Březen 1939: německé okupanty vítal jen popel a kouř z cigaret

  16:29aktualizováno  16:29
Březen 1939 znamenal konec pro druhou republiku. V polovině měsíce německá vojska postupně obsadila zbývající části pomnichovského Československa. Došla i do Prahy, kde vojáci wehrmachtu obsadili Pražský hrad. Ještě předtím se ale čeští důstojníci pustili do likvidace písemností.

V polovině března 1939 se 167 dní neslavné existence II. republiky chýlilo ke konci. Přinesla jen morální marasmus, příliv uprchlíků a odumírání demokracie. Pomnichovská hranice se na podzim 1938 přiblížila například až ke středočeskému Rakovníku a Mělníku. V Kolešovicích, jež už byly po Mnichovu na území Říše jako Koleschowitz, věšeli henleinovci na šibenici podobiznu prezidenta Edvarda Beneše. „Poté ji upálili s obrazem Tomáše G. Masaryka,“ popsala incident pražskému zemskému velitelství četnická stanice ve vedlejší Kněževsi, ležící na území okleštěného Československa.

Poslední úder

Z Říše prchali Češi, Židé i němečtí antifašisté. V pomnichovské éře přituhovala cenzura. 10. listopadu 1938 policejní prezidium odebralo koncesi Osvobozenému divadlu Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Vyšel také seznam zakázaných filmů, kam patřily například snímky Bílá nemoc, Svět, kde se nežebrá anebo Golem.

Fotogalerie

Atmosféra ještě více zhoustla na počátku roku 1939. „Pro povaleče, cikány, řemeslné žebráky atd. budiž zřízeny kárné tábory. Tyto nemají funkci koncentračních táborů pro politické provinilce,“ informovaly noviny 16. února 1939. Omezena byla tehdy i obecní samospráva a volená zastupitelstva byla nahrazena správními komisemi.

Poslední úder II. republice pak přinesl březen 1939. Okupace ale nepřišla jako blesk z čistého nebe pro armádní zpravodajce. Ti příchod okupantů prožívali nejdramatičtěji. „Dne 8. března 1939 nám přinesl spojovací orgán francouzské S. R. (rozvědky) poznatek, že nás v březnu Němci obsadí,“ uvedl po válce podplukovník Emil Strankmüller, v březnu 1939 vedoucí ofenzivní skupiny II. oddělení. Informaci Francouzů potvrdil top agent II. oddělení s krycím jménem A-54, příslušník drážďanské rezidentury Abwehru, německé armádní zpravodajské služby, Paul Thümmel.

„Ihned jsem upozornil nadřízené,“ vzpomínal ve svých pamětech šéf „dvojky“ generál František Moravec. Na předsednictvu vlády v Kolovratském paláci na pražské Malé Straně 12. března 1939 Moravec a úřadující šéf hlavního štábu armády generál Jaroslav Fiala informovali o hrozící pohromě premiéra Rudolfa Berana i ministra zahraničí Františka Chvalkovského. „Ten přijal zprávu spíše s nedůvěrou a posměchem,“ uvedl k setkání historik Dušan Tomášek. Moravec se za této situace rozhodl přijmout nabídku Harolda Gibsona, styčného důstojníka britské tajné služby SIS v Praze a odjet do Londýna. Akce Transfer, odlet Moravcovy skupiny, probíhala v úterý 14. března za přísné konspirace, která byla uplatňována i vůči dalším důstojníkům „dvojky“.

„Hned po vstupu na oddělení mne přivítala neobyčejně nervózní atmosféra. Viděl jsem samé zachmuřené obličeje,“ popsal tehdejší dění ve službě major František Fárek, jeden z nejzkušenějších operativců. Okolo poledne se Fárek dozvěděl od Strankmüllera, co se zde odehrává. Dostal klíče od sejfů a pověření zlikvidovat vše nezbytné před příchodem Němců. Poté Moravec s deseti kolegy, včetně Strankmüllera, zmizel. Několika cestami odjeli na ruzyňské letiště a odtud strojem DC-2 holandské společnosti KLM zamířili přes Rotterdam do Londýna.

Zbyl pouze dým

„Vytratili se jako duchové, zbyl po nich jen cigaretový dým. Čekala nás poslední a nejtěžší práce, likvidace všeho, co by Němcům mohlo posloužit. Prohlédli jsme veškerý spisový materiál a stanovili pořadí, v jakém ho budeme ničit,“ vzpomínal Fárek.

Nebude to tak zlé, soudil Hácha. Od okupace Německem uplynulo osmdesát let

Agonie II. republiky odpoledne 14. března 1939 spěla k pochmurnému finále, v 16:00 z pražského Wilsonova nádraží vyjel vlak s Emilem Háchou na osudové setkání s Hitlerem a dalšími pohlaváry III. říše do Berlína.

V pochmurné atmosféře březnového soumraku na pražském Václavském náměstí a v jeho okolí němečtí studenti vyvolávali rvačky s Čechy. Později na náměstí vyrukovali i Gajdovi fašisté; posílená policejní hotovost se s výtržníky prala až do noci.

Na II. oddělení se rozběhly likvidační práce. „Znamenalo to definitivní spálení mostů k minulosti, rozloučení s historií naší tajné služby,“ komentoval pálení spisů Fárek.

Přibližně ve dvě hodiny ráno ve středu 15. března odposlech na mezinárodní telefonní ústředně v Praze zachytil hovor z Berlína. Chvalkovský a Hácha volali premiéru Beranovi. „Svolejte ihned ministerskou radu a informujte generála Syrového, ať dá rozkaz všem posádkám. Přesně v 6. hodin vtrhne německé vojsko do Čech,“ oznámil Hácha předsedovi vlády.

Do likvidace písemnosti se bezprostředně po odposlechnutí hovoru zapojili dostupní důstojníci, pomáhaly dokonce i manželky. Papíry se pálily doma v kamnech, popel se splachoval do klozetů.

Během brzkého rána dostávali zpravodajci informace o incidentech vyprovokovaných Němci v Ostravě, Brně či Jihlavě. Okolo sedmé hodiny velký „úklid“ na „dvojce“ končil. To už si důstojníci na frekvenci obsazeného mělnického vysílače mohli poslechnout německý provoz.

Před desátou hodinou okupanti dorazili ke štábu do Dejvic. „Chtěl jsem, aby mne alespoň vzali jako vojáka, tak jsem došel domů pro uniformu,“ vyjádřil obavy ze zatčení major Alois Čáslavka.

Podle zprávy z roku 1945 příslušníky Abwehru na II. oddělení prováděl bývalý československý důstojník. „Dost dobře se zde vyznal,“ vzpomínali pamětníci. Vetřelce vítaly prázdné sejfy a zásuvky. „Tohle jsme mohli čekat,“ pronesl při pohledu na “vybílené“ skříně major Abwehru Schmalschläger.

Návštěva z Liščího doupěte

Nejvyšší návštěva z Abwehru dorazila na II. oddělení 16. března. Ze svého štábu na berlínském Tirpitzufer 74-76, zvaného Liščí doupě, do Prahy zavítal osobně admirál Wilhelm Canaris, šéf Abwehru.

Českým zpravodajským důstojníkům se nabízelo několik možností, jak reagovat na okupaci. Mohli přijmout nabídku Canarisova Abwehru na spolupráci, stáhnout se, odejít do exilu anebo se zapojit do rodícího se odboje. František Fárek a kolegové, Alois Čáslavka a Antonín Longa, se rozhodli pokračovat v boji.

„Nedělal jsem si iluze o své budoucnosti. Zpravodajskou činností proti Německu ve 30. letech jsem byl silně kompromitován. Počítal jsem s tím, že mne nejtěžší zkoušky teprve čekají,“ vyprávěl Fárek. Trio zpravodajců se proměnilo ve skupinu Konšelé, volně spojenou s rodící se velkou odbojovou vojenskou organizací Obrana národa. Konšelé organizaci stavěli na kvalitě, nikoli počtu zdrojů. Sítě rozprostřeli v Praze, v Čechách, na Moravě i na Slovensku.

Odboj a zatčení

Klíčové bylo spojení s Moravcovou skupinou v Londýně, francouzskými, britskými a později i polskými rozvědčíky. Konšelům se přes jejich prameny, například v dopravní vojenské skupině V/3-Praha, podařilo získat informace třeba o transportech wehrmachtu na českomoravských železnicích. Před útokem na Polsko v létě 1939 konšelé do Varšavy předali informace o pohybu německé armády v dopravních uzlech okolo Hradce Králové, České Třebové a Ostravy. V létě 1939 se Konšelům přes Beskydy povedlo převést rodiny Moravcovy „jedenáctky“ do Polska. S nimi odešel i Čáslavka.

O den dříve než jinde. Před osmdesáti lety vtrhli nacisté do Ostravy

Na podzim 1939 Fárka a Longu zatklo gestapo. Při surových výsleších v Pečkově paláci v kanceláři obávaného komisaře Oskara Fleischera, zvaného Řezník, nezradili nikoho z kolegů. Na podzim 1941 Fárka a Longu říšský státní návladní postavil před senát Lidového soudu v Berlíně. Za velezradu jim soud vyměřil desetiletý trest.

Fárek prošel káznicemi v Moabitu, Gollnově, Breslau a Ebrachu, na konci války přežil pochod smrti napříč Bavorskem, kde se dočkal osvobození Američany.

Po válce se k vojenské zpravodajské službě nevrátil. Nastoupil k bývalému kolegovi z „dvojky“ a členu Moravcovy skupiny generálu Josefu Bartíkovi na oddělení Z, zpravodajské, na ministerstva vnitra. Nikoli již na operativu, ale mimo jiné k pořádání a analýze archivů. Nacházel se tam senzitivní materiál z doby války a v době soupeření komunistů a demokratů velmi žádaný.

Nepřátelská osoba

Státní bezpečnost své lidi na odborového radu Fárka nasadila bezprostředně po válce. Po únoru 1948 jej opakovaně zatkla pro vykonstruovaná obvinění. Nejprve pro údajnou spoluúčast při pokusu o útěk neteře do ciziny. Podruhé ho obvinila za korupci a zneužití pravomoci. Ani jedno obvinění se nepotvrdilo. Ale sledování a šikana pokračovaly i nadále.

„K lidově demokratickému zřízení ani SSSR nemá kladný vztah. Stýká se s osobami nepřátelskými našemu zřízení,“ uvádějí opakovaně zprávy StB. Ještě v roce 1964 na sedmdesátiletého Fárka Státní bezpečnost založila objektový svazek jako na nepřátelskou osobu. Někdejší zpravodajec Fárek zemřel v 70. letech v Praze.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Hasiči zachránili Notre-Dame. Chrám ztratil dvě třetiny střechy, skelet drží

Požár katedrály Notre-Dame v Paříži (15. 4. 2019)

Pařížskou katedrálu Notre-Dame vážně poškodil rozsáhlý požár. Slavná stavba přišla o dvě třetiny střechy, zřítila se...

Žena odešla na jógu a už se nevrátila, v Šáreckém údolí ji našli mrtvou

V Šáreckém údolí v Praze našli mrtvolu ženy ze Žižkova

V Šáreckém údolí v Praze našli odpoledne policisté mrtvolu ženy ze Žižkova, která byla od neděle pohřešovaná. Odjela...

Ignorovali prosby o pomoc a dokonce jí dali pokutu. Muž jí pak podřízl krk

Devatenáctiletou Shanu Griceovou zavraždil její bývalý přítel ze žárlivosti.

Britka Shana Griceová si několik měsíců stěžovala na policii, že ji neustále sleduje bývalý partner Michael Lane. Do...

Pětiletou Sofii vypátrali policisté na vídeňském letišti, únosce zadrželi

Ilustrační snímek

Pětiletou dívku, kterou v úterý unesli v Praze, policisté vypátrali. Dívka je zdravá a v pořádku. Policisté ji našli s...

Učitelka ze školky popletla adresáta, nevhodný mobilní text se šíří webem

Mobilní aplikaci si stáhlo do svých chytrých telefonů již téměř 600 lidí

Učitelka z bratislavské mateřské školky poslala omylem přes mobilní telefon nevhodnou zprávu matce dítěte, které učí. V...

Další z rubriky

Ředitelé světových muzeí hájí Fajta. Jednal protiprávně, říká ministr

Generální ředitel Národní galerie Jiří Fajt

Dvanáct zástupců světových galerií a muzeí napsalo dopis premiéru Babišovi. V dokumentu se zastávají ředitele Národní...

Soud poslal do vazby muže podezřelé z únosu pětileté dívky

Únosci holčičky ve vazbě

Dva muže podezřelé z únosu pětileté Sofie v pražské Uhříněvsi poslal Obvodní soud pro Prahu 10 v pátek do vazby. Muži...

Soudcovská unie žádá vládu, aby vysvětlila výměnu Kněžínka

Jan Kněžínek a Marie Benešová

Soudcovská unie vyzvala vládní představitele, aby lépe vysvětlili odchod Jana Kněžínka (za ANO) z postu ministra...

Najdete na iDNES.cz