Opozice před jednáním vlády vyzvala premiéra Andreje Babiše, aby jí dal vysvětlení, proč se vláda při prodloužení a rozšíření omezení volného pohybu osob opřela místo krizového zákona o zákon o ochraně veřejného zdraví, čímž podle některých právníků lidé a firmy přišli o možnost žádat o odškodnění.
Koronavirus v Česku |
Vláda kličkou, doufám že ne podrazem, způsobila, že podnikatelé postižení krizí nebudou mít možnost žádat odškodnění. Je to mimořádně závažné. Od premiéra budu chtít slyšet, zda šlo o omyl, nebo to byl úmysl a hlavně, jak situaci napraví,“ uvedl před jednáním s předsedou vlády šéf ODS Petr Fiala.
Vláda se hájí. že změnila právní základ pro vydávání svých opatření, protože podle zdravotnického zákona to je možné i po skončení nouzového stavu, který v Česku platí od 12. března na 30 dnů.
ODS žádá pád SchillerovéZa nepřijatelné označila vyjádření vicepremiérky Aleny Schillerové opoziční ODS. „Odmítám skandální výroky a výmluvy ministryně Schillerové, měla by okamžitě odejít. Vláda nesmí hledat cesty, jak se vyhýbat odškodnění podnikatelů postižených koronavirovou krizí“ uvedl první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. |
Na tiskovou konferenci po jednání vlády premiér nepřišel, vládní pozici hájila vicepremiérka Schillerová. „Náhrada škody podle krizového zákona je, když někomu zaberete majetek. Já se opírám o stanovisko ministerstva vnitra,“ řekla vicepremiérka. „Budeme pomáhat, dáme to toho desítky miliard, nenecháme nikoho padnout,“ slíbila Schillerová.
Rozhodnutí kabinetu se nelíbí kromě ODS i dalším opozičním stranám. Pokud vláda bude chtít hodit firmy a živnostníky z nejvíce zasažených oborů přes palubu, budu iniciovat svolání mimořádného jednání Sněmovny,“ uvedl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Advokát Daniel Zinrák, kterého ve středu citoval server iROZHLAS.cz, upozornil, že zákon o ochraně veřejného zdraví žádnou náhradu škody nepředpokládá, na rozdíl od krizového zákona. „Musel to napsat špičkový právník, který v tom umí chodit,“ řekl Zinrák, který se specializuje na náhradu škod.
„Velkým problémem bude pro poškozené prokázat kauzalitu. Co přesně je způsobeno krizovými opatřeními a co je způsobeno samotnou epidemií, která je vyšší mocí, za niž neodpovídá nikdo a riziko nese každý sám? Jinými slovy, kolik lidí by chodilo do hospod, kdyby je vláda nezavřela, a měli bychom tu ještě více nemocných a lidé by se báli? To je prakticky nemožné prokázat a důkazní břemeno kauzality nese ze sta procent žalobce. Vláda může a bude přirozeně tvrdit, že krizovými opatřeními naopak předešla ještě větším škodám. A může mít pravdu,“ sdělil iDNES.cz právník František Korbel, právník z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS s.r.o.
