S kontroverzní Slovenskou národní stranou Jána Sloty a Svobodnými Nizozemce Wilderse nová frakce spolupracovat nehodlá.

S kontroverzní Slovenskou národní stranou Jána Sloty a Svobodnými Nizozemce Wilderse nová frakce spolupracovat nehodlá. | foto: Jan Zátorský, MAFRA

ODS oznámila vznik nové konzervativní frakce v europarlamentu

  • 101
ODS vstoupila do nové Evropské konzervativní a reformní frakce v europarlamentu. Spojila se v ní s britskými konzervativci či polskou stranou Právo a spravedlnost. Chtějí méně byrokracie i efektivní kontrolu přistěhovalecké politiky. Boj proti Lisabonské smlouvě, která se frakci příliš nelíbí, se ale nechystá.

Novou frakci tvoří jádro složené z 55 poslanců z osmi členských zemí Unie. V současné době tak aspiruje na čtvrtou největší frakci v europarlamentu. Celkem 50 poslanců dali dohromady právě britští konzervativci, Právo a spravedlnost a ODS.

"Jednání i nadále pokračují a je pravděpodobné, že se k nové politické skupině připojí i další europoslanci či politické strany, a to ještě do prvního zasedání Evropského parlamentu," uvedla vedoucí zahraničněpolitické sekce ODS Adéla Kadlecová. Europarlament se poprvé sejde 14. července ve Štrasburku.

Generálním sekretářem nového konzervativního uskupení byl pracovně ustanoven Ir Frank Barrett, bývalý tajemník frakce Unie pro Evropu národů.

Boj proti Lisabonu se nechystá

Přestože ODS nakonec sama prosadila v českém parlamentu Lisabonskou smlouvu, přiznává Kadlecová, že ji frakce nepovažuje za ideální reformu fungování Evropské unie. Boj za přehodnocení Lisabonu ale prý konzervativci nechystají.

"Není to v současné době jeden ze základních úkolů této frakce," řekla iDNES.cz Kadlecová. O přehodnocování Lisabonské smlouvy je podle ní navíc předčasné mluvit, protože ještě nebyla definitivně ratifikována v Irsku, Polsku, Česku a Německu.

Osm stran frakce se přihlásilo k březnové Pražské deklaraci společných hodnot a politických cílů. Obhajují nefederalistickou budoucnost EU a suverenitu národních států. Chtějí prý také bojovat za svobodné podnikání, energetickou bezpečnost, posilování vazeb s USA, "ukončení nadměrné byrokracie" i za rovnoprávnost menších států EU.

INFOGRAFIKA - výsledky voleb v Evropě

Spolupráce se Slotou a Wildersem nepřipadá v úvahu

Konzervativní evropská frakce chce podle svého programu prosadit i "efektivně kontrolovanou přistěhovaleckou politiku a konec zneužívání azylového řízení". Média spekulovala, že partneři ODS navrhovali přijmout i kontroverzní Slovenskou národní stranu Jána Sloty, která vystupuje proti přistěhovalectví.

"O tom se nikdy vážně nediskutovalo. Pokud tam takové návrhy padly, byly okamžitě vetovány ODS," komentovala to pro iDNES.cz Kadlecová.

V úvahu podle ní nepřipadá ani spolupráce s Dánskou lidovou stranou a Svobodnými Nizozemce Geerta Wilderse. I tyto partaje zakládají svou politiku na boji proti přistěhovalectví.

"Ta spolupráce by byla nepřijatelná nejen z hlediska morálního, ale i politického kvůli našim holandským partnerům," vysvětluje Kadlecová. V nové evropské frakci už je totiž nizozemská Křesťanská unie.

Spolupráce s kontroverzními nacionálními stranami se ale nová konzervativní frakce nevyvarovala úplně. Zasedne v ní totiž europoslanec lotyšské strany Za vlast a svobodu, která podporuje každoroční pochod na podporu veteránů lotyšských jednotek SS.

Proti socialistům se sociální stranou

Podle europoslance Jana Zahradila (ODS) má nová frakce šanci "být silným a trvalým hráčem na středopravém, nefederalistickém a eurorealistickém spektru evropské politiky".

"Jsme velmi rádi, že se nám podařilo tento dlouholetý projekt dovést do úspěšného konce. Skupina evropských konzervativců a reformistů vnese nový impulz do zatuchlých vod Evropského parlamentu, kdy je většina legislativy hlasována technickou koalicí mezi socialisty a Evropskou lidovou stranou," komentoval vznik frakce.

Sama polská strana Právo a spravedlnost (PiS) bratrů Kaczyńských, která je druhou nejsilnější silou nové frakce, se přitom označuje za sociálně-konzervativní. Obhajuje silnější státní zásahy do ekonomiky a k pravicovosti ODS a Cameronových konzervativců má daleko.

To ale občanským demokratům nevadí. "My Právo a spravedlnost považujeme řekněme za skoro středovou stranu. Ve věcech, které se týkají fungování Evropské unie, mezi námi panuje shoda. To bylo rozhodující," řekla iDNES.cz Kadlecová.

Konzervativci z PiS se i na evropské půdě proslavili svým bojem proti homosexuálům. Europoslanec Maciej Giertych označil homosexualitu za "vadu získanou během výchovy". S logem europarlamentu navíc vydal brožurku s antisemitskými a xenofobními výroky.

ODS se ale nebojí, že by ji spojení s PiS mohlo diskreditovat. "Nepředpokládáme, že tyhle záležitosti týkající se lidských práv budou gros práce naší frakce," říká Kadlecová.

Na Giertychův výrok o homosexualitě se prý občanští demokraté svých polských kolegů ptali. "Ujistili nás, že to byl exces jednotlivce," řekla Kadlecová.

EVROPSKÁ KONZERVATIVNÍ A REFORMNÍ SKUPINA

Spojené království Velké Británie a Severního Irska: Konzervativní strana (26 členů) - založena už v roce 1678, zaměřena na tradiční konzervativismus a britský unionismus. Předseda: David Cameron.
Polsko: Právo a spravedlnost (15 členů) - založena v roce 2001, profiluje se jako křesťanská národně a sociálně konzervativní strana. S ODS ji pojí euroskeptismus. Staví se mimo jiné proti potratům a údajné "homosexuální propagandě". Předseda strany: Jaroslaw Kaczynski
Česká republika: Občanská demokratická strana (9 členů) - založena 1991, hlásí se k liberálnímu konzervativismu. Předseda: Mirek Topolánek.
Belgie: Lijst Dedecker (1 člen) - založena 2007 na základě úvahy belgického think tanku, že v politice je prostor pro "stranu zdravého rozumu". Hlásí se k odkazu zavražděného Pima Fortuyna, který výrazně oponoval přistěhovalectví muslimů, podporoval právo na sňatky homosexuálů a legalizaci drog. Předseda Jean-Marie Dedecker.
Finsko: Centristická strana (zapojí se 1 člen, ostatní zůstanou v Alianci liberálů a demokratů pro Evropu) - založena 1906, hlásí se k centrismu, agrárnictví a liberalismu. Předseda Mattti Vanhanen.
Maďarsko: Maďarské demokratické fórum (1 člen) - založena 1987, hlásí se ke křesťanství a liberálnímu konzervativismu. Předseda Ibolya Dávid.
Lotyšsko: Za vlast a svobodu (1 člen) - založena 1993, hlásí se k nacionalismu a konzervativismu. V Lotyšsku je (třebaže nepočetně) zastoupena v parlamentu, působí ve vládě, svého času měla i premiéra. Předseda: Roberts Zile.
Nizozemsko: Křesťanská unie (1 člen) - založena 2001. V otázce etiky je konzervativní, v otázce ochrany přírody a ekonomiky má levicovější názory. Předseda: André Rouvoet.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue