Poslankyni Horákovou komunistická moc v roce 1950 popravila jako jedinou ženu v historii politických procesů 50. let v tehdejším Československu. Její pomník na konci Sněmovní ulice zaplatili iniciátoři penězi z veřejné sbírky. Odhalení se zúčastnila i její dcera Jana Kánská.
„Věřím, že bude promlouvat v tomto místě zvláště silně k těm, kteří rozhodují,“ řekla náměstkyně ministra kultury Anna Matoušková.
Soutěže se zúčastnilo 23 umělců. Vítěz Josef Faltus památník zpodobnil jako ohrádku pro obžalované v soudní síni s mikrofonem, na kterém sedí skřivánek jako symbol svobody.
„Jeho symboličnost zdůrazňuje poetický motiv ptáka, který bývá obvykle prostředníkem mezi světem pozemským a nadpozemským,“ řekl k dílu předseda odborné poroty, která ho vybrala, malíř a historik umění Jaromír Zemina.
Podle něj počet i kvalita návrhů svědčí o tom, že si výtvarníci uvědomovali význam pomníku.
Právničku a národně socialistickou poslankyni Miladu Horákovou oběsili za údajnou špionáž a velezradu v roce 1950 na základě rozsudku ve vykonstruovaném procesu. Společně s ní bylo souzeno dalších 12 lidí, kteří údajně tvořili špionské centrum.
Milada Horáková se účastnila protinacistického odboje za druhé světové války. Aktivně vystupovala i proti komunistickému režimu. „Nebála se říct, co si myslí. Patřila k vůdčím osobnostem národních socialistů a byla výraznou političkou své doby,“ charakterizoval ji historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.
K poctě Horákové byl v Praze vytvořen v roce 2009 pomník s bustou v parku na náměstí Hrdinů v Praze 4 nedaleko budovy pankrácké věznice a soudu. Další její sochu plánuje odhalit také Praha 2, umístěna by měla být v parku Ztracenka u novoměstských hradeb na Albertově.
