Nerozhodný výsledek voleb donutil ODS a ČSSD k nejtvrdšímu možnému stylu hry. Strany se navzájem podezřívají z používání zločineckých metod.
Ale Topolánek už v předvolebních diskusích obvinil Paroubka ze styků s organizovaným zločinem. Špičky ČSSD zase viní Topolánka a spol. z toho, že se spikli s plukovníkem Kubicem a zveřejněním jeho zprávy zvrátili výsledek voleb. Langerovo prohlášení, ať už plané nebo pravdivé, je další špinavou bombou v totální válce.
Zatahování tajných služeb a odposlechů do politického boje má u nás dlouhou tradici. Pronásledováni se cítili Josef Lux, Jan Kalvoda i Miloš Zeman. Nedávno byl skutečně odposloucháván Mirek Topolánek v takzvaném případu Kořistka.
Ve změti polopravd a divokého vzájemného obviňování je nadmíru těžké zjistit, kdy policie odposlouchává někoho legálně, s řádným svolením soudce, a kdy s temnými úmysly.
Možná se tedy Langer dozvěděl o zcela legitimních odposleších (pravda bohužel je, že odposlechy se u nás používají až příliš často) a s očima vyvalenýma navrch hlavy hned zpravil veřejnost. A expremiér reagoval silnými slovy, jak je jeho zvykem.
Teď nelze říci, kdo je viníkem aféry. Říci však lze, že možnost dohody mezi ODS a ČSSD, byť na předčasných volbách, se vzdálila do nedohledna. Tohle je boj do statků a hrdel. Jenže kriminalizace politiky je bohužel nebezpečná nejen pro Paroubka a Langera. Dlouhodobě ničí zemi.