Poslanci se tento týden začnou zabývat novelou, která má omezit množství odkladů školní docházky. Právě ty jsou jednou z příčin kapacitní krize v mateřských, ale zároveň i na středních školách. Děti, kterým se „prodlouží dětství“, blokují místo ve školkách. Později, když početně silné ročníky opouštějí devátou třídu, nastává boj o to, kdo se dostane na preferovanou střední školu.
Jen formální potvrzeníV současnosti lze „nepotřebný“ odklad získat žádostí rodiče, následnou návštěvou praktického lékaře a libovolného poradenského zařízení. Poradny mají zkušenosti s tím, že asi každý druhý rodič si přichází pouze pro formální potvrzení odkladu, nikoli pro vyšetření. Zdroj: Výzkumná zpráva Davida Gregera z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání na Univerzitě Karlově (2022) |
Návrh skupiny poslanců v čele s Pavlem Klímou (TOP 09) počítá s tím, že odklady budou pro děti dostupné jen ve výjimečných případech na základě doporučení odborného lékaře nebo klinického psychologa a školského poradenského zařízení. Návrh počítá s postupným náběhem, tedy s přechodnou dobou tří let podle data narození dětí.
Pokud dítě dostane odklad, poradna bude muset navrhnout doporučení pro individuální vzdělávací plán.
„Českých 25 procent odkladů je evropskou raritou – běžných je 5 procent. Znamená to krom jiného i to, že čtvrtině dětí platíme předškolní třídu hned dvakrát, zatímco pracně přifukujeme kapacity mateřských škol pro tříleté,“ přibližuje Klíma, který je místopředsedou sněmovního výboru pro vzdělání.
Poslanci připravili odkladovou novelu, šestiletých ve školkách má být méně |
„Koncept ‚dítě připravené na školu‘ měníme na ‚školu připravenou na dítě‘,“ dodává Klíma. Návrh má podporu všech sedmi stran, souhlasné stanovisko dala i vláda.
Úspora dvou až čtyři miliard ročně
Analytici z organizace PAQ Research v nové studii, kterou má iDNES.cz k dispozici, spočítali, že omezení odkladů může přinést státnímu rozpočtu nemalé peníze. Hlavně díky tomu, že žáci bez odkladu dříve nastoupí do práce. Roli ale hraje i to, že se do zaměstnání rychleji vrátí i rodiče dvouletých a tříletých dětí, pro které zrušením odkladů ve školkách vznikne místo.
PAQ Research ve studii modeluje několik variant a zohledňuje, zda je pro děti v mateřských i základních školách dostatečná podpora. Aby školu zvládli, i když do prvních tříd nastoupí v šesti letech a bez odkladu. Podpora přitom představuje náklady – jde o peníze pro asistenty pedagoga v první třídě, speciální pedagogy nebo logopedy v mateřských školách. I s nimi se však omezení odkladů podle analytiků vyplatí.
Kdo rozhoduje |
„Celkové dopady na státní rozpočet při snížení podílu odkladů vychází ve všech scénářích a variantách pozitivně v rozmezí 0,7 až 4 miliardy korun za rok. Celkový rozpočet školství je pro letošek 287 miliard korun. Vzhledem k němu jsou přínosy nezanedbatelné. Výpočty ukazují, že přínosy pro žactvo a trh práce by měly převážit negativní dopady školního neúspěchu. Dává proto smysl o regulaci odkladů uvažovat,“ vysvětluje analytik Jan Zeman.
Dodává, že pokud nebude podpora dostatečná, může se prospěch a studijní úspěšnost zhoršit.
Podle Zemana se ale nic nesmí uspěchat. A návrh, který nebude dostatečně myslet na potřeby dětí i zaměstnanců ve školství, tak může být spíš ke škodě.
„Cíl snížení podílu odkladů je důležitý, ale nelze zaručit, že bez podpory nedojde ke zvýšení vzdělávací neúspěšnosti, a to alespoň přechodně. Tak velký zásah do systému by bylo lepší předem pilotně ověřit a vyhodnotit. Kromě toho by návrh měl víc dbát na přípravu terénu a rozvoj pracovníků,“ varuje Zeman.
Na nedostatky poslaneckého návrhu nedávno upozornil i psycholog a psychometrik Hynek Cígler z Masarykovy univerzity. Nelíbí se mu, že autoři zcela pomíjí psychologické důvody odkladů. „Školní nezralost neznamená jen psychické problémy - některým dětem třeba později dozrává nervová soustava, nejsou schopny rozlišovat písmenka či hlásky, a učit se tak číst a psát. Jiné děti mohou být nezralé emočně, další nemusí být schopné vydržet dávat pozor celou vyučovací hodinu,“ vyjmenovává Cígler s tím, že takové děti se za rok ve škole číst a psát nenaučí.
„Není moc důvodů, proč by i tyto děti nemohly nastoupit do školy. Škola by však musela být jejich potřebám uzpůsobena. Novela ale nepočítá s metodickým vedením vyučujících, děti prostě nastoupí. Představa, že se první třídy jen tak ‚samy od sebe‘ promění, je naivní,“ kritizuje Cígler.
| (v Kč) | Snížení odkladů o třetinu | Snížení odkladů o dvě třetiny bez podpory | Snížení odkladů o dvě třetiny s podporou | Zákaz odkladů s výjimkami bez podpory | Zákaz odkladů s výjimkami s podporou |
|---|---|---|---|---|---|
| Dřívější příchod žáků na trh práce | + 1 440 mil. | + 2 730 mil. | + 2 730 mil. | + 3 518 mil. | + 3 518 mil. |
| Dřívější přechod rodičů na trh práce | + 914 mil. | + 1 828 mil. | + 1 828 mil. | + 2 459 mil. | + 2 459 mil. |
| Delší předškolní vzdělávání | + 499 mil. | + 998 mil. | + 998 mil. | + 1 343 mil. | + 1 343 mil. |
| Zvýšená školní neúspěšnost | 0 | - 990 až - 2970 mil. | - 495 až - 1732 mil. | - 3465 až - 5940 mil. | - 1485 až - 3217 mil. |
| Asistenti pedagoga v ZŠ | - 446 mil. | - 600 mil. | |||
| Speciální pedagogové v MŠ | - 425 mil. | - 572 mil. | |||
| Zvýšené náklady na ped. a neped. pracovníky | - 23 mil. | - 47 mil. | - 47 mil. | - 63 mil. | - 63 mil. |
| Zvýšené náklady na předškolní vzdělávání dvouletých dětí | - 222 mil. | - 445 mil. | - 445 mil. | - 598 mil. | - 598 mil. |
| Celkové dopady | + 2 607 mil. | + 2095 až 4075 mil. | + 2461 až 3699 mil. | + 720 až 3195 mil. | + 2270 až 4003 mil. |
Tabulka zachycuje modelový výpočet přínosů (+) a nákladů (-) pro státní rozpočet. Pokud údaj chybí, znamená to, že v zamýšlené variantě by se ani nezvyšoval, ani nesnižoval objem peněz vynakládaný na danou položku. Varianta „Snížení odkladů o třetinu“ nepředpokládá, že by bylo potřeba zásadně měnit systém podpory pro školy a děti.
Zdroj: PAQ Research
„Jen odklad studijní úspěch nezaručí“
Z šetření České školní inspekce vyplývá, že nejčastějšími důvody pro získání odkladu jsou celková nezralost a logopedické potíže. Jenže jednotlivé poradny mají různou praxi a důvody pro odklad se regionálně velmi liší. Roli v udělení odkladu hraje dále i sociální nezralost, zdravotní znevýhodnění či postižení, vývoj psychiky nebo grafomotorika, tedy problémy s nácvikem pohybů pro psaní či kreslení.
Dosud je možné odklad získat, pokud dítě nemá takzvanou „školní zralost“. Jenže ta není nijak definovaná a neexistuje k její diagnostice jednotný přístup. Zeman navíc podotýká, že mezi odklady a vzdělávacím úspěchem či neúspěchem žáka podle řady studií neexistuje přímá souvislost. Vliv má naopak včasný nástup do mateřské školy.
„Ten zvyšuje dokončování vzdělání a slouží jako prevence absencí. V České republice je mateřská škola povinná od pěti let. Zejména u dětí z méně podnětného prostředí hrozí, že do mateřské školy budou chodit pouze jeden rok. Odklad se u nich využívá pro prodloužení předškolní docházky, která jednoduše mohla začít dříve,“ dodává analytik Zeman.
Na zlepšení výsledků se podepisuje také podíl psychologů a speciálních pedagogů ve školách, lepší výsledky mají také děti na početnějších školách nebo ti, v jejichž prostředí se daří snižovat chudobu.
Co poslanci v novele navrhují
|
 |
