František Ondruš rezignoval
Ondruš svoji rezignaci oznámil písemně předsedovi sněmovní komise pro kontrolu BIS Janu Klasovi (ODS) a předsedovi poslaneckého klubu Unie svobody Karlu Kühnlovi.
V dopise, jehož kopii má k dispozici ČTK, napsal, že na členství v komisi rezignuje "na základě událostí posledních dní". "Z hlediska profesní etiky jsou pro mě některá rozhodnutí komise z poslední doby nepřijatelná," napsal v dopise. Podrobnosti ale neuvedl.
Ondruš neuspěl v prověrkách
František Ondruš před časem neuspěl při bezpečnostní prověrce. Její absolvování je nutné proto, aby se mohl seznamovat s přísně tajnými informacemi. Za důvod neúspěchu při prověrce Ondruš označil své spory s ředitelem Národního bezpečnostního úřadu Tomášem Kadlecem, s nímž v minulosti působil v BIS.
"Neudělení prověření osobně považuji za účelové a naprosto ničím nepodložené rozhodnutí, které má původ v osobní animozitě z doby společné služby v BIS a ve střetu, který jsem měl s Kadlecem už tady na parlamentní půdě," řekl Ondruš bez podrobností. V souladu se zákony podal Kadlecovi stížnost na výsledek prověrky a
nyní čeká na její výsledek.
Kadlec: Skoro si ho nepamatuju
Ondruš je prvním poslancem, který při bezpečnostní prověrce neuspěl. Podle některých poslanců to může ohrozit jeho další působení v komisi pro BIS. Kadlec Ondrušova slova o vzájemných sporech v BIS odmítl. "Já vůbec o žádném sporu ani nevím. Samozřejmě nic takového by se ani náhodou nemohlo projevit ve výsledku práce NBÚ, to musím zásadně odmítnout," řekl dnes Kadlec.
Doplnil, že Ondruše si z doby, kdy oba pracovali v BIS skoro nepamatuje, protože s ním tehdy nepřicházel příliš do styku. "On tam působil v jakýchsi nevýznamných pozicích," poznamenal šéf NBÚ.
Ondruš byl šest let ve službě u BIS |
V BIS Ondruš působil šest let, jak před volbami přiznal. Podle důvěryhodných informací pracoval Ondruš jako specialista na výbušniny. "Do BIS jsem nastoupil na konci roku 1990 a na vlastní žádost odešel na konci roku 1996. V Unii svobody s tím byl před volbou seznámen krajský sbor volitelů," informoval tehdy František Ondruš a i přes svou působnost u kontrarozvědky se neobává útoků a diskreditace ze strany opozice. "Nevím, proč by má minulá příslušnost k BIS měla být důvodem k nějakým osobním útokům. Absolvoval jsem několik mítinků a veřejných vystoupení a nikdo se mě na to neptal," řekl. Jeho slova potvrdil i Luděk Jurajda, předseda okresní organizace US a navíc člen šestnáctičlenné republikové rady US. "Víme o tom, František Ondruš nám to řekl zcela otevřeně. Samozřejmě pro ty, kteří nám budou chtít v politickém souboji dávat rány pod pás, je to možná příležitost. Nevidím na tom však nic špatného, BIS není žádná STB a takovou službu má každá demokratická země," hájil Ondruše Luděk Jurajda. Podle Františka Ondruše záleží na tom, jak se někteří lidé na BIS dívají a práce u rozvědky by měla svědčit například o spolehlivosti danné osoby. "Každý člověk, který ukončí práci v BIS má určité zákonné závazky mlčenlivosti, jenž trvají neustále. Já osobně je nehodlám porušovat, zneužívat ani jakkoliv využívat," řekl poslanec, jehož práce u kontrarozvědky, která se podle zákona nikdy nezabývala a ani nebude zabývat informacemi o politických stranách, zakazovala příslušnost k jakékoliv straně. "Po ukončení služby jsem nastoupil v Ostravě jako obchodní manažer. Vždy jsem byl pravicově zaměřený a po určitých krizových momentech v pravici jsem se rozhodl vstoupit do Unie Svobody," popisal své důvody Ondruš |