V případu se rozhodlo 27. května. Rozhodnutí vydal soudce Jiří Pácal.
„Nemohu poskytovat žádné informace, neboť nemám potvrzeno doručení rozhodnutí všem stranám řízením. Rozhodnutí jsme doručovali včera (ve středu, pozn. red.). Dokud nebudeme mít všechny doručenky, tak veřejnost nemůžeme informovat,“ řekl iDNES.cz mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.
Vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan pro MF DNES potvrdil rozhodnutí Nejvyššího soudu. „To usnesení máme a seznamujeme se s ním. Máme na to trošičku jiný názor. Ani nevíme, co měl senát Nejvyššího soudu k dispozici, na základě čeho to rozhodnutí vydal,“ uvedl Ištvan.
Zatím podle něj však není jasné, zda rozhodnutí znamená návrat celé kauzy na začátek. „To v tuto chvíli nevím. Podle mého pevného přesvědčení je v kauze Vojenského zpravodajství důkazní situace dostačující i bez odposlechů,“ dodal Ištvan.
Nejvyšší soud podle ČT rozhodl, že nezákonné bylo rozhodnutí okresního soudu v Ostravě, který svého času prodloužil odposlechy, ačkoli byly původně povoleny kvůli jiné trestné činnosti, než kvůli které byly později u soudu jako důkazy použity. Rozhodnutí soudu se nejvíce dotkne kauzy zneužití Vojenského zpravodajství.
Nečasová podala k Nejvyššímu soudu dovolání poté, co jí loni pražský městský soud uložil tříletou podmínku a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy v kauze zneužití Vojenského zpravodajství.
Spis zatím zůstane na Nejvyšším soudu, který ještě rozhodne o samotném dovolání někdejší šéfky Nečasova kabinetu.
Podle Jiřího Hynka z ČT státní zástupci s rozhodnutím moc nesouhlasí. Obhájci naopak mají možnost stáhnout dovolání a žádat o obnovu řízení v případu Jany Nečasové. „Poté se bude bojovat o to, zda odposlech byl hlavní důkaz, nebo ne. Tam je to sporné, protože v případě Jany Nečasové odposlech nebyl jediným důkazem,“ uvedl.
Nečasová podle žalobců zneužila Vojenské zpravodajství ke sledování tehdejší manželky premiéra Nečase Radky. Spolu s Nečasovou byli v kauze obžalováni bývalí šéfové rozvědky Ondrej Páleník a Milan Kovanda a bývalý zpravodajec Vojenského zpravodajství Jan Pohůnek. Páleník, Kovanda a Pohůnek dostali podmínky v délce 2,5 let, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let. Všichni tři podali dovolání.
Nečasová čelí obžalobě také v dalších kauzách. V případu možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby (BIS), v níž policie obvinila také lobbistu Ivo Rittiga, loni v listopadu pražský městský soud oba nepravomocně obžaloby zprostil. Obžalována byla také z krácení daně kvůli tomu, že finančnímu úřadu nepřiznala dary, například drahé kabelky, které jako ředitelka premiérova kabinetu dostávala.
Zásah kriminalistů na úřadu vlády v roce 2013 vedl nakonec k pádu kabinetu. V nedávném rozhovoru pro server Česká justice.cz Nečas řekl, že šlo o pokus o puč. Policisté a státní zástupci se podle něj snažili svrhnout legitimní a legální vládu politicky motivovaným trestním stíháním.
22. listopadu 2017 |
