Autoři studie patří mezi známé kritiky protiraketového radaru.

Autoři studie patří mezi známé kritiky protiraketového radaru. | foto: iDNES.cz

Odražený paprsek z radaru může ohrozit lidi, tvrdí studie

  • 1771
Skupina expertů zpochybnila bezpečnost radaru plánovaného v Brdech. Tvrdí, že jeho paprsek se může odrazit od letadla nebo od inverzních vrstev a ohrozit lidi. Bezletová zóna kolem radaru je podle nich nedostatečná a měla by být rozšířena na 50 kilometrů. To je ale až na letiště v Ruzyni.

Třicetistránkovou zprávu vypracovali fyzik Petr Pokorný z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, specialista na radiové vlny Milan Hlobil a vojenský analytik Stanislav Kaucký. Ti patří mezi známé kritiky radaru, články na toto téma například pravidelně přispívají na Britské listy.

Zprávu chce ještě dnes zveřejnit na webu své obce starosta Trokavce a další hlasitý odpůrce amerického zařízení Jan Neoral.

"Oficiální bezletová zóna je stanovena chybně a je v podmínkách ČR nebezpečná," uvádějí ve studii experti. Hrozí podle nich, že vyslaný paprsek zasáhne letadlo i pasažéry uvnitř. Zpochybňují i maximální udávané hodnoty záření radaru, samotnou jeho funkčnost a smysl jeho umístění ve vojenském újezdě Brdy.

Jejich závěry se rozcházejí ze zprávou o vlivu radaru, kterou si nechala vypracovat vláda. Kabinet Mirka Topolánka ji vzal na vědomí v březnu. "Zdravotní rizika jsou vyloučena," uvedl poté Topolánek.

Ministerstvo obrany se studií nesouhlasí
Podle Neorala, který shrnul rozdíly mezi vládní zprávou a nynější studií, vládní zpráva nebere v potaz odrazy hlavního paprsku radaru od inverzních vrstev. Dále nepočítá s impulzním provozem radaru a střední hodnotu výkonu vydává za maximální. Tvrdí, že měření radaru na Marshallových ostrovech, který má být údajně přesunut do Čech, se dělala přímo u radaru, nikoli ve vzdálené zóně, což je špatně.

"Hranice bezletových zón by měly být rozšířeny minimálně na 50 kilometrů, pokud chceme zabezpečit ochranu zdraví osob na zemi a na palubě letounu," uvádějí odborníci. Ministerstvo obrany se závěry studie nesouhlasí.

"Bezletová zóna tak, jak je stanovená, je dostatečná," řekl mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek. Umístění radaru vyžaduje podle informací serveru protiraketam.cz, doporučovaného ministerstvem zahraničí, vytvoření bezletové zóny v okruhu 4,5 až 13,5 kilometru dle druhu letadla.

Vše o americkém radaru v Česku

Autoři studie se ale obávají například toho, že takzvaný hlavní svazek, který je součástí zamýšleného protiraketového radaru, by mohl letouny v uvedené blízkosti ozařovat.

"Do vzdálenosti (asi) 50 kilometrů od radaru může docházet k odrazu elektromagnetických vln směrem k zemskému povrchu nebo na druhé letadlo. Každý průlet letounů v okolí radaru do 50 kilometrů je potenciálně vysoce nebezpečný," prohlašují experti. Při zvýšení výkonu radaru může nebezpečná zóna dosahovat až 80 kilometrů, uvádějí.

Upozorňují současně, že i hranice 50 respektive 80 kilometrů je v podmínkách hustého leteckého provozu velmi problematická. Hrozí podle nich selhání lidského faktoru. Bojí se též vzniku takzvaného "atmosférického vlnovodného kanálu", při němž by mohl být radar potenciálně nebezpečný.

Vládní studie je jen orientační
"K výskytu tohoto jevu na území České republiky dochází, v praxi by to znamenalo, že ve vzdálenostech desítek až stovek kilometrů mohou vzniknout místa, která budou ozařována nadlimitní výkonovou hustotou ohrožující zdraví osob," podotýká studie.

Ministr životního prostředí Martin Bursík nedávno připustil, že vládní studie je použitelná pouze orientačně, protože nejsou známy konkrétní technické údaje související s umístěním radaru. Absence technických dat si všímají také Pokorný, Hlobil a Kaucký s tím, že radar typu EBR, který má být podle oficiálních informací umístěn v Brdech, americký výrobce ve své produkci neuvádí a jeho parametry dosud nejsou známy.

Jiný odborník Zbyněk Škvor před časem naopak uvedl, že americký radiolokátor bude menším rizikem než třeba televizní vysílače.

Spojené státy chtějí v Česku umístit radarovou základnu a v Polsku silo s desítkou raket. Celý systém má Američany a spojence chránit proti útokům ze zemí, jako je Írán. Umístění radaru v Česku musí schválit parlament.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video