"Jsme strašně rádi, že se nám podařilo vyhrát. Budeme se snažit voliče nezklamat," radoval se včera předseda místního sdružení ODS Hynek Steska. On sám získal ve volbách druhý nejvyšší počet hlasů ze všech 39 zvolených zastupitelů. Předstihla jej jenom bývalá senátorka Irena Ondrová. ODS měla ve Zlíně 25,92 procenta hlasů.
Steska nyní považuje za legitimní i nárok ODS na post primátora. Občanští demokraté už před volbami deklarovali, že jejich kandidátem na křeslo prvního muže ve městě je podnikatel a radní z minulého zastupitelstva Tomáše Úlehla. "Myslím, že pořadí zvolených podle počtu hlasů získaných ve volbách by na tom nemělo nic měnit. Ale jednání na toto téma jsou ještě před námi," dodal Steska.
"Dopadli jsme docela dobře. Vlastně téměř nejlíp ze všech statutárních měst, se kterými bychom se měli srovnávat," byl s výsledkem voleb spokojen i lídr sociálních demokratů Vladimír Řihák. ČSSD dali ve Zlíně voliči 20,77 procenta hlasů.
Třetí nejsilnější politickou stranou se v krajském městě stali členové Zlínského hnutí nezávislých (14,52 procenta). Předstihli na žebříčku voličských sympatií dřívější trojku KDU-ČSL (11,56 procenta). Hvězda tohoto politického hnutí, založeného v roce 1998 především iniciativou architekta Františka Petra a někdy přezdívaného "stranou architekta Petra", trvale stoupá. Toto hnutí výrazně uspělo i v krajských volbách v roce 2002. Pokud bychom k této volební straně připočetli ještě volební výsledek strany Nezávislí (rovných 8 procent), měli by nezávislí ve zlínském zastupitelstvu přes 22 procent hlasů a předstihli by i sociální demokraty. "Byli jsme považování za outsidery a moc se s námi nepočítalo. A podařilo se nám získat tři mandáty místo jednoho, který jsme měli v minulém zastupitelstvu," mohla se pochlubit Jana Bubeníková, lídr Nezávislých.
Naopak se ve zlínském zastupitelstvu víceméně počítalo s Unií svobody-DEU. Vždyť v minulém zastupitelstvu měla US-DEU dva radní, z toho jednoho uvolněného místostarostu. Přesto se unionistům, kteří měli na kandidátce i několik členů ODA, nepodařilo překonat pětiprocentní hranici (získali 4,57 procenta) a zůstali na příští čtyři roky ve Zlíně bez mandátu. "Jsem tím trochu zklamán. S Unií svobody se mi dobře spolupracovalo," poznamenal sociální demokrat Řihák.
Volební výsledky KDU-ČSL se ve Zlíně dlouhodobě zvolna snižují. "Ale jsme rádi, že jsme obhájili počet pěti mandátů. Z pořadí zvolených je vidět, že lidé chtějí změnu. Vidím to pozitivně, když si voliči vybírají do zastupitelstva jednotlivé lidi," řekl předseda městského výboru KDU-ČSL Petr Venený, kterého hlasy voličů posunuly mezi pět zvolených z šestého místa na kandidátce. Ještě větším překvapením u této strany bylo zvolení dvaašedesátiletého zubního lékaře Josefa Deváta, kterého voličské hlasy posunuly mezi zvolené až z třináctého místa na kandidátce, což byl nejvýraznější posun kandidáta ze všech stran, které budou v novém zlínském zastupitelstvu. "Vážím si této důvěry voličů a nechci ji zklamat," komentoval to tento nový zastupitel za KDU-ČSL, který je bez politické příslušnosti.
Křížkováním jednotlivých kandidátů na hlasovacích lístcích naopak u lidovců přišel po dvanácti letech o mandát zastupitele dosavadní místostarosta František Chvatík, který byl zařazen na původní kandidátce pod pořadovým číslem čtyři. Hlasy voličů vytáhly mezi zvolené až z 11. místa na kandidátce ZHN také dosavadního primátora Zdeňka Dostála.
O jednoho zastupitele více budou mít v novém zastupitelstvu komunisté. "Jsme spokojeni. A přáli bychom si, aby byla nová městská rada utvořena poměrným zastoupením všech zvolených subjektů včetně naší strany," komentoval to lídr KSČM František Rábek. KSČM (11,53 procenta hlasů) byla také ve Zlíně jedinou stranou, u které jednotlivé hlasy voličů nikoho výrazně neupřednostnily a u které i mezi zvolenými zůstalo beze změny původní pořadí z hlasovacího lístku.
Nové zastupitelstvo bude mít ve Zlíně 39 členů, což je o dva víc než v minulém volebním období. Mezi zvolenými je 20 zastupitelů, kteří pokračují v této funkci plynule z předchozího volebního období.
