Národní galerie musí obraz vrátit zhruba do dvou měsíců. Jaký bude další osud památky, podle právního zástupce církve Františka Severina záleží přímo na farnosti.
Původně církev nabízela galerii vzácný obraz jako bezplatnou zápůjčku na padesát let. „Nabídku galerie odmítla, tak je možné, že budou osloveny například Moravská zemská galerie nebo diecézní galerie v Olomouci. To však bude záležet na farnosti,“ uvedl dříve Severin.
Soudce Milan Chmelíček verdikt odůvodnil tím, že se československý stát před únorem 1945 nikdy nechoval jako vlastník obrazu. „Staral se o něj jako osoba, která má předmět v úschově, v depozitu,“ uvedl. Neztotožnil se tak s argumenty právníků galerie, že stát získal obraz už v roce 1925, kdy baron De Forest souhlasil s odstupným, za které hrad i panství Veveří přenechal státu.
Chmelíček za důkaz považoval jak církevní inventáře, tak stanoviska finanční prokuratury po roce 1925. I kvůli těmto důkazům soud rozhodl, že se na Madonu z Veveří vztahuje zákon o církevních restitucích. „Je to, jako kdyby jste týden před 25. únorem 1948 něco půjčili státu a on vám to za týden odmítl vrátit, s tím, že to patří lidu,“ uvedl soudce.
Soud v úterý potvrdil srpnové rozhodnutí Obvodní soud pro Prahu 1. I tehdy soudkyně Andrea Veselá uvedla, že obraz nebyl příslušenstvím kaple, která byla v roce 1925 spolu s panstvím převedena na stát.
„I kdybych dala za pravdu žalované (straně) a uznala, že obraz je příslušenstvím kaple, pak by přesto byla jeho vlastníkem církev na základě rozhodnutí z roku 1951, kdy byla kaple vrácena církvi,“ dodala soudkyně. (více o verdiktu zde)
„Objevitel“ tvrdil, že je obraz vzácnější než Tizian z Kroměříže
Obraz namalovaný kolem roku 1350 byl po staletí zavěšen v kapli Matky Boží na Veveří, která pochází z 12. století. V roce 1933 tam zaujal profesora dějin umění Eugena Dostála.
„Protože o něm mluvil, publikoval a všude se chlubil, jaký je to vzácný obraz, cennější než Tizian v Kroměříži, tak nastal poprask. Farář se domluvil se slečnou Vydrovou, kastelánkou ve Veveří, že se obraz vždy po mši odnese na hrad a zamkne u ní v pokoji,“ vysvětlil Severin.
V roce 1935 byla Madona z Veveří zapůjčena do Moravského zemského muzea na výstavu. Po ní bylo rozhodnuto o restaurování obrazu a ten byl převezen do Prahy, kde už zůstal. V roce 1958 předalo ministerstvo zemědělství Národní galerii obraz do „přímé správy“.
