V současnosti mohou rodiče očkování takzvanou MMR vakcínou proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím odložit a nehrozí jim za to žádný postih. Zákon totiž neukládá, do kdy musí být podána první dávka očkovací látky. Uvádí pouze, že to má být nejdříve „první den patnáctého měsíce po narození dítěte“. Rodiče tak mohli mít problém pouze s přijetím dítěte do mateřské školy, kdy u zápisu musí doložit, že má dítě veškerá povinná očkování.
Červencový návrh ministerstva stanovuje, že očkování by dítě muselo podstoupit nejpozději do 18. měsíce a přeočkování druhou dávkou by proběhlo mezi pátým a šestým rokem dítěte, aby mezi dávkami byla čtyřletá pauza.
„Nově se stanoví horní věková hranice pro podání první dávky MMR vakcíny, která zabrání snahám rodičů oddalovat podání první dávky MMR vakcíny do pozdějšího věku,“ vysvětluje změnu v důvodové zprávě ministerstvo.
U návrhu chybí statistická data
Na to reagovala v připomínkovém řízení veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová s tím, že takové zdůvodnění považuje za nedostatečné. „Neumožňuje posoudit nezbytnost navrhované právní úpravy, ani její přiměřenost. Nezbytnost změny právní úpravy by měl předkladatel doložit předně statistickými daty, svědčícími o změně epidemiologické situace,“ uvedla. Zároveň navrhla, aby byl celý bod o stanovení hranice vypuštěn.
Spolek Rozalio, který dlouhodobě bojuje za dobrovolnost očkování, upozorňuje, že na očkování budou pouhé tři měsíce. „Návrh stanovuje horní hranici pro první dávku MMR vakcíny na 18 měsíců věku, přičemž doporučeno je očkovat v 15. měsíci,“ vysvětluje předsedkyně spolku Martina Suchánková.
„Pediatři a rodiče se mohou dostávat do časového tlaku, aby interval daný vyhláškou dodrželi. Děti by tak nemusely mít dostatek času na rekonvalescenci po případném onemocnění, a to s sebou přináší vyšší riziko nežádoucích reakcí,“ dodává Suchánková. Změna podle spolku naznačuje snahu vychovávat rodiče.
Striktní termín pro očkování není vhodný, říká vakcinolog
Stanovení horní hranice pro první vakcínu nepovažuje za vhodné ani vakcinolog a ředitel Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové Jiří Beran. „V očkování by se mělo postupovat opačně, tedy stanovit věk do kterého by očkování mělo být dokončeno. Striktní stanovování termínů není vhodné ani pro rodiče s dětmi, ani pro lékaře a ani pro pojišťovny, protože v současnosti tyto termíny naprosto striktně dodržuje jen málokdo.“
Zároveň však oceňuje posunutí druhé dávky vakcíny na pátý až šestý rok dítěte. „Myslím si, že posunutí kamkoliv za třetí rok věku je velmi žádoucí, protože po tomto věku je imunitní systém dítěte dostatečně vyvinut a tak aplikace vakcíny vyvolá lepší a komplexnější imunitní odpověď včetně imunitní paměti,“ vysvětlil Beran.
Vakcína MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám)
Imunolog Vojtěch Thon z Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se domnívá, že poprvé očkovat touto vakcínou je za normálních podmínek vhodné do konce druhého roku věku dítěte, jak je tomu i v jiných státech Evropské unie. Druhou dávku by dítě mělo dostat před nástupem do školy.
„Očkování by dle mého názoru nemělo být vyžadováno restriktivní právní úpravou ‚mocensky‘, neboť je natolik významné pro jednotlivce a pro společnost, aby bylo pozitivně nabídnuto každému dítěti a to pro něho v nejvhodnější době vzhledem k jeho zdravotnímu stavu,“ míní Thon. Snaha o porozumění a spolupráci je podle něj daleko přínosnější, než konfrontační přístupy nařizováním, jež mohou být v konečném důsledku spíše kontraproduktivní.
Ze statistik Státního zdravotnického úřadu (SZÚ) vyplývá, že za loňský rok onemocnělo v Česku příušnicemi 5 734 lidí, během poloviny letošního roku jich bylo 1 172. Zarděnkami se v roce 2016 ani 2015 nenakazil nikdo, letos onemocněli dva lidé. Epidemie spalniček proběhla v některých krajích v roce 2014, následující dva roky bylo nemocných do deseti lidí.
Během letošního dubna se spalničky rozšířily především v Moravskoslezském kraji, SZÚ celkově eviduje 133 nakažených v celé republice. Podle Berana byla většina lidí se spalničkami v Ostravě starší 15 let. „Neočkované děti do jednoho roku tvoří asi jen sedminu všech nemocných,“ dodává.
Schéma 2+1 u hexavakcíny
Ministerstvo zdravotnictví plánuje změnit i způsob očkování hexavakcínou proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B a onemocnění vyvolané Haemophilus influenzae typu B. Dvě dávky by dostaly děti od druhého měsíce. Měla by mezi nimi být dvouměsíční pauza. Třetí dávku by pediatři dítěti podali mezi jedenáctým a dvanáctým měsícem.
Zrušilo by se tak očkování čtvrtou dávkou, kterou se dnes očkuje nejpozději před dovršením 18. měsíce.
„Velmi přínosné a pozitivní pro děti je znovuzavedení klasického a pro neživé vakcíny imunologicky ověřeného schématu 2+1 u neživé kombinované očkovací látky,“ pochvaluje si Thon. „Sníží se tím v dosavadním ‚rychlém‘ schématu 3+1 potenciální vedlejší účinky nadbytečného počtu čtyř dávek vakcíny a zvýší bezpečnost vakcinace,“ vysvětluje změnu.
„Návrh vyhlášky je v určitých ohledech pozitivní. Na změnu schématu u hexavakcíny a odsunutí druhé dávky MMR vakcíny jsme čekali více než rok a půl,“ podotkla i Suchánková. Zároveň však podle ní obsahuje zbytečná omezení, především snížení věku pro naočkování hexavakcínou na 12 měsíců z původních 18.
