Sexuolog Ondřej Trojan v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel. (5. dubna 2018))

Sexuolog Ondřej Trojan v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel. (5. dubna 2018)) | foto: Petr Topič, MAFRA

Prevencí je výchova dívek, radí sexuolog, který jako léčbu nabízel svůj penis

  • 170
Výchova dívek je prevencí sexuálního násilí. Na tom se shodla advokátka Daniela Kovářová a sexuolog Ondřej Trojan. Tomu bylo v roce 2006 pozastaveno členství v Sexuologické společnosti, když pacientkám jako léčbu nabízel svůj penis. Kovářová také uvedla, že „dívky jsou křehčí zboží“ a jejich výchova musí být odlišná. Odborníci na sexualizované násilí s jejich výroky důrazně nesouhlasí.

„Základ je výchova v rodinách. Ženy by si měly uvědomit, ať už mají jakékoliv pokrokové názory, že když jsou ve společnosti muže, je on většinou silnější,“ nechal se v debatě CNN Prima News o kauze Dominika Feriho slyšet Trojan, podle kterého ani zvyšování trestů za sexuální zločiny nemá smysl.

Je to však právě Trojan, který přitom v roce 2006 čelit skandálu, když pacientce v ordinaci nabídl svůj penis jako „terapeutickou pomůcku“.

„Já se vám tamhle položím, nechám vám svůj penis k dispozici a budu vám říkat, jak se cítím,“ říká sexuolog na nahrávce, kterou pořídila pacientka na skrytou kameru. 

Trojan se posléze hájil, že šlo jen o nabídku nestandardní dotykové terapie. To tehdy vzbudilo nesouhlas sexuologické obce, která se od jeho chování důrazně distancovala. Trojanovi tehdy pozastavili členství v Sexuologické společnosti, dali mu důtku a doporučili lékařské komoře zvážit odejmutí licence k výkonu praxe.

„Pan Trojan by se měl dovzdělat v oblasti sexualizovaného násilí, pokud se k němu chce veřejně vyjadřovat a zaštiťovat se odbornou autoritou, nejen svou vlastní přímou zkušeností,“ okomentoval jeho vystoupení právník a instruktor sebeobrany Pavel Houdek.

Sexuolog nabízel ženě svůj penis jako terapii

Trojanovi podle Houdka chybí základní znalost problematiky. „Pak by věděl, že znásilnění není o síle, ale o moci. Drtivá většina znásilnění není spáchána pomocí velké fyzické síly, ale nadvlády,“ vysvětlil Houdek. 

„I kdyby ovšem pravdu měl, situaci lze snadno obrátit: muži by se měli učit svou sílu nezneužívat a naopak používat ji k ochraně slabších a potřebných,“ podotkl. Fyzická síla navíc není při obraně ženy rozhodující.

Dívky jsou křehčí zboží, myslí si Kovářová

Prezidentka Unie rodinných advokátů Kovářová v diskuzi mimo jiné uvedla, že „musíme vychovávat jinak ženy i muže“. Mladé dívky by se podle ní měly vychovávat v tom, že „jsou křehčí zboží a nemohou dělat to, co muži“. „Nemohou se opíjet do bezvědomí, chodit s cizími muži do jejich bytů. Nemohou vyznávat stejný způsob života jako muži,“ řekla.

Jak apeluje Houdek, je potřeba poznamenat, že drtivou většinu znásilnění spáchá někdo, koho oběť zná, nikoliv cizí muž. „Za druhé je potřeba říct, že obviňovat oběť jakéhokoliv trestného činu je neuvěřitelně zákeřné a podlé. A konečně zatřetí: žijeme ve svobodné společnosti a já bych byl rád, kdyby to tak zůstalo. Říkat polovině populace, že se musí omezovat, svobodu moc nepřipomíná,“ vysvětlil.

Být slušňák nestačí, buďte chlapi. Jak vyzrát na epidemii sexuálního násilí

S tím souhlasí také Johanna Nejedlová z organizace Konsent, která se věnuje prevenci sexualizovaného násilí a sexuální výchově ve školách. Nejedlová znovu zdůrazňuje, že za násilí může vždycky ten, kdo se ho dopouští. 

„Ohledně těch řečí, že bychom měli vychovávat dívky – moc nevím, k čemu bychom je měli vychovávat. Znásilnění je věc, které se ženy bojí nejvíc ze všeho. Když můžou, tak dávají pozor. A jestliže je pachatel nejčastěji někdo, koho dotyčná zná, nejčastěji manžel nebo partner, tak by výchova měla znamenat, ať se nevdávají nebo s nikým nechodí?“

Jak uvádí, stěžejní je mluvit s dívkami i chlapci stejně o tom, co to sexuální násilí je a co dělat, aby se ho nedopouštěli. „Dá se mluvit s holkami o tom, že mají právo nastavovat svoje hranice a právo říkat ne, což je také věc, ke které je úplně nevedeme. Ale rozhodně není jejich zodpovědnost hlídat si, aby se jim nic nestalo. U žádného trestného činu nikdy není zodpovědnost oběti starat se o sebe, aby se nedostala do situace, kdy je jí ublíženo,“ dodává Nejedlová.

Sexuální výchova nemá říkat nic jiného dívkám a chlapcům

„Neříkáme nic jiného dívkám a chlapcům. Ta výchova musí být společná. Všichni musí vědět o tom, co je souhlas, jak přistupovat k druhému člověku, když chcete mít sex, stejně jako všichni musí vědět, že mají právo říct ne,“ popisuje Nejedlová zásady sexuální výchovy, kterou Konsent učí.

A právě právo říct ne se týká stejně chlapců jako děvčat. „Stejně tak holky nesmí vytvářet na někoho v sexu nátlak. To se děje. Možná je to brané jako méně závažné, ale i holky se mohou dopouštět toho, že nutí někoho k sexu. Proto se o tom musíme bavit se všemi,“ říká. 

„Je naprosto klíčové, aby kluci slyšeli, jaké názory a zkušenosti v tomhle ohledu mají holky, a opačně. Nežijeme ve společnosti, kde jsou pohlaví oddělená,“ zdůrazňuje.

Že je za čin zodpovědný vždy pachatel, nikoli to, co udělala nebo neudělala oběť, dlouhodobě v rámci osvěty zdůrazňují také neziskové organizace, které se tematice věnují.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video