„V roce 2018 bylo evidováno 712 případů klíšťové encefalitidy, což je zvýšení o sto procent oproti roku 2015. K meziročnímu nárůstu počtu nakažených došlo zejména v krajích Moravy a Slezska, kde nejvíc případů zaznamenali v Jihomoravském a Olomouckém kraji,“ říká Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce v Praze.
Klíšťata číhají už i ve městě, přinést si je můžete z parku i ze školky |
Klíšťata jsou podle Roháčové aktivní, jakmile průměrná teplota stoupne nad pět stupňů Celsia a skončí přízemní mrazy, vzhledem k aktuální předpovědi počasí je tedy možné klíšťata očekávat již nyní.
I když počty případů klíšťové encefalitidy v České republice stoupají, míra proočkovanosti se za poslední období více méně nezměnila. „Proočkovanost proti tomuto onemocnění u nás zůstává řadu let stejná a dle nejnovějších průzkumů činí 25 procent,“ doplňuje Roháčová.
V jiných evropských zemích podle Roháčové reaguje místní populace na nárůst počtu nemocných logicky zvýšeným zájmem o očkování, což ji chrání před dalším zhoršováním situace a před nárůstem nemocnosti.
Procento očkovaných je vyšší i v dalších zemích, v nichž se infikovaná klíšťata objevují na velké části území. Předběhlo nás tak třeba Německo (43 procent), Lotyšsko, Estonsko nebo Slovinsko. Dlouhou tradici má očkování také v Rakousku, kde je proti takzvané klíšťovce očkovaných zhruba 85 procent populace.
Mezinárodní průzkum z loňského roku ukázal, že důvodem nízké proočkovanosti v Česku je mimo jiné stále přetrvávající pocit, že se nás klíšťová encefalitida netýká, protože se nenacházíme v rizikové oblasti. Přitom Česká republika patří k zemím s nejvyšším výskytem případů v Evropě.
Počet nakažených v Česku každý rok stoupá
Zatímco v roce 2014 se v Česku nakazilo klíšťovou encefalitidou 410 lidí, v loňském roce bylo nakažených už 712, což je nejvíce za posledních sedm let. Roháčová uvedla, že klíšťata mají v oblibě vlhké prostředí smíšených lesů a trav. Mohou se však vyskytovat také na okrajích měst nebo i v městské zástavbě, obecně tam, kde jsou parky a zeleň.
Očkování proti klíšťové encefalitidě sice není hrazeno, ale pojišťovny na něj v Česku přispívají v rámci preventivních programů až do výše 1 500 korun ročně, přičemž jedna dávka stojí okolo 800 korun. S očkováním proti klíšťové encefalitidě je možné začít kdykoli v průběhu roku. Zimní měsíce umožňují využít základní očkovací schéma, kdy se druhá dávka aplikuje jeden až tři měsíce po první dávce a třetí za dalších pět až dvanáct měsíců.
Na jaře a v letních měsících je možné využít takzvané zkrácené vakcinační schéma. Účinnost vakcíny není celoživotní, doporučuje se přeočkování po třech letech a v dalším období pak po třech až pěti letech podle věku očkovaného a použité vakcíny.
Druhý nejoblíbenější benefit po pohybových aktivitách
Na očkování nabízí například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) příspěvek 500 korun. Zájem o něj mají v posledních letech údajně stovky tisíc lidí.
„Od roku 2013, kdy VZP podmínky pro získání příspěvku na vakcínu proti klíšťové encefalitidě zjednodušila, každoročně ho zařadila do nabídky benefitů a věnovala pozornost i potřebné osvětě, se zájem o něj zvýšil více než osminásobně,“ řekl vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Čeští vědci testují lék na klíšťovou encefalitidu, v Rusku jím léčí chřipku |
Při pohledu do o něco málo hlubší minulosti je podle Tichého patrné, že v porovnání s loňskem byl na začátku dekády zájem o tento typ očkování téměř zanedbatelný. Například v roce 2011 využilo nabízený příspěvek na nákup vakcíny pouhých 3 378 klientů VZP. „V současné době je to druhý nejžádanější benefit, hned po příspěvku na pohybové aktivity,“ doplnil Tichý.
Mezi klienty VZP si očkování nechávali nejčastěji proplatit obyvatelé Jihočeského kraje, celkem jich bylo 15 572. Naopak nejméně se klienti pojišťovny na klíšťovou encefalitidu nechávají očkovat v Karlovarském kraji, pojišťovna tam proplatila jen 2 507 příspěvků.
Náklady na léčbu jednoho nemocného s klíšťovou encefalitidou se u VZP pohybují kolem sedmnácti tisíc korun ročně, zdaleka ne vždy se ale podaří pacienta vyléčit tak, aby byl zcela bez zdravotních problémů.
Může skončit i smrtí
Klíšťová encefalitida je infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány, které probíhá v několika fázích. Onemocnění nejprve připomíná chřipku a po několika dnech zdánlivého klidu nastoupí silné bolesti hlavy, světloplachost, závratě, horečka, dezorientace, třes a zvracení.
Na rozdíl od lymské boreliózy není možné klíšťovou encefalitidu vzhledem k tomu, že se jedná o virové onemocnění, léčit antibiotiky. Možné je pouze tlumení projevů nemoci jako je horečka, bolest, zvracení nebo zmírnění otoku mozku.
Vyloučit nelze ani trvalé následky jako ochrnutí, poruchy soustředění, snížení intelektuálního výkonu a v krajním případě i smrt. Nejvhodnější ochranou před dlouhodobými následky je očkování.
Podívejte se, jak vytáhnout klíště:
