„Ministerstvo zdravotnictví skutečně uvažuje o tom, že by se jednodenní chirurgie rozšířila na vrub chirurgie lůžkové,“ potvrdila mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová. Ministerstvo proto chce finančně motivovat ty nemocnice, které budou jednodenní chirurgii nabízet.
Změnu podporují i pojišťovny. „Motivaci k jednodenní chirurgii budeme prosazovat už v rámci probíhajících jednání s nemocnicemi,“ uvedl Martin Balada ze Svazu zdravotních pojišťoven.
Jednodenní chirurgie se v Česku dělá ve srovnání se světem málo. Zatímco lékaři v západní Evropě a v USA provádějí v tomto režimu 60 procent plánovaných operací, v Česku je to pouze 10 procent výkonů.
Jednodenní chirurgie - možné výkony● Operace hemoroidů dle Longa (moderní metoda) ● Operace kýly (různé formy) ● Odstranění žlučníku ● Odběr biopsie laparoskopicky ● Ošetření a obvaz rozsáhlé rány v celkové anestezii ● Chirurgické odstranění cizího tělesa ● Operace slepého střeva Zdroj: Dohoda výboru České chirurgické společnosti s VZP z předchozích let |
Česká chirurgická společnost myšlenku vítá. Ale bojí se, aby změny neprobíhaly zbrkle. Tedy aby se nestalo, že by nemocnice „vyhnala“ pacienta domů v den operace, aniž by zajistila péči v případě komplikací.
„Je velký rozdíl mezi jednodenní chirurgií v cizině a u nás. V Americe přijde pacient ráno na operaci, ale odpoledne nejde domů. Přesune se do vedlejší budovy nemocnice hotelového typu, kde ho personál kontroluje. Naše nemocnice takový typ hotelové služby nemají,“ říká Vladislav Třeška z výboru chirurgické společnosti.
Pooperační komplikace
Podobně to vidí také onkolog a chirurg Jan Žaloudík. „Operace předpokládají kontroly rány a stavu v následujících dnech, mělo by být jasné, kdo a kde bude řešit časné krvácení z rány, infekce, pooperační bolesti pacienta a omezení hybnosti. Poveze pacienta na převaz druhý den do nemocnice sanitka, nebo se bude muset dopravovat do nemocnice pacient sám?“ upozorňuje Žaloudík, ředitel Masarykova onkologického ústavu.
Také šéf FN Plzeň chirurg Václav Šamánek varuje, že v bezprostředním pooperačním období může i po nenáročné operaci nastat vážná, život ohrožující komplikace. „Dokud nemocnice nebudou mít k dispozici doléčovací místnosti a vymezený personál, není možné pacienty posílat ani po zdánlivě banálních operacích domů,“ říká Šamánek.
Podle ministerstva zdravotnictví se však některé nemocnice na nový typ péče už připravují. „Nemocnice, které usilují o výstavbu nových pavilonů, už plánují část věnovanou právě jednodenní chirurgii, protože s výhledem do budoucna je nepochybné, že bude mít své místo v naší chirurgické péči,“ říká mluvčí ministerstva Štěpanyová.
Královsky placený žlučník
Které konkrétní operace by nemocnice mohly dělat v režimu jednodenní chirurgie, ministerstvo teprve promýšlí. Už dříve se ale mluvilo například o operacích křečových žil, kýly, o plastické chirurgii nebo laparoskopické operaci žlučníku. Tyto výkony nabízejí soukromé kliniky v rámci „jednodenní chirurgie“ už dnes.
Jenže ani tady pacienti nejdou tentýž den domů. „Naprostá většina pacientů odchází domů následující den po operaci, pokud je však nutné, zůstávají v naší péči více dnů,“ uvádí se například na webových stránkách soukromé ambulance Privamed.
Samotnou operaci hradí pojišťovna, pacient platí za hospitalizaci jednorázový poplatek 1 500 korun. Ambulantní chirurgii nabízejí také soukromé nemocnice. Mnohé z nich úplně zrušily lůžkovou chirurgii a namísto toho se zaměřují na jednoduché, ale přitom z hlediska plateb lukrativní výkony, například laparoskopickou operaci žlučníku. Za ni platí pojišťovna kolem 16 tisíc korun.
Přibližně stejnou částku přitom nemocnice dostane za složitou a riskantní operaci břišní aorty - jenže takovou operaci v soukromém zařízení nedělají. Ještě absurdnější jsou platby za výkony u onkologických pacientů.
Například za šetrné odstranění jednoho ložiska metastáz platí pojišťovna jen necelých 400 korun. „Samotná sonda přitom stojí kolem 25 tisíc korun. Pojišťovny už dlouhá léta platí za tuto účinnou metodu opravdu směšnou částku a zatím tuto chybu nikdo zřejmě nehodlá napravit,“ míní Žaloudík.
Podobné absurdity v úhradách má řešit projekt DRG Restart, který by měl odrážet reálné náklady výkonů. Příprava změn už běží několik let, ale zatím stále není jasné, kdy bude hotovo. Podle lékařů je otázka, do jaké míry bude vůle takovou změnu prosadit. Narovnáním úhrad by totiž soukromé subjekty přišly o lukrativní platby za relativně jednoduché výkony.
