Průzkumu se v srpnu a září zúčastnilo celkem 325 seniorů, kromě otázek o očkování se týkal také komunikace seniorů s praktickými lékaři.
Zhruba 19 procent respondentů přijímá pouze očkování, které považuje za nezbytné a o další nemá zájem. Pouze 24 procent dotázaných seniorů přitom jejich praktický lékař seznámil s očkovacím kalendářem pro dospělé. Naopak čtyřicet procent informace o kalendáři od svého praktika neobdrželo.
Zájem o informace ale podle průzkumu je. 65 procent dotázaných, tedy dvě třetiny, chtějí podle Desatové o očkovacím kalendáři vědět víc. Důležitá je ale komunikace s lékařem.
Jen každý čtvrtý český senior se očkuje proti chřipce. V EU to řeší víc |
„Očkovací kalendář pro děti je dobře známý, ale je to i záležitost dospělých. Jak stárneme, je náš imunitní systém unavený životem a slábne. Stáváme se náchylnější k onemocnění,“ vysvětlil vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jan Kynčl. Upozornil, že díky dostatečné proočkovanosti se řada nemocí nevyskytuje celoplošně. „Některé očkovací látky, zejména ty neživé, neposkytují celoživotní imunitu. Proto je vhodné očkování opakovat,“ dodal.
„Nemá smysl říkat seniorům, že musí absolvovat to a to. Oni chtějí vědět proč. Zajímají je informace a chtějí, aby se s nimi jednalo jako s rovnoprávnými,“ řekla Desatová. Nejčastěji lékaři podle výzkumu nabízeli seniorům očkování proti chřipce a covidu či očkování proti klíšťové encefalitidě a tetanu. „Pokud je důvěra seniora v lékaře, potom to, co řekne lékař, senior udělá,“ dodala Desatová.
Za očkování poukaz do lékárny
Čtvrtina seniorů se o očkování podle organizace zajímá kvůli prevenci. Nezájem o vakcinaci projevilo 17 procent respondentů, dalších osm procent cítí vůči očkování nedůvěru. Důvodem je například špatná zkušenost s očkováním proti covidu. Motivací by podle Desatové mohly být například poukazy do lékárny.
Rozhodujícím faktorem ale mohou být také peníze. Třetina dotazovaných by podle průzkumu nebyla ochotna za očkování platit. Často totiž cítí, že odvedli do systému dostatek peněz a nyní by se o ně měl postarat, vysvětlila Desatová. Další třetina by za vakcínu zaplatila, ale jen v řádu několika stovek.
Kynčl upozornil, že proočkovanost proti chřipce se v rámci Česka pohybuje pouze okolo sedmi procent. V západních zemích jde přitom o trojnásobek. Právě u seniorů je rozdíl významný. Zatímco v tuzemsku je proti chřipce očkovaných 26,4 procent lidí nad 65 let, v Portugalsku, které má také 10 milionů obyvatel, je ve stejné věkové skupině očkovaných 83,2 procent lidí.
Nová vakcína ochrání hlavně seniory, kašle a rýmy nás nezbaví, říká Prymula |
Problém je také s pneumokokovými infekcemi. „Nejvíce těchto infekcí vždy nasedá na období chřipek, tedy od ledna do března,“ řekla Zuzana Blechová z Kliniky infekčních nemocí Nemocnice Na Bulovce. Přesto se ale podle ní takové infekce vyskytují celoročně. Od 1. července letošního roku jsou navíc vakcíny proti pneumokokům plně hrazené pro seniory nad 65 let.
Moderní medicína sice podle Blechové umožnila prodloužení dožitého věku, kamenem úrazu je ale stále dožití ve zdraví. „Máme přes milion diabetiků. Téměř každý senior má nějakou formu kardiovaskulárního onemocnění. Mnoho z nich je po onkologických léčbách,“ doplnila.
