Její trochu vratkou chůzi jistí herečka Ljuba Krbová, Neffova partnerka.
Holčička si naštěstí neuvědomuje, co se před třemi týdny v tom hezkém domě stalo. Její otec Robert Neff Novák tu v sobotu 23. února s největší pravděpodobností zavraždil její mámu Irenu.
„Dominika určitě zůstane tady,“ říká Ondřej Neff. „Sem ji přivezli z porodnice, je zvyklá ve svém pokojíku. Jen si tady musíme s Ljubou zařídit bydlení, abychom se mohli se synem Davidem a jeho přítelkyní Thao podílet na její výchově.“
Nezbývá mu moc času na stesky. V posledních dnech se třiašedesátiletý muž takřka neustále baví s policisty, obíhá úřady, sbírá razítka, připravuje stěhování.
„Se smutkem mám praxi, jsem vdovec,“ říká. „Uvědomuju si, že na světě je spousta příšerného utrpení, viděl jsem africké slumy. Lidi jinde trpí nesrovnatelně víc než my. Pro nás je teď jediný lék - upnout se na pozitivní stránky života. Na práci a hlavně na Dominiku. Ona nám nedává prostor ke smutku a vzteku. Jestli někdo tu rodinu zachrání, tak je to ona.“
Připadá mi hrůzná představa, že vaše vnučka mohla ten čin vidět.
To musí zjistit policie. Stoprocentně byla v domě. Ale jestli byla vzhůru a plakala nebo jestli spala, on jí škrtil mámu a dělal přitom pšššt, to nevím.
Ptá se teď Dominika po mámě a po tátovi?
Neptá. Ještě je malinká. On jí namluvil, že maminka je na cvičení, takže nějakou dobu opakovala: Máma cvičí. Ale už to neříká. Buduje si svůj svět. To je David, jeho Thao, Ljuba a já.
. Mezi mužiDo očí jsem mu řekl, že zvažuji možnost, že ji zabil. Nehnul brvou. Odpověděl, že chápe, že je v podezření, ale že to neudělal. |
Kdy jste naposled viděl svou dceru?
V pátek 22. února. Třetím rokem žiju ve Zvoli u Prahy, zrovna jsem přijel na návštěvu. Hráli jsme si s holčičkou, povídali si. Irena vyprávěla, že se s manželem a Dominikou chystají do Ameriky, kde studovala a kde má spoustu známých. Žila tam osm let. Těšila se na krásný výlet.
Takže rodinná idyla?
Absolutní. Vůbec mě nenapadlo, že by mohli mít v manželství nějaké problémy. Vůbec.
Jak váš zeť přišel ke druhému příjmení Neff?
To pořádně nevím. Na svatbu nás nepozvali, ani nevíme, kde ji měli. Prostě přišli, že jsou svoji a že se on jmenuje Robert Neff Novák. Kdyby Irena nesouhlasila, tak by se to nestalo. Asi chtěla, aby se dcera jmenovala Neffová.
Jaký byl Robert Novák otec?
Obětavý, Dominiku miloval, hráli si, staral se o ni. Rodina vypadala na pohled vzorně. On měl řádné zaměstnání v reklamě.
Byl prchlivý?
Co já vím, tak nebyl. I ve slovním projevu byl spíše pomalejší, tišší. Když si kupoval auto, které mimochodem pořád stojí před barákem, protože v něm odsud odvezl tělo a policisti ho tady zatím nechali... Takže mám pod oknem rakev své dcery... Ale zpátky k tomu autu. To byla půlroční procedura: pročítal inzeráty, objížděl autobazary. On všechno strašně důkladně zvažoval.
A co vaše dcera? Byla temperamentní?
Byla.
Uměla manžela vytočit?
Určitě. Měla temperament a taky sebevědomí. V Americe se dost obtížně protloukala, přes den studovala, po nocích si vydělávala jako číšnice. Vypracovala se na vedoucí směny, naučila se jazyk, prosadila se v cizím prostředí. V Americe měla kamarády, přítele, byla tam šťastná. Je neštěstí, že tam nemohla zůstat, že jí Američani neprodloužili vízum.
Rozhodně ze sebe nenechala dělat služku.
Tak. Nenechala si foukat do polívky. Asi mu řekla, že ho nechce, ať se vypakuje. Aspoň to je moje konstrukce. To on nechtěl. Myslel si, že ji zbaví života, bude tady dál žít s Dominikou...
... a skoro nic se nezmění. Zůstane mu příjmení, dcera, vila. Tušíte, proč se s ním chtěla rozejít?
To netuším.
Kdy jste se vlastně dozvěděl, že Irena zmizela?
V pondělí 25. února jsem přivezl syna Davida z letiště. Seděli jsme tady u stolu, když přišel Robert s Dominikou na ruce. Ptal se, jestli nevíme, co je s Irenou. Že v neděli dopoledne odešla cvičit a nevrátila se. To byl šok. Irena byla vzorná matka, neopustila by dítě ani na hodinu, aniž zajistila hlídání.
Věřil jste, že se vše vysvětlí? Byl jste v klidu?
To ne. Chápal bych to, kdyby byla lehkomyslná, hýřila, měla avantýry... Ale to ona nedělala. Měla tu odpovědnost v genech. Moje zesnulá manželka i moje tchyně byly nesmírně pečlivé matky.
Kdy jste začal podezřívat zetě?
Ta verze, že by jí mohl ublížit manžel, byla nabíledni. To musí napadnout každého. Ale byla to jedna z mnoha verzí. Na podezírání jsem ani neměl čas. Především jsme se museli postarat o dítě. Musela se udělat spousta úkonů. Navíc on se choval nesmírně obětavě vůči malé, s kamarády vyvěšoval po Smíchově plakáty. Poslal mi emotivní výzvu, prosbu o pomoc při hledání Ireny. Ten text jsem zveřejnil na svém webu.
On si dost rafinovaně vyráběl alibi, že? Co vůči němu cítíte?
Není to nenávist. Vidím to jako tragédii. Lituju ho. Už když Irena zmizela, měl jsem s ním pohovor. Do očí jsem mu řekl, že zvažuju možnost, že ji zabil: „Jestli jste to udělal, ušetříte si strašný trápení, když půjdete na policii a všechno jim tam vysvětlíte. Bude to pro vás hladší a míň krušný.“
Co on na to?
Nehnul brvou. Řekl, že to chápe, že je v podezření, že je ten poslední, kdo ji viděl. Ale že to neudělal. A že ta rada je proto nepodstatná.
Ubližoval jí už dřív?
Nevěděl jsem o ničem. Až v průběhu vyšetřování jsem se neoficiálně dozvěděl, že lékařka jí několikrát ošetřovala následky zmlácení.
To vypadá jako klasický případ domácího násilí... Okolí nic neví.
Přesně. O násilí nevěděl ani David, který s nimi ve vile žil. Ten by hned zasáhl. Ani mně Irena nic neřekla. Zoufale chtěla udržet rodinu. U nás se totiž nikdo nerozvedl. Mně umřela žena po 35 letech manželství, otec byl ženatý 45 let. Když maminka umřela, on ze zoufalství umřel dva a půl roku po ní. Totéž můj děda s babičkou. Když se Irena vdala, říkal jsem jí, že v manželství nastanou různé situace. Že se vztah musí neustále udržovat ve fungujícím stavu. Že to vyžaduje úsilí.
. O trestuMá cejch. Ale myslím, že jednou bude žít úplně normálně. |
A ona vás poslechla.
Když se to takhle řekne, tak to vypadá, že jsem to všechno zavinil já. Tak jsem to tedy rozhodně nemyslel. Ale je pravda, že ona se snažila.
A nechtěla se vám svěřit.
Mohl to být jeden z důvodů. Já si to nedovedu představit - vztáhnout ruku na ženskou. Mně to přijde mimo přírodu. Můj rotvajler Bart býval nepředstavitelný rváč, ale fena mu mohla skákat po hlavě, sežrat žrádlo, kousnout ho do nohy. A on držel. V normálně fungujícím chlapovi ta zábrana musí být.
On ji zřejmě neměl.
Asi to byla, jak říkají policajti, domácí zabijačka.
Máte zprávy, jak přesně se to stalo?
To jsou zatím spekulace. Ptal jsem se ve čtvrtek policistů, ale přesně to nevěděli, ještě nebyla pitva. Teprve dostaneme protokol. Někde v novinách jsem četl, že ji údajně uškrtil. Bohužel mi to přijde pravděpodobné.
Jak to?
Ve čtvrtek ho sem přivedli, viděl jsem ho. Chtěl jsem ho vidět.
Mluvil jste s ním?
Nemluvil. Jen jsem stál opodál. Ten pohled si budu pamatovat nadosmrti.
Reagoval nějak?
Vůbec. Byl to stín člověka. Objekt úředního zájmu. Upředený z paragrafů. Vedli ho mezi sebou. Nebyla to lidská bytost. Ukazoval policistům krumpáč a lopatu, kterými vykopal hrob. A ještě jim ukazoval šňůru od videa, kterou si odnesli. Tu by asi jen tak neodnášeli. Ale pro mě to jsou už jen technické podrobnosti. Jestli ji umlátil nebo uškrtil, to je pro mě nepříliš podstatná věc.
Vy toho člověka vážně litujete?
Ano. Uzavřel život mé dcery, ale svým způsobem uzavřel život i sám sobě. Šíleným způsobem zasáhl své rodiče. Byli tady ve čtvrtek, jsou to slušní lidé.
Jak reagovali, když se dozvěděli o podezření policie?
Ten pán tady chodil jako mátoha a pořád říkal, že to s ním sekne. Pro něj to byl šílený otřes. Vůbec to netušil! Já jsem nejdřív na webu oznámil, že se mi ztratila dcera, ale pak jsem se k tomu nevyjadřoval. Až pak přišla policie na domovní prohlídku se zdůvodněním, že Novák je podezřelý z trestného činu omezení osobní svobody. To jsem samozřejmě zveřejnil. Novákovi rodiče hned přiběhli a ptali se: „Co to je?!“ Vysloveně se na mě zlobili. Tak jsem jim ukázal ten papír. Přečetli si to, byli zdrcení, příšerně ranění.
To zveřejnění jste považoval za samozřejmé? Kdekdo by si podrobnosti tak vážného a smutného případu nechal pro sebe.
Podívejte se, mám několik webů, hyena.cz má ryze osobní charakter. Když mi zemřela žena, tak jsem tam napsal, že mi zemřela žena. Když se mi ztratilo dítě, tak jsem to napsal. Stejně by se mě na to novináři ptali.
Takže to bylo pro vás přirozené?
Úplně přirozené. Nebudu se přece tvářit, že se nic nestalo. Když mi pak do domu přijelo dvacet policajtů...
Vážně tolik?
Jasně, celá mordparta. Tři nebo čtyři auta.
Technici, fotografové, biologové. Bylo mi jasné, že toho bude plný bulvár. Proto jsem na web dal zformulované prohlášení, aby mě přesně citovali. Vycházel jsem ze soudem sepsaného rozhodnutí.
Tak to chápu.
Určitě jsem to nedělal, abych se proslavil. Pán Bůh ví, že o slávu tohoto typu nestojím.
Pořád je pro vás Novák nevinný?
Podle zákona ano, platí presumpce neviny. Ale podle toho, co mi policisti řekli, nepochybuju, že to udělal. On je zavedl ke hrobu, nikdo jiný o něm vědět nemohl.
Asi se ještě se zetěm potkáte. Budete schopen s ním promluvit?
To jste mě trochu zaskočil. Vážně nevím. Viděl jsem ho ve čtvrtek, když identifikoval lopatu. Policisté se báli, odháněli mě, abych nedělal scény. To opravdu nehrozilo. Jen jsem chtěl vidět, v jakém je stavu. Jsem spisovatel, zajímám se o lidi. Určitě ho sem přivedou ještě na rekonstrukci, ale u toho rozhodně nebudu. Nechci.
Chcete se pomstít? Nemáte chuť ho praštit?
Ne. Vůbec. Pomsta je hloupost, spirála násilí. Lidi mi píšou o trestu smrti. To je pošetilý přístup k věci. Nechám to na soudu, já se soustředím na naši rodinu. Abychom pracovali, starali se o Dominiku, měli radost ze života. Pomsta je negativní věc.
Chtěl byste se ho na něco zeptat?
Ne. Na co? Co by mi řekl? Že toho lituje?
Třeba by vám vysvětlil, jak se to stalo.
To on určitě řekne do protokolů, které mi pravděpodobně dají přečíst.
Kdy jste s ním vlastně naposled mluvil?
To vám přesně nepovím. Když je teďka po všem, jsem v útlumu, úplně vyčerpaný. Jako bych čtrnáct dní rubal uhlí. Ale mluvil s ním David, když ho ve středu přišli sebrat.
Ano, četl jsem, že ho váš syn budil. A že Novák byl úplně klidný, vítal policisty a ptal se jich, co zjistili nového.
Přesně tak.
To vypadá, jako by si po vraždě rychle vytvořil svou vlastní realitu, že?
A té legendě věřil víc než skutečnosti. Každý má svou legendu. I vy jste sám pro sebe středem vesmíru, ostatní jsou statisté ve vašem životě. Nikdy neuděláte vědomě něco, co je špatně, co je chyba. V dané chvíli jste přesvědčen, že konáte správně. On si vybudoval legendu a té se držel, aby se nemusel oběsit, aby nezešílel. To je jakýsi psychický sebeochranný mechanismus.
Horní hranice trestní sazby za vraždu je 15 let, takže Nováka můžou za nějakých osm let pustit z vězení za dobré chování.
Taky že ho pustí. On se bude chovat slušně. Není to žádný grázl, který by utíkal nebo se rval. Bude tam v nějaké knihovně, je to vzdělaný a inteligentní člověk.
Nezdá se vám ten trest nízký?
Ta ztráta je tak šílená, že mě nezajímá, kolik let dostane. On si zničil život, má cejch. Ale myslím, že bude žít úplně normálně. Otázka je, jestli se bude moct vrátit do branže, jestli ho vezmou zpátky.
Co myslíte vy?
Těžko říct. Ale poté, co jsem v Americe sledoval kauzu Michaela Jacksona se zneužíváním dětí, kterou právníci obrátili v Jacksonův prospěch, už nevěřím tomu, že by všichni lidé měli odpor vůči člověku, co uškrtil svou ženu a zakopal ji v lese.
Jak se takový člověk může smířit s tím, co provedl?
To by vám asi líp vysvětlil psycholog. Ale on si může svou legendu postavit na tom, že Irena ho psychicky týrala, přivedla ho do stavu nepříčetnosti, ztratil svou autentickou osobnost. Že v něm vyvolala zvíře, to se probudilo, zabilo ji a už není. Zase je slušným Robertem Novákem, kterému bylo ukřivděno Irenou Neffovou. A on za to pyká. Takhle určitě budou jeho advokáti stavět obhajobu, to se vsadím. Ale pokud soudnictví přistoupí na tuto verzi, je to povolení zabíjet.
