Na první pohled je to idylické místo obklopené lesy a loukami. Jenže uvnitř domova Důstojnost v Nýdku v Moravskoslezském kraji lidé s demencí živoří.
Klienty tam personál zamyká na pokoji, někteří se nemohou dostat ani na čerstvý vzduch. Jednoho klienta dokonce několik let přivazovali ošetřovatelé k lůžku. A léky jim tam drtí v jednom hmoždíři, takže se různým pacientům mohou smíchat.
To jsou jen některá z téměř šesti desítek pochybení, která v domově odhalili pracovníci kanceláře ombudsmana loni na přelomu února a března při neohlášené návštěvě. Zařízení je dosud všechny nenapravilo, navíc s právníky veřejného ochránce práv přestalo zcela komunikovat.
Spolek pečující o seniory obchází zákon, říká zástupkyně ombudsmana |
„Ve většině pochybení se odráží zásadní nedostatek personálu. Ten chybí zejména při nočních službách, kdy o více než 180 klientů pečují pouze dva pracovníci a žádný z nich není zdravotník. Předpisy sice nestanoví závazný personální standard, který by udával minimální počet pracovníků, situace v domově ale už představuje hazard se zdravím i životy klientů,“ uvedl zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.
Ve zprávě z návštěvy Schorm popisuje případ, kdy klientka v noci spadla z postele a nemohla se dovolat pomoci personálu. Musela si sama zavolat záchranku.
V době návštěvy byl nízký počet personálu i na denních službách. „Přes den byly v domově tři až šest zdravotních sester spolu se šesti či sedmi pracovníky v sociálních službách. Je zcela nemožné, aby personál v takovém počtu poskytoval téměř dvěma stovkám klientů individualizovanou péči,“ zhodnotil zástupce ombudsmana.
Problémy se zvládáním péče o klienty potvrdili při rozhovorech s právníky Kanceláře ombudsmana během návštěvy samotní zaměstnanci. Schorm v oficiální zprávě z návštěvy výslovně uvádí, že nedostatky, které s kolegy odhalil, „spočívají v zásazích do lidské důstojnosti a osobní svobody klientů“.
Budíček už ve 4:30
Personál neměl prostor se klientům dostatečně věnovat a zvládal především základní péči. Klienti se museli přizpůsobovat dennímu režimu podle možností personálu. Pro některé obyvatele domova to znamenalo, že je personál budil už v půl páté ráno, aby jim pomohl s hygienou.
Špatné to je i při podávání jídel. Klienti, kteří nejedli v jídelně, museli na personál čekat na pokojích. Ti, kteří potřebovali dopomoci s krmením, museli vytrvat, než pracovníci roznesou všechny talíře. Takže jídlo opakovaně jedli studené.
Podvýživa i neúcta. Ombudsman v domovech pro lidi s demencí odhalil špatné zacházení |
„Za zcela nepřípustné považuji podávání léků pracovníky v sociálních službách. To je nesprávné a pro klienty ohrožující, neboť pracovníci v sociálních službách nemají oprávnění ani odbornost s léky nakládat. Praxi, kdy personál nečistí hmoždíř po každém jednotlivém drcení léků, a dochází tak k jejich následnému smísení, pak hodnotím jako zcela nepřípustnou,“ kritizoval dále Schorm ve zprávě z návštěvy.
Jeden z klientů domova byl během návštěvy přivázaný za zápěstí k posteli. Muž nebyl sám schopný chodit, podle záznamů ale padal z lůžka. V dokumentaci chybělo dostatečné odůvodnění, proč se u muže jako prevence pádu používá právě toto zásadní omezení pohybu.
Nedokonalá náprava
„Ukázalo se dokonce, že tohoto klienta trvale fixují už několik let. Střídavě měl levou a pravou ruku připevněnou za zápěstí k posteli asi čtyřiceticentimetrovým popruhem. Po mém upozornění vedení domova oznámilo, že fixaci klienta přehodnotilo, a pádu z postele předcházejí jinak,“ popsal zástupce ombudsmana jedno z doporučení, které vedení domova přijalo. Podobně v domově upustili také od praxe zamykání některých klientů na pokojích.
V řadě dalších oblastí ale vedení domova i přes opakované výzvy na doporučení zástupce ombudsmana nereagovalo a nakonec se v komunikaci o zjištěních z návštěvy úplně odmlčelo. Vysvětlení dalších kroků přitom mělo vedení domova zaslat do 13. července letošního roku.
Zástupce ombudsmana o situaci v zařízení informoval Inspekci poskytování sociálních služeb a podle sídla obecně prospěšné společnosti, která domov Důstojnost provozuje, i pražský magistrát.
„Nedostatek personálu je ale nutné řešit systémově, stanovením závazného personálního standardu v sociálních službách. Podobně by zlepšení péče o klienty ve všech typech zařízení pomohlo zřízení nezávislého stížnostního mechanismu a také přestupku špatného zacházení v sociálních službách. Všechny tři změny jsou v rukou zákonodárců,“ doplnil zástupce ombudsmana.
Ředitel: chyby jsme napravili
Podle ředitele domova Dalibora Mitrengy je zařízení s ombudsmanem v kontaktu, přestože uznává, že termíny pro odpovědi ne vždy dodrželo. „Že s nimi nekomunikujeme, je lež. Oni nám dávají 30 dnů na odpověď, sami na ni mají půl roku. Odpovídali jsme možná pozdě, o měsíc, o dva, ale odpovídali jsme. Není to tak, že bychom nekomunikovali. Dnes ráno (10.9.2024, pozn. red.) mu šla další odpověď. Jen ty odpovědi nebyly v nějakém časovém horizontu, jak si on představoval. Přitom stačilo zvednout telefon, zavolat, co se děje,“ uvedl Mitrenga.
Rozhovor s ředitelem Mitrengou |
Dodal, že chyby, které ombudsman zařízení vytýkal, postupně napravili. Třeba kurtování klientů. „Při návštěvě ombudsmana měl jeden klient přivázánu ruku. Byl to klient s demencí, kterému nebylo jasné, že když přeleze postranici, spadne na zem. Měl kvůli toho několik úrazů. Ombudsman nás upozornil, že to je nepřípustné, my jsme to změnili, upravili jsme metodické pokyny. Pouze když je to nutné, po domluvě s lékařem, nebo s rodinnými příslušníky, mají lidé u postelí postranice, aby nespadli. Podobně to je i u klientů, někteří si to i sami přejí, abychom je v křeslech, při jídle, fixovali pásem, aby z toho křesla nesjížděli. Máme na to formuláře. Se souhlasem klienta, se souhlasem lékaře, se souhlasem rodiny a podobně. Všechny s razítkem a podpisem,“ řekl pro iDNES.cz Mitrenga.
Jídlo, které klientům pečovatelé rozdávají do pokojů, je podle něj nově převáženo v zateplených vozících.
