Situace je teď o to horší, že nevelkou, zato hustě zalidněnou palestinskou Gazu ovládli islamisté z hnutí Hamas. Vzkaz militantním odpůrcům všeho arabského i islámského: hamasisté nemají kopýtko, ba ani rohy (nebo je důmyslně schovávají). Zvláště s těmi, kteří mají západní vzdělání, lze docela dobře poklábosit.
Co je to však platné, když hamasisté v řadě sporných bodů nemíní či nemohou ustoupit. Z náboženských i prestižních důvodů: celou Palestinu, Izrael nevyjímaje, považují za zemi Bohem svěřenou muslimům. Uznat existenci Státu Izrael, ba vzdát se byť jen čtverečního metru (muslimské) Palestiny znamená protivit se Bohu.
Hamas navíc nedávno odmítl prodloužit příměří s Izraelem. (Příměří v Gaze končí, vzkázalo palestinské hnutí Hamas Izraeli) Domnívá se snad, že během měsíců relativního klidu nabral síly pro ozbrojenou konfrontaci se židovským státem? Naivní představa.
Dohoda není snadná ani s Izraelci. Mají krátce před volbami. Současné vládě vedené centristickou Kadimou a středolevou Stranou práce hrozí zkraje února porážka od pravicového Likudu. Partaje, která tentokrát pod svá křídla shromáždila patrně všechny žijící jestřáby navýsost ostražité k ústupkům vůči palestinské straně.
Izraelští voliči nyní vidí, že i stávající kabinet umí zasáhnout vůči radikálům, kteří každodenně znepříjemňují život obyvatelům židovských měst tím, že na ně přes zeď z Gazy vysílají podomácku vyrobené rakety.
přečtěte siNálety v Gaze pokračují, Izrael mobilizuje záložníky |
Lze však Palestince zastavit ničením policejních stanic, továren, domů? Vzepřou se nespokojení obyvatelé Gazy předákům Hamasu poté, co spatří jejich těla zohavená izraelskými útoky? Naivní představa.
Gaza byla, je a bohužel i bude velmi problematickým místem planety, na což má mezinárodní společenství tendenci zapomínat. Dobrá řešení zde neexistují, jen ta přijatelná.
Naivní představy v Gaze i na jihu Izraele zabíjejí. Doslova. Mudrování komentátorů o izraelských, respektive palestinských nárocích a pravdách nestojí za jediného zraněného, ať již v Gaze či v židovském státě.
Co tedy může Západ udělat, aby alespoň zmírnil blízkovýchodní utrpení? Nabídnout Palestincům i Izraelcům vzdělání na svých univerzitách. Podpořit mladou generaci, podnikatele, zatím nepočetné nevládní organizace (v západním smyslu slova).
Motivovat obě strany všemi, i zákeřnými, prostředky k jednání o míru dočasném i definitivním. Více zapojit Izrael do evropských struktur. A nezapomenout přitom na Palestince. Zvláště ty ze Západního břehu řízeného umírněným Fatahem, kteří si prosperitu přejí stejně nepokrytě jako západní svět.
Hovořit s Hamasem, ve kterém se zřejmě najdou vlivní pragmatici ochotní za jasně stanovených podmínek když ne spolupracovat, tak alespoň koexistovat s Izraelem. Který také bude muset ustoupit, chce-li opravdu mír.
Naivní představy? Určitě! Je však snadné Gazu odepsat. Co se stane, když Izrael vyšle do pásma vojáky? Budou týdny bojovat dům od domu v labyrintu nepřehledných ulic. Padnou desítky, stovky Palestinců i Izraelců. Další generace budou nenávratně ztraceny pro mír. Gaza zůstane synonymem pro frustraci, svět lepší nebude.
