O Kupkově podpoře mezi straníky svědčí i třeba to, že na minulém kongresu získal při volbě místopředsedů největší počet hlasů.
Kupka kolem své kandidatury stále mlží. „Na takové rozhodnutí nebo oznámení ještě určitě není prostor,“ říká k tomu Kupka.
Přihlásit se může rovněž jihočeský hejtman Martin Kuba. V jeho prospěch hraje to, že loni s ODS suverénně vyhrál krajské volby a k vládnutí na kraji nepotřeboval žádného koaličního partnera. A nepotřeboval ani koalici SPOLU. Tu kritizuje dlouhodobě.
Kupka a Kuba patří mezi favority na nového šéfa ODS. Šanci má i Černochová |
Po těchto volbách se s ním navíc shoduje stále více straníků, že v opozici už nemá spojení stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL smysl. Kuba svoji kandidaturu nevylučuje. „Myslím ale, že na rozhodnutí je ještě dost času a v tuto chvíli si chci poslechnout názory členů strany, protože i úterní debata na výkonné radě ukázala, že těch pohledů je tam spousta,“ popsal Kuba iDNES.cz.
Recept na to, jak by ODS měla vypadat, ovšem má, což také naznačuje, že by se mohl o post předsedy ucházet. „Ta strana se nemůže pořád zabývat cizelováním, jak moc je vpravo nebo vlevo, jak moc je konzervativní nebo liberální. Musí fakticky řešit problémy Česka tak, aby další generace žily ve státě, kde funguje výborné školství, fungují sociální věci, zdravotnictví a ekonomika. Strana musí přinášet řešení těchto problémů, a ne se neustále zabývat tím, jestli má být natřená namodro nebo nazeleno,“ shrnul Kuba.
Nevýhodou jihočeského hejtmana ale je, že nezasedá v Poslanecké sněmovně. „Dělat předsedu nejsilnější opoziční strany a nemoci ve Sněmovně hned reagovat na vládu, by bylo politicky nepraktické,“ myslí si politolog Milan Školník z České zemědělské univerzity.
Fiala dosáhl maxima, o osudu SPOLU rozhodne jeho nástupce, říká politolog |
Školník odhaduje, že by se mohla přihlásit například končící ministryně spravedlnosti Eva Decroix. Ta ve středu na dotaz iDNES.cz, jestli se přihlásí do klání o funkci v čele strany, nereagovala.
Kongres se bude konat 17. a 18. ledna. Do té doby se samozřejmě můžou objevit další zájemci.
„Bude zajímavé sledovat i ustavující schůzi Sněmovny a to, kdo a jak na ní bude aktivní. Členové ODS se můžou předhánět o mediální pozornost a pak aspirovat na předsedu nebo předsedkyni ODS,“ upozornil politolog Školník.
Kdo by měl být novým předsedou ODS?
Konec „strejcokracie“
Mezi občanskými demokraty se také skloňuje varianta, že nový předseda po Fialovi bude jen takovým převozníkem strany do dalšího kongresu za dva roky. Až na něm by si mohli zvolit skutečnou vůdčí osobnost s potenciálem dovést stranu v příštích sněmovních volbách k vítězství.
„Nový předseda dá prostor etablovat se novému lídrovi, který jednoznačně musí vzejít z poslaneckého klubu ODS,“ uvedl člen ODS z Ostravy Radim Ivan. Podle něj strana potřebuje konec „strejcokracie“. Myslí tím to, že na předních pozicích ve straně se pořád dokola objevují ty stejné tváře politiků. Tyto volby ukázaly, že ani voliči už o veterány ODS nestojí, když se Zbyněk Stanjura nebo Stanislav Blaha nedostali do Sněmovny.
Ivan tvrdí, že strana potřebuje v čele radikální změnu, a ne dalšího „strejce“. „Někteří zkušení členové, čti strejcové, na okresech si myslí, že se vymění Pažout za Horáčka a jede se dál. Ne, nejede. Chci všechny strejce varovat. Vidíme vás,“ napsal Ivan na sociální síť X.
