Ještě v první polovině 20. století byly infekční nemoci zabijákem číslo jedna. S antibiotiky a očkováním přišla zásadní změna. V poslední době ale antibiotika kvůli nadužívání přestávají na mnohé bakterie fungovat. A proti očkování zase rok od roku roste počet odpůrců. „Mysleli jsme si, že máme infekce v malíku,“ tvrdí Zuzana Vančíková.
Jak se na situaci s respiračními onemocněními projevila „koronavirová“ karanténa? Izraelci publikovali práci z období jejich totálního lockdownu, kde vypočítali, že až o 77 % klesl výskyt závažných bakteriálních infekcí u dětí. Opatření proti šíření covidu-19 snižují přenos i dalších infekčních nemocí, a patrně proto je teď i minimum případů chřipky... A právě u dětí je snížení nemocnosti obzvláště vidět. Při přísných opatřeních, kdy jsou téměř v izolaci, si nákazy nepředávají.
Ukazuje se tedy, že separační a hygienická opatření jasně fungují. Už v době pandemie chřipky H1N1 provedli v Anglii studii ve školách (H1N1 je podtyp viru chřipky A, způsobující i tzv. prasečí chřipku; kvůli ní Světová zdravotnická organizace v létě 2009 vyhlásila stav pandemie, pozn. red.). U jedné skupiny dětí důsledně dbali na to, aby si myly ruce, u druhé skupiny nechali vše plynout tak, jak je běžné. A už jen samotné důsledné mytí rukou vedlo k dramatickému poklesu nemocnosti.
Nelsonova bible pediatrů praví, že až dvanáct nachlazení ročně, těch nevinných respiračních viróz, které způsobuje některý z dvou set virů, ještě může být v normě.
MUDr. Zuzana Vančíková, CSc.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel
