Odbojáři chtěli nasednout do tanků a svrhnout komunisty, tvrdí pamětníci

Před 61 lety bylo v Praze popraveno pět žateckých odbojářů kvůli pokusu o státní převrat. Skupinka údajně plánovala obsadit s dvaceti tanky hlavní město a svrhnout komunistický režim. Dodnes není jisté, zda odbojáři převrat opravdu plánovali, nebo je k tomu tajné služby jen provokovaly, aby se jich režim mohl zbavit. Pamětníci se však přiklánějí k první variantě.

Žatecký odbojář Karel Sabela (za volantemú na fotografii krátce před tím, než byl s dalšímy členy skupiny Praha - Žatec zatčen a popraven pro pokus o státní převrat. | foto: archiv MF DNES

Začátkem června 1949 bylo v Praze odsouzeno k smrti pět mužů, které soud potrestal nejvyšším trestem za pokus o vojenský státní převrat. Hned v červenci pak byli Miloslav Jebavý, Karel Sabela, Vilém Sok-Sieger, Josef Gonic a Bohuslav Hubálek popraveni.

Měli mít na svědomí nejrozsáhlejší přípravy vojenského převratu po únoru 1948, mluvilo se o nich jako o skupině Praha - Žatec a byli komunistickým režimem vnímáni jako mimořádné nebezpečí.

"Veškeré čistky, jež se dělaly v armádě v roce 1949, komentoval šéf vojenské zpravodajské služby Bedřich Reicin slovy, aby se zamezilo dalšímu případu Jebavý. Ta věta se objevovala ve vojenských materiálech celý rok jako strašák," říká Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.

S Jebavým a jeho kolegy z řad vojáků, příslušníků SNB, železničářů či civilistů v Praze a Žatci spolupracovaly další vojenské posádky a odbojové skupiny, například v Plzni, Chomutově, Litoměřicích či Berouně. Výsledkem mělo být odstranění komunistického režimu.

Převrat měl začít 8. března 1949. Sabela s 20 tanky a částí žatecké posádky měl nejprve obsadit své město a pak vyjet na Prahu pomoci tamním odbojářům. "Spolu s vojáky z dalších posádek měl obsadit ruzyňské letiště, klíčová ministerstva, pankráckou věznici a budovu ÚV KSČ," líčí plán Ústav pro studium totalitních režimů. Jenže termín se několikrát posouval a 4. března byl Sabela i další odbojáři zatčeni.

Výstava odhalila nové věci

Dodnes není jisté, zda odbojáři převrat opravdu plánovali, nebo je k tomu tajné služby jen provokovaly. Byla to ostatně Reicinova oblíbená taktika. Pamětníci se nicméně přiklánějí spíše k první možnosti. "Byl jsem v lágru se Sabelovými vojáky. Ti se neohlíželi na to, jestli tam byl nějaký provokatér, nebo ne. Prostě viděli možnost, jak rozbít bolševika, tak do toho šli," uvádí jeden z nich, Václav Kytl.

Vnést do tajemného příběhu trochu světla se snaží výstava, která od úterý běží v žateckém muzeu. Vypráví o zmíněné pětici i o stovkách dalších lidí, kteří měli s odbojem co do činění. Měla být unikátní v tom, že Žatec díky ní má jako první město u nás kompletně zachycenou historii protikomunistického odboje.

Nakonec se ukázala být ještě cennější - během příprav došlo k novým odhalením v případu. "Například jsme se dozvěděli o dalším odboji v řadách studentů a Volyňských Čechů," říká ředitel žateckého muzea Jiří Kopica.

Výstava, která potrvá do 22. srpna a ukazuje dobové uniformy či modely tanků, s nimiž chtěli Sabela a jeho vojáci vyjet na Prahu, tak popisuje odboj nejen na Žatecku, ale i na dalších místech Česka, a proto neskončí jen v Žatci. Zájem o ni už projevil třeba také Chomutov a další města.

Šlo o největší puč v Československu

Byly plány na vojenský převrat odbojové skupiny Praha – Žatec v roce 1949 skutečné, nebo šlo o provokaci komunistických tajných služeb? To není dodnes jisté. Každopádně šlo o největší plán vojenského puče v poúnorovém Československu, tvrdí Libor Svoboda a Petr Mallota z Centra pro studium totalitních režimů.

"Nakonec žádný odboj nenastal, byly to jen přípravy, ale ty v určité fázi, v lednu, únoru 1949, pokryly velkou část středních, severních a západních Čech. V tomto směru skutečně byla z připravovaných akcí tato největší," říká Svoboda.

Existují nějaké důkazy, že šlo jen o provokaci, nebo ne?
Mallota: Neexistují. Při akci proti skupině Kutlvašr a spol. se podařilo jednoznačně prokázat, že tam byl hlavní provokatér Josef Hruška, ale v tomto případě se něco takového nepovedlo. Jsou některé nepřímé důkazy, ale ty nestačí. A na druhé straně Žatec byl, ať to bylo smyšlené, či opravdu plánované, jedním z center odboje a zdejší lidé patřili k těm, kteří dostali nejvyšší tresty.

Hodně lidí šlo tedy do akce s tím, že je skutečná.
Mallota: Ano.

Dalo se vůbec provést to, co plánovali? Aby ze Žatce vyjely tanky, obsadily Prahu a pak se odboj rozšířil po celé republice?
Mallota: Toto je velká otázka, nakolik to šlo udělat. Někteří historici právě proto na tomto příkladě ukazují, že to bylo vyprovokované, vykonstruované. Já se necítím kompetentní říci, jestli to šlo, je to věc vojenské logistiky. Ale je nutné si uvědomit, že lidé čekali, že dojde k nějaké další válce, ve které se svobodný svět utká s komunistickým, a že každou chvíli vypukne.

Spoléhala třeba ta pětice na pomoc ze Západu? Byli ve spojení s britskou ambasádou.
Svoboda: To bylo očekávání řady lidí, kteří se zapojili do akcí proti režimu. Nejen vojáků, ale i agentů - chodců či lidí, kteří jim pomáhali. Představa, že brzy vypukne konflikt, který změní uspořádání sil v naší části Evropy, stále přetrvávala.

Jsou i jiná města než Žatec, kde je třetí, protikomunistický odboj, takto zmapovaný?
Svoboda: Žatec je v tomto směru výjimkou, první vlaštovkou. Jsou města, kde vycházejí kratší studie, ale v jejich ucelených dějinách se jinak tato problematika trochu odbývá.