Umělohmotná nádoba, ve které si Jan Palach donesl do horní části Václavského náměstí hořlavinu.
Autor: Archiv bezpečnostních složek
Umělohmotná nádoba pod rampou Národního muzea, ve které si Jan Palach přinesl hořlavinu.
Autor: Archiv bezpečnostních složek
Umělohmotná nádoba pod rampou Národního muzea, ve které si Jan Palach (ve výřezu) přinesl hořlavinu.
Autor: Archiv bezpečnostních složek / koláž iDNES.cz
Místo upálení Jana Palacha
Autor: Archiv bezpečnostních složek
Umělohmotná nádoba pod rampou Národního muzea, ve které si Jan Palach přinesl hořlavinu.
Autor: Archiv bezpečnostních složek
Celkový pohled na místo, kde se Jan Palach polil hořlavinou a zapálil.
Autor: Archiv bezpečnostních složek
Místo upálení Jana Palacha
Autor: Archiv bezpečnostních složek
Umělohmotná nádoba pod rampou Národního muzea, ve které si Jan Palach přinesl hořlavinu.
Autor: Archiv bezpečnostních složek
Místo pod rampou Národního muzea, kde se Jan Palach připravoval ke svému činu.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Pomníček Jana Palacha a Jana Zajíce na Václavském náměstí v Praze.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Opletalova č 9 - zde si Jan Palach nechal načepovat čtyři litry benzinu.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Na Poříčí 22 - zde si v prodejně domácích potřeb Jan Palach zakoupil dvě umělohmotné nádoby.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Náčrt místa, kde se Jan Palach polil hořlavinou a zapálil.
Autor: Archiv bezpečnostních složek
Palachův dopis na rozloučenou (kopie)
Autor: Archiv bezpečnostních složek
Hotel Wilson, tehdy Dům potravin, před nímž hořící Jan Palach upadl na zem. V popředí je místo, kde se student zapálil.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Paní Miluše je také na tomto snímku (vpravo). Podaří se ji někdejším studentům najít?
Autor: Archiv Václava Hanáka
Ozve se přátelům nebo redakci paní Miluše, za svobodna Marková (blondýna v horní řadě nad kytaristou), která byla v roce 1967 na brigádě v Kazachstánu s Janem Palachem (na snímku v tmavém tričku úplně vpravo)?
Autor: Archiv Václava Hanáka
Jan Palach (vlevo) vláčí s ostatními pytel brambor.
Autor: Archiv Václava Hanáka
Jan Palach na snímku z brigády mezi dvojicí kamarádů „Ljošou“ a „Bohoušem“. Vpravo na snímku je paní Miluše.
Autor: Archiv Václava Hanáka
Další účastníci brigády s Janem Palachem. Vpravo Miluška z Ostravska, po které pátrají tehdejší spolubrigádníci.
Autor: Archiv Václava Hanáka
Další účastníci brigády s Janem Palachem - Alena Lípová, Karel Doležal a „Bohouš“ .
Autor: Archiv Václava Hanáka
Na snímku je Palach vpravo dole.
Autor: iDNES.cz
Aleš Plocek, vnuk upáleného Evžena Plocka.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Aleš Plocek, vnuk upáleného Evžena Plocka.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Aleš Plocek, vnuk upáleného Evžena Plocka.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Aleš Plocek, vnuk upáleného Evžena Plocka.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Aleš Plocek, vnuk upáleného Evžena Plocka.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Aleš Plocek, vnuk upáleného Evžena Plocka.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Pamětní deska v Jihlavě, která připomíná upálení Evžena Plocka na protest proti normalizační politice komunistické strany.
Autor: ČTK
Pohřeb Evžena Plocka, který se upálil v Jihlavě 4. dubna 1969.
Autor: ČTK
Pohřeb Evžena Plocka, který se upálil v Jihlavě 4. dubna 1969.
Autor: ČTK
Pohřeb Evžena Plocka, který se upálil v Jihlavě 4. dubna 1969.
Autor: ČTK
S upáleným Evženem Plockem se v Jihlavě loučily stovky lidí. (12. dubna 1969)
Autor: František Nesvadba , ČTK
Evžen Plocek (na fotografii) se upálil v Jihlavě 4. dubna 1969 na protest proti sovětské okupaci.
Autor: archiv iDNES.cz
Jan Zajíc.
Autor: Archiv MF DNES
Zajícův dopis na rozloučenou, ve kterém svůj čin vysvětluje.
Autor: Archiv MF DNES
Pomník Jana Zajíce na budově bývalé Střední průmyslové školy železniční v Šumperku (dnes VOŠ a SPŠ)
Autor: Jiří Doubravský, Creative Commons
Pomník Jana Palacha a Jana Zajíce v dlažbě před Národním muzeem, odhalený 16. ledna 2000.
Autor: Angela Kroeger, Creative Commons
Miloslav Svatoň učil na šumperské průmyslovce a znal jejího studenta Jana Zajíce, který se v únoru 1969 upálil na protest proti okupaci Československa. Vlastní archiv s cennými dokumenty připomínajícími Zajícovu oběť.
Autor: Tomáš Frait, MF DNES
Hrob Jana Zajíce, který se upálil na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy
Autor: Sznapka Petr, ČTK
Výstava o Janu Zajícovi zamíří z Vítkova do škol i do zahraničí.
Autor: Adolf Horsinka
Výstava o Janu Zajícovi zamíří z Vítkova do škol i do zahraničí.
Autor: Adolf Horsinka
Výstava o Janu Zajícovi zamíří z Vítkova do škol i do zahraničí.
Autor: Adolf Horsinka
Vlastivědné muzeum Šumperk uspořádalo k 50. výročí oběti Jana Zajíce, který se před 50 lety po vzoru Jana Palacha upálil na protest proti normalizaci, výstavu s názvem Ve jménu života Vašeho - Hořím! Prostřednictvím osobních dokumentů a předmětů připomíná osobnost a okolnosti činu studenta šumperské střední průmyslové školy železniční. Výstava pokračuje do 24. března 2019. Na snímku z 25. února 2019 je parte Jana Zajíce.
Autor: ČTK
Lidé si 25. února 2019 v Praze připomínali památku 50. výročí úmrtí studenta Jana Zajíce, který se upálil na protest proti pasivitě občanů a nastupující normalizaci po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Před domem číslo 39 (na snímku) na Václavském náměstí, kde Zajíc svůj protest provedl, vystavili organizátoři piety pamětní desku s fotografiemi. Zajíc reagoval na stejný čin Jana Palacha z ledna 1969. Takzvaná druhá pochodeň vzplála 25. února 1969, v den 21. výročí komunistického puče v únoru 1948.
Autor: ČTK
Lidé si 25. února 2019 v Praze připomínali památku 50. výročí úmrtí studenta Jana Zajíce, který se upálil na protest proti pasivitě občanů a nastupující normalizaci po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Před domem číslo 39 (na snímku) na Václavském náměstí, kde Zajíc svůj protest provedl, vystavili organizátoři piety pamětní desku s fotografiemi. Zajíc reagoval na stejný čin Jana Palacha z ledna 1969. Takzvaná druhá pochodeň vzplála 25. února 1969, v den 21. výročí komunistického puče v únoru 1948.
Autor: iDNES.cz
Lidé si 25. února 2019 v Praze připomínali památku 50. výročí úmrtí studenta Jana Zajíce, který se upálil na protest proti pasivitě občanů a nastupující normalizaci po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Před domem číslo 39 (na snímku) na Václavském náměstí, kde Zajíc svůj protest provedl, vystavili organizátoři piety pamětní desku s fotografiemi. Zajíc reagoval na stejný čin Jana Palacha z ledna 1969. Takzvaná druhá pochodeň vzplála 25. února 1969, v den 21. výročí komunistického puče v únoru 1948.
Autor: ČTK
Jan Zajíc, po Janu Palachovi druhá lidská pochodeň roku 1969, je pochovaný v rodném Vítkově. Na snímku ze 2. března 1969 je zachycený smuteční průvod obcí během pohřbu.
Autor: archiv Marie Jílkové
Slovenská „pochodeň“ Michal Levčík jako učeň
Autor: archiv MF DNES