Bývalá firma Víta Bárty, bezpečnostní agentura ABL, získala v roce 2009 odposlechy kmotra pražského byznysu Romana Janouška. Tajné nahrávky telefonních hovorů zachytily Janouškovy rozhovory s přítelem a tehdejším primátorem Prahy a místopředsedou ODS Pavlem Bémem a také s klíčovým úředníkem Peterem Ďuricou, který na magistrátu šéfoval odboru obchodních aktivit.
ABL (potažmo Věci veřejné, tehdy na agenturu těsně napojené) tak získala před parlamentními volbami politicky výbušné či využitelné kompromitující materiály.
Nahrané hovory zachycují období prvních sedmi měsíců roku 2007. A jsou důkazem nadstandardních vztahů lobbisty Janouška s vedením magistrátu a ODS. Vyplývá z nich, že Janoušek spolurozhodoval o všem podstatném: o územním plánu, o prodejích konkrétních pozemků, o obchodních aktivitách magistrátních společností a také o personální politice.
To je v pořádku, odsouhlasil Janoušek prodej majetku
Janoušek třeba podle odposlechů dává požehnání úředníkům magistrátu k prodeji majetku Dopravního podniku. "To je v pořádku. Velice kvalitní," říká Janoušek, když se ho úředník Ďurica ptá, jestli může souhlasit s prodejem pozemků v pražských Dejvicích.
"Přijdeš dnes do Obecňáku? Budeme tam s Pafkou (Pavlem Bémem - pozn. red.) jednat o územním plánu," říká jindy úředník Ďurica Janouškovi. Ten souhlasí a slíbí, že přijde do salonku Obecního domu v centru Prahy, který jim slouží jako druhá pracovna.
Co je v hovorech? Jaké jsou další záhady?Čtěte ve středu 21. 3.
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
Hovory posilují dlouhodobý dojem, že lobbista Janoušek byl součástí reálných struktur magistrátu a hlavní kanceláře ODS.
MF DNES získala odposlechy při několikaměsíčním pátrání po vazbách Víta Bárty na kmotry pražského byznysu. Redakce má důkazy, že odposlechy získali detektivové agentury ABL na podzim 2009. A podrobili je detailní analýze.
A jak se k detektivům soukromé agentury hovory dostaly? To je záhada. MF DNES pátrala, kdo odposlechy pořídil. Zjistila přitom, že na Romana Janouška se v roce 2007 zaměřila tajná služba BIS, když mapovala aktivity všech rozhodujících lobbistů v zemi. BIS založila svazek s názvem SPIS a do něho ukládala i odposlechy, které povolil vrchní soud.
Tajná služba soudu vysvětlila, že vliv lobbistů je tak velký, že jde o "dysfunkci státní správy", kdy klientelismus a korupce začínají ohrožovat parlamentní demokracii a stávají se i rizikem pro ekonomické zájmy státu. Vedle mnoha jmen českých a slovenských byznysmenů byl mezi odposlouchávanými právě i Roman Janoušek.
BIS odpovědnost za úniky odposlechů odmítá
Pokud odposlechy, které měli k dispozici detektivové ABL, pocházejí ze svazku BIS, jde o závažný problém. A to ze dvou důvodů: jednak unikla citlivá data do bezpečnostní agentury, jednak jde i o věcný obsah telefonátů. Závažná podezření o klientelismu, která jsou v hovorech skryta, nevedla k žádné velké akci, jež by vliv lobbisty omezila. Janoušek tak mohl - i přestože to o něm tajná služba věděla - stále v naprostém klidu řídit magistrát jako "stínový primátor".
Bezpečnostní informační služba nevěří, že by odposlechy unikly od ní. "Únik jakýchkoliv soudem povolených odposlechů z BIS do podnikatelského prostředí, tedy i do agentury ABL, odmítám a vylučuji," řekl mluvčí služby Jan Šubert. Připustil však, že se BIS tematikou lobbistů zabývala. Ale podrobnosti zveřejnit nemůže.
Šéf poslanců Věcí veřejných Bárta, který v roce 2009 ABL vlastnil, si nechal položit otázku a pak jen řekl: "Nic o tom nevím."
Pavel Bém, který je od roku 2010 řadovým poslancem ODS, nechce uniklé odposlechy komentovat. Říká, že "s Romanem Janouškem nevedl žádné zpravodajsky atraktivní hovory", a nebude tedy živit "virtuální příběhy". Janoušek s médii nekomunikuje. Na zaslané otázky neodpověděl.
Peter Ďurica, jenž na magistrátu skončil v roce 2010, řekl: "Děkuji vám za informace, ale nic o tom nevím."
