Kvůli padesátimilionové evropské dotaci pro farmu už česká policie obvinila jedenáct lidí včetně premiéra Andreje Babiše (ANO). Sněmovna však ještě musí rozhodnout, zda Babiše vydá k trestnímu stíhání.
„Vyšetřování zjistilo, že představitelé příjemce dotace v době, kdy předložili žádost o podpoření svého projektu a podepsali dohodu o poskytnutí financování v roce 2008, řídícímu orgánu operačního projektu poskytli nepravdivé informace a důležité informace zatajili,“ cituje server Aktuálně.cz ze zprávy OLAF.
Podle evropského úřadu mohou tyto skutečnosti zakládat důvod ke stíhání v Česku. „Za těchto okolností je OLAF názoru, že příprava a implementace tohoto projektu byla postižena četnými porušeními národních a evropských zákonů (...). Tato porušení můžou představovat podklad pro soudní řízení na základě příslušných ustanovení českého trestního zákoníku o dotačním podvodu a poškození finančních zájmů EU,“ napsal úřad.
Premiér Babiš v reakci pro Hospodářské noviny uvedl, že se nemůže vyjádřit k něčemu, co neviděl. „Až mě právníci seznámí s obsahem zprávy, přijdu vypovídat k mandátovému a imunitnímu výboru. Bohužel jsem stále dokola stavěn do znevýhodněné situace, když se ve veřejném prostoru objevují informace od našich politických protivníků a já je nemůžu dementovat,“ napsal.
OLAF ve zprávě podle HN také uvádí, že anonymní vlastnická struktura Čapího hnízda byla v době čerpání dotace v rozporu se zásadou transparentnosti, která platí pro čerpání peněz z evropských fondů. Babiš už dříve řekl, že farmu prostřednictvím akcií na majitele vlastnili v době získání dotace jeho dvě děti a bratr partnerky. To se však podle úřadu nedá spolehlivě prokázat.
Při popisu pochybení používá OLAF v anglickém originále často slovo „irregularities“. Aktuálně.cz upozornilo, že termín, který se překládá jako „nesrovnalosti“, může zahrnovat administrativní pochybení, porušení zákona o veřejných zakázkách i podvody. Anglický termín pro podvod – „fraud“ – se prý objevuje například v tabulkovém záhlaví textu, které stručně definuje hlavní údaje k vyšetřovanému případu.
Poslanci budou znovu rozhodovat o vydání Babiše a Faltýnka
Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova Agrofertu. V prosinci 2007 se přeměnila na stejnojmennou akciovou společnost s akciemi na majitele. Jediným akcionářem byla akciová společnost ZZN Pelhřimov. Podle vyšetřovatelů však ke změně nebyl ekonomický ani podnikatelský důvod.
PŘEHLEDNĚ: Co přinesla zpráva OLAF a kdo zaplatí Čapí hnízdo |
Kvůli změně nebylo možné dohledat majitele firmy, která tak získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila pod Agrofert.
ROP Střední Čechy schválil dotaci na projekt Čapí hnízdo v srpnu 2008. V červnu 2010 byla farma otevřena, Babiš ale její vlastnictví odmítal. V roce 2013 uvedl, že neví, komu Čapí hnízdo patří. V roce 2016 na schůzi Sněmovny řekl, že farmu vlastnili v době získání dotace jeho dvě děti a bratr partnerky.
Kvůli Čapímu hnízdu se v úterý sejde mandátový a imunitní výbor Sněmovny, který bude jednat o vydání Babiše a místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání.
Mým úkolem jako místopředsedy mandátového a imunitního výboru je zvážit a posoudit, zda je žádost na vydání poslanců politicky motivována. Po přečtení zprávy OLAF můžu říct, že zcela jednoznačně budu hlasovat pro vydání pánů Babiše a Faltýnka.
Jednání se uskuteční den před žádostí Babišovy vlády o důvěru. Babiš i Faltýnek opakovaně označili případ za nesmyslný a mluví o jeho politické motivaci.
Ve zprávě OLAF se mluví o podvodu, tvrdí Jakub Michálek (5. ledna):
5. ledna 2018 |
