik, takže to nechci komentovat. Pan Kalousek umí být velmi sžíravý a občas až dokonale vtipný. Můj úkol není soutěžit s politiky, a to ani s bývalými, takže překvapený nejsem. Ale trochu mě to zamrzelo.“
Ale nemůže být považováno za problematické, když je označen za dezinformátora člověk, který pouze říká svůj názor? Jaký je rozdíl mezi názorem a dezinformací? „Máte právo na svůj názor, ale nemáte právo na svá fakta,“ odpovídá stručně Foltýn.
Dezinformátorem tedy podle Foltýna není ten, kdo pochválí ruskou literaturu nebo sleduje ruskou kinematografii. Problematické by ale podle něj bylo to, kdyby někdo hájil připojení Krymu k Rusku pouze na základě toho, že Rusové Krym drželi v minulosti déle než Ukrajinci a odevzdali ho Ukrajině až v bolševické éře Nikity Chruščova.
„Na základě této argumentace by mělo vzápětí Rusko vrátit Krym Turecku, protože Osmanská říše ho držela déle než ruská říše. Opravdu tohle myslíme vážně? Rusko okupuje dvacet procent ukrajinského území a fakticky se v tomto chová úplně stejně jako hitlerovské Německo vůči Československu v roce 1938,“ vysvětluje plukovník Foltýn.
Podle něj sice proruský narativ v Česku nepřevažuje, ale ve veřejném prostoru jsou prokremelské postoje vcelku běžné. Akcelerují je následně sociální sítě, které těží zejména z negativních emocí jako je strach, naštvanost nebo nenávist.
Rusové podle Foltýna vznik sociálních sítí ani jejich radikalizaci samozřejmě nezpůsobili, ale nově vzniklé situace zneužívají. „Rusové velmi dobře vědí, jak to funguje, a do systému, který se přirozeně radikalizuje a lidi frustruje a vzteká, přidávají narativy, které jsou ještě horší než ty, který vznikají přirozeně. Vše dělají ve svůj prospěch. Už nepotřebují tolik propagandistů jako měl Sovětský svaz, ale bohužel jim bohatě stačí využívat moderní informační prostředí.“
Za konkrétními názory podle něj samozřejmě stojí konkrétní lidé, kteří proruské dezinformace vypouštějí do veřejného prostoru. „Rozhodně ale nesedí v Kremlu, to by byla příliš dobrá adresa pro běžné operativce tajných služeb. Ale trollí farmy samozřejmě fungují.“
Taky jsem „chcimír“
„To znamená, že máte specialisty na české prostředí, stejně jako na polské nebo maďarské prostředí, kteří do internetových diskuzí i do samotného informačního prostoru skutečně vnášejí ruské narativy,“ vysvětluje vládní koordinátor strategické komunikace státu s tím, že se tyto názory v diskusích dají často rozeznat podle stavby věty, která může mít například ruský slovosled, případně podle toho, že se jedná o strojový překlad do češtiny, který je rozeznatelný od rodilého mluvčího.
Typickým příkladem takové dezinformace byla zpráva, kterou převzala některá francouzská média, že první dáma Ukrajiny Olena Zelenská si měla při červnové návštěvě Paříže koupit Bugatti Tourbillon za 4,5 milionu eur. Následně se prokázalo, že šlo o fake news. „Za tím vším vidíte celkovou ruskou strategii, kterou je maximální znevěrohodnění Ukrajiny jako státu.“
A co říká Otakar Foltýn na to, že se nálepkují jako dezinformátoři a prokremelští putinovci lidé, kteří odmítají válku a chtějí s Ruskem jednat o příměří nebo o míru? Nazval by například Andreje Babiše nebo Viktora Orbána dezinformátory?
„Strategická komunikace má být nadstranická, tak se ke jménům nebudu vyjadřovat. Ale vyjádřím se k míru. Také já chci mír, takže i mě lze označit tím geniálním českým novotvarem – chcimír. Jenom si musíme říct, jak ten mír má vypadat. A hlavně: jestliže chcimíři říkají, že chtějí mír, tak co dělají ve skutečnosti?“ ptá se Foltýn.
„Chcimíři nekřičí na agresora, aby přestal útočit, oni řvou na oběť, aby se přestala bránit. Ale to rozhodně nepřinese mír. Evropské země v roce 1938 fakticky nepomohly Československu a jejich argumentace tehdy byla také taková, že chtějí mír. Hitler že se prý nasytí tím, když bude mít Sudety a hlavně nebude válka. Pak se nasytí tím, že obsadí zbytek protektorátu, ale nebude válka… Ale stal se přesný opak,“ popisuje Otakar Foltýn.
Expert: Méně nálepek. Nazývat opozici bez důkazů dezinformátory je špatné |
„I na našem vlastním příkladu vidíte, že chtít mír za cenu ústupku agresorovi nepřinese mír, ale přinese ještě daleko horší válku. Takže v tento okamžik, když Ukrajina přestane bojovat, tak už žádná Ukrajina nebude. Agresor se nezastaví tam, kde uzavře smlouvu. On se zastaví tam, kde dostane přes držku,“ míní Foltýn.
V další části Rozstřelu se Foltýn rozhovořil poněkud osobněji o své misi vládního koordinátora strategické komunikace státu. Odpověděl i na to, že řada jeho odpůrců považuje za chybu, když strategickou komunikaci státu řídí voják. „Ale jestli někdo nechce válku, tak jsme to my, vojáci.“
Svoboda, spravedlnost, soucit a demokracie
„My vojáci trochu víme, jak to ve válce vypadá – a hlavně víme, že my jdeme do války první. Ale vojáci zároveň vědí, že to, co agresora zastaví, nejsou ústupky, ale odhodlanost a odstrašení. Když agresora odstrašíte, aby vůbec nezačal, tak žádná válka nebude,“ vysvětluje Foltýn.
Svou kancelář má ve Strakově akademii na Úřadu vlády. Zatím pracuje na vlastním počítači, ale už mu prý donesli monitor. „Můj odbor vznikl v pondělí 1. července a nějakou dobu bude trvat administrativa, kterou z duše nesnáším. Všichni lidé potřebují popisy práce, platové výměry. Já sice plat neberu, ale podřízení nějaké peníze brát musí. Nakonec bude mít můj odbor 11 až 13 lidí, tedy už existující oddělení strategické komunikace se rozšíří o několik lidí, kteří přijdou z nevládního prostředí.“
Fialův poradce: Dezinformátoři jsou v SPD i v ANO. Blokují mě na Facebooku |
A co tedy podle něj má být cílem vládní strategické komunikace? „Hlavně uvést do souladu činy a slova. Rozumím tomu, že v politice to ne vždy jde, ale já nejsem politik. Je to nadstranické, to znamená, že nebudou komunikována výsostně politická témata typu důchodová reforma nebo reforma daní, to je čistě politická doména, to ať si politici vyřeší mezi sebou v rámci politického boje.“
„Ale to, co komunikovat budeme, budou základní hodnoty, na kterých stojí tento stát,“ doplňuje s tím, že těmito hodnotami jsou podle něj svoboda, spravedlnost, důstojnost, soucit a demokracie.
A pak jsou tu také hrozby, kterým musíme čelit, abychom tyto hodnoty ochránili. „Na prvním místě je to samozřejmě hrozba ze strany kremelského režimu, ale samozřejmě nadále tu máme i islamistický terorismus nebo migraci.“
A neexistují i vnitřní hrozby? Nerozkládá český stát to, že stovky tisíc lidí jsou zbytečně v exekucích? Proč by měl ocelář z krachujícího podniku Liberty Ostrava řešit hrozby ze strany ruských tajných služeb, když nemá na zaplacení nájmu? I na to odpovídal Otakar Foltýn v Rozstřelu.
