Přechod mezi mateřskou a základní školou by měl být podle poslanců plynulejší a odkladů by mělo výrazně ubýt. Česká republika se dlouhodobě potýká s vysokým procentem odkladů školní docházky, které aktuálně dostává zhruba každé čtvrté až páté dítě.
„Pečlivě jsme se zabývali tím, jak odklady systémově uchopit. Opatření jsou potřebná pro školky, školy i poradny. Jsme jediná země s tak vysokou odkladovostí. Novelu podepsalo všech sedm politických stran, máme ambici, aby novela prošla během tohoto volebního období a mohla začít platit v roce 2025,“ řekl na úvod Pavel Klíma.
Spolupráci stran s ministerstvem školství ocenil šéf resortu Mikuláš Bek. „Děkuji za spolupráci a věřím, že nás sněmovna podpoří,“ řekl.
Současná míra odkladů je podle poslanců nepřípustná. „V našem systému existuje armáda nedostatků a je na čase začít dělat kroky, které vzdělávání v Česku zásadně změní, tento krok do reformy školství zapadá,“ uvedla poslankyně Renáta Zajíčková.
Zmínila vedlejší efekty odkladů. „Je potřeba zkrátit čas, který lidé tráví ve škole, to podpoří pracovní trh. Zároveň jedním ze zásadních vedlejších efektů je to, že školky jsou plné šestiletých dětí a tam je potřeba udělat prostor pro nejmladší a školkám tak ulevit,“ míní Zajíčková.
Návrh počítá s tím, že odklady budou pro děti dostupné jen ve výjimečných případech na základě doporučení odborného lékaře nebo klinického psychologa a školského poradenského zařízení. Pokud dítě dostane odklad, poradna bude muset navrhnout doporučení pro individuální vzdělávací plán. Novela také přináší povinnost pro mateřské školy, aby předávaly výsledky pedagogického diagnostikování a vyhodnocení poskytovaných podpůrných opatření do nástupní základní školy.
„Česká tradiční věta, kterou psali pediatři do doporučení odkladu, že dítě není připravené na školu, končí. To škola má být připravená na dítě a české školy jsou skutečně na každé dítě připraveny,“ vysvětlil Pavel Klíma.
Podle návrhu poslanců se má změnit doba zápisů do první třídy. Teď k zápisu chodí děti v dubnu, nově by se měly zápisy konat od poloviny ledna do poloviny února.
Novela také ruší opakování prvního ročníku, dodatečný odklad a od září 2029 také přípravné třídy. Ve třídě, kde bude alespoň 15 prvňáčků, bude podle návrhu asistent pedagoga. Poslanci také navrhují zrušit známkování v prvním a druhém ročníku. Nahradit ho má slovní nebo kriteriální hodnocení.
Na vysoký počet dětí s odkladem v Česku upozorňují odborníci dlouhodobě. Například v minulém školním roce bylo v Česku podle České školní inspekce v prvním ročníku základních škol žáků starších šesti let z populace sedmiletých 24,2 procenta, ve školním roce 2017/2018 to bylo 20,6 procenta a o rok později 22,7 procenta. Vysoký počet dětí s odkladem, které zůstávají v mateřských školách, snižuje dostupnost předškolního vzdělávání pro děti mladší tří let.
Kromě výsledků vyšetření školským poradenským zařízením ovlivňují podle inspekce rozhodování o školní zralosti i podmínky v rodině, například stěhování či rozvod, nebo to, zda se děti narodily například o prázdninách. Vyplývá to podle ní z odpovědí poradenských zařízení.
Podíl sedmiletých a starších žáků z počtu nově přijatých do prvních tříd ZŠ byl v Česku ke konci loňského září nejvyšší v Olomouckém kraji, a to 28,06 procenta, a v Karlovarském kraji, kde to bylo 26,76 procenta. Naopak nejnižší podíl žáků s odkladem školní docházky byl na Vysočině, 21,4 procenta.
 |
