Tomio Okamura chce za pět let znovu na Hrad kandidovat. Teď bude bojovat za přímou demokracii a možnost odvolat politiky v průběhu volebního období.

Tomio Okamura chce za pět let znovu na Hrad kandidovat. Teď bude bojovat za přímou demokracii a možnost odvolat politiky v průběhu volebního období. | foto: ČTK

Okamura bude bojovat za odvolatelnost politiků, Hrad chce zkusit znovu

  • 118
Senátor Tomio Okamura, který se neúspěšně pokoušel zúčastnit volby prezidenta, řekl iDNES.cz, že by to za pět let chtěl zkusit znovu. Teď se chce soustředit na prosazování prvků přímé demokracie jako odvolatelnost zvolených poslanců a senátorů.

"Chystám projekt veřejných mítinků, kterých se bude spolu se mnou účastnit ekonom Pavel Kohout. Budu objíždět Českou republiku a propagovat mé návrhy na posilování prvků přímé demokracie," řekl.

Veřejnými mítinky chce vytvořit tlak na poslance a senátory, aby na prvky přímé demokracie kývli. "Prezident je už volen občany přímo, mělo by se to týkat také starostů, hejtmanů a jednotlivých poslanců. Líbí se mi také švýcarský systém referend a rád bych prosadil, aby voliči mohli odvolat politika i v průběhu volebního období a zrušit vybrané špatné zákony," řekl iDNES.cz Okamura.

Doplnil, že mu jde hlavně o to, aby jeho návrhy prošly, ne o to, aby pod nimi za každou cenu bylo jeho jméno. Rád podpoří posilování prvků přímé demokracie, i když s nimi přijde někdo jiný.

Okamura, který se loni na podzim stal senátorem na Zlínsku, se chtěl zúčastnit i přímé volby prezidenta. Do té ho nepustilo ministerstvo vnitra, které neuznalo významnou část podpisů pod peticí za jeho kandidaturu. Okamura si kvůli tomu stěžoval, stejně jako Vladimír Dlouhý a Jana Bobošíková, u Nejvyššího správního soudu.

Zatímco stížnost Bobošíkové soud uznal, Dlouhého ani Okamuru do přímé volby nepustil, ani když označil za nesprávný způsob, jak ministerstvo vnitra počítalo vadné podpisy pod peticemi. Okamura si pak stěžoval i u Ústavního soudu a požadoval odklad přímé volby, v níž později zvítězil Miloš Zeman. Okamurovu stížnost však Ústavní soud jednomyslně odmítl (více o tom najdete zde).

Ústavní soud zároveň ve svém verdiktu vybídl poslance a senátory, ať napraví chybu, která podle soud v zákoně o přímé volbě je, protože neukládá ověření pravosti podpisů pod peticemi.

"Ústavní soud je přesvědčen, že zákonodárce v nejbližší budoucnosti tento nedostatek zákona o volbě prezidenta republiky odstraní," citoval z nálezu předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Podpisy by se měly podle Ústavního soudu kontrolovat při jejich sběru nebo při kontrole kandidátních listin.

Okamura na to reagoval slovy, že Ústavní soud rezignoval na možnost označit volbu za neústavní a rozhodl se raději nenaštvat budoucího prezidenta a politiky.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video