"Dali jsme dohromady pár jmen lidí, které oslovíme. A ve chvíli, kdy budeme mít od nich souhlas, že by se toho úkolu ujali, tak to sdělíme veřejnosti," uvedl jeden z iniciátorů nové stížnosti Jiří Oberfalzer. - čtěte zde Stížnost na Lisabon bude do dvou měsíců, řekli Klausovi senátoři z ODS
Stížnost se podle něj bude týkat jiných témat a pasáží smlouvy než těch, jimiž se ústavní soudci zabývali loni na popud Senátu.
Tehdy konstatovali, že smlouva, která má stanovit pravidla budoucího fungování EU, není v rozporu s ústavním pořádkem. - čtěte zde Lisabonská smlouva nejde proti české ústavě, rozhodl soud
Ústavní soud podle odpůrců smlouvy dokument neposuzoval jako celek a dotaz Senátu, zda je smlouva s ústavním pořádkem v souladu, prý nezodpověděl.
Kritici smlouvě vyčítají také to, že i kompetence členských států podřizuje cílům EU, což podle nich otvírá cestu ke změně unie v superstát. Jako důkaz uváděli například posílení úlohy Evropské komise, rozšíření pravomoci Evropského soudního dvora nebo to, že právní normy EU budou přímo aplikovatelné v právních řádech členských států bez nutnosti převést je do národních zákonů.
Oberfalzer již dříve uvedl, že iniciátoři stížnosti mají jistých 17 podpisů, které jsou k jejímu podání třeba. Ze senátorů smlouvu při hlasování nepodpořilo 27 členů horní komory, kromě 23 senátorů ODS to byli dva zástupci KSČM, místopředsedkyně Strany svobodných občanů Liana Janáčková a Jana Juřenčáková z Klubu otevřené demokracie. - čtěte zde Senát schválil Lisabonskou smlouvu, Klaus počká na Ústavní soud