Foltýnův konec redakci iDNES.cz potvrdily zdroje přímo z Vojenské policie a armády. On sám jej nechtěl komentovat. „Jsem ve výlučné personální pravomoci ministryně obrany, obraťte se prosím standardně na tiskový odbor ministerstva obrany. Děkuji za pochopení,“ napsal v SMS zprávě.
„Velitel vojenské policie Foltýn požádal o uvolnění z funkce k 28. únoru,“ sdělila Černochová Ekonomickému deníku. Žádá k tomu svolání branného výboru.
Foltýn naposledy působil jako hlavní specialista analytického oddělení armády. V minulosti zastával například pozici vedoucího staršího důstojníka-specialisty oddělení koncepcí a řízení schopností odboru koncepcí a řízení Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany nebo vedoucího staršího právníka-specialisty referátu právní služby právního oddělení Inspektorátu náčelníka Generálního štábu AČR.
Jako právník působil ve třech zahraničních operacích v bývalé Jugoslávii a Afghánistánu.
O důvodech rezignace se spekuluje. Údajně za tím stojí jeho postup ve věci stíhání šéfa inspekce sboru Tomáše Voráče. Ten měl ještě za předchozího vedení Vojenské policie (VP) nakoupit techniku proti odposlouchávání ze zvláštních finančních fondů.
Děravá Bereta. Vyšetřovatelka odešla kvůli nedůvěře státní zástupkyně |
Nákup techniky ale nemusí být jediným důvodem. Dobře informovaný zdroj hovořil i o neshodách s vedením resortu obrany zejména poté, co si Foltýn přivedl k VP Vendulu Kwasniakovou, která dříve působila na Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.
Tam stála v čele vyšetřovatelů známého případu Bereta, který se zabýval únikem citlivých policejních informací do podnikatelské sféry. Jedním z důvodů odchodu Kwasniakové do civilu byla nedůvěra vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové.
Nástupce Foltýna není znám, jak vedení ministerstva obrany, tak i Vojenská policie se zatím k personálním změnám nevyjadřují.
Připomeňte si Otakara Foltýna v Rozstřelu:
23. října 2018 |