Ač zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková u nového doporučení tvrdí, že vzniklo ve spolupráci „především se samotnými lidmi s postižením“, NRZP ČR ke konzultaci nikdo nepozval.
Slepec, hluchý či vozíčkář? Nevhodné výrazy, píše zástupkyně ombudsmana |
„My jsme ke konzultaci přizváni nebyli, ale podobná pravidla jsme sami zveřejnili už před deseti lety, to není žádná novota,“ vyjádřil se pro iDNES.cz Václav Krása.
Sám apeluje na zdravý rozum. „Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková v příručce odmítá jednoslovné označení jako třeba vozíčkář. To je nesmysl,“ kritizuje Krása.
Podle něj tato slova nelze z praktického života úplně vyloučit a normálně se dají používat. Stejně tak podle jeho zkušeností lidé běžně používají označení „člověk s...(nějakým druhem postižení)“.
U výrazů mentálně retardovaný nebo autista, je to podle Krásy už na hraně a preferoval by označení „člověk s mentálním postižením“ nebo „člověk s autismem“. Jako hrubé by označil výrazy jako slepý a hluchý, které příručka označuje za urážející. „Výjimku tvoří slovo hluchoslepý, což je člověk, který nevidí ani neslyší, a to se jinak ani říct nedá,“ upozorňuje Krása.
Souhlasíte se zástupkyní ombudsmana, že je třeba upravit dosud používané výrazy?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 11. června 2020. Anketa je uzavřena.
Že by se nemělo používat slovní spojení „člověk se zdravotním postižením“ ale jen „člověk s postižením“, mu přijde už úplně vyhnané do extrému.
V čem se s příručkou sám ztotožňuje je nevhodné označení někoho jako invalidy. „To vadí mně samotnému a asi všem, poukazuje to na nějakou neschopnost,“ řekl Krása, který je, jak sám říká, vozíčkář.
Ladislava Blažková vyrazila na dvou kolech po Tanzanii |
Za poměrně malichernou označila příručku kanceláře ombudsmana Ladislava Blažková z Ligy vozíčkářů. Záměru rozumí, jde však podle ní jen o hraní se slovy. „Já jsem sama na vozíku a můj osobní názor je, že lidé, co mají nějaký hendikep, ví, že ho mají. Důležitější je se k těm lidem chovat lidsky a správně, a ne přemýšlet nad lingvistikou,” míní Blažková.
Desatero pro komunikaci s osobami zdravotně postiženými bylo součástí kampaně NRZP ČR odstartované v roce 2007. Ta byla zaměřena hlavně na pracovníky ve zdravotnictví, kteří tehdy často obcházeli osoby s postižením a komunikovali primárně s jejich doprovodem.
„Myslím, že situace v komunikaci se od té doby výrazně změnila, což mohu jako člověk, který se touto problematikou zabývá půl života, posoudit,“ uzavřel Václav Krása.
Jak psát a mluvit o lidech s postižením, tabulka příkladů podle doporučení Úřadu ombudsmana
