Některá očkování jsou při cestách povinná, do jiných je to silně doporučeno. „Orientovat se podle toho, co je v které zemi povinné, není zcela správné, neboť povinné očkování má primárně chránit místní obyvatele,“ řekl Rastislav Maďar z Centra očkování a cestovní medicíny Avenier v Brně. „V oblastech se žlutou zimnicí vám například může hrozit větší riziko žloutenky, pro kterou očkování povinné není,“ vysvětlil.
Důležité samozřejmě je nejdříve zjistit, jaké nemoci se v dané destinaci vyskytují a jak jsou nakažlivé. Je třeba zohlednit přímo místo, na které jedete. Pokud se budete slunit na pláži v turistickém letovisku, je riziko nákazy některými nemocemi samozřejmě menší než při výpravě do divoké přírody.
Fotogalerie |
V úvahu je třeba vzít i aktuální zdravotní stav, prodělané nemoci či užívané léky. Optimální je začít s očkováním půl roku před odjezdem, pokud se jedná o rizikové země, do kterých bude zapotřebí víc vakcín. Při cestách do zemí s menším rizikem je vhodné očkování dva měsíce před plánovaným odjezdem. Vždy je však nutné vzít v potaz aktuální situaci a začít tedy očkování s předstihem.
Všichni by před odjezdem do cizí země měli mít v pořádku očkování povinná pro Českou republiku. Důležité je například platné očkování proti tetanu. Při cestách do některých zemí se doporučuje přeočkování proti dětské obrně a záškrtu.
„V loňském roce bylo nahlášeno 351 importovaných onemocnění, ve většině případů se však jednalo o onemocnění z potravin nebo přenášená vzduchem, která se běžně vyskytují i v České republice,“ řekla mluvčí protiepidemického oddělení Hygienické stanice hlavního města Prahy Martina Marešová. V roce 2018 se vyskytlo 20 případů malárie, 8 případů horečky dengue a 8 onemocnění žloutenkou.
Nejlepším řešením je individuální konzultace
„Nejedná se ani tak o nejlepší očkování pro konkrétní zemi, jako o rizikové faktory,“ řekl Maďar. Nejlepší je lékaři sdělit co nejvíc detailů o plánované cestě, neboť pak vám může sestavit vakcinaci přímo na míru.
Základem je vždy očkování proti hepatitidě typu A a B. Ochrana platí po celý zbytek života. V exotických oblastech se výrazně doporučuje očkování proti břišnímu tyfu, tyto dvě se aplikují nejvíc.
Často se také objevují kousnutí od zvířat, zejména od opic. „Jedná se o Thajsko nebo Bali, kde evidujeme nevyprovokovaná kousnutí. Očkování proti vzteklině se doporučuje také při cestách do hor, odlehlých oblastí i při aktivních dovolených na kolech, a to i v Evropě,“ řekl Maďar. Například v Rumunsku či Bulharsku se vyskytuje velký počet toulavých psů, kteří mohou představovat riziko.
Před létem se nejvíc očkuje proti virové hepatitidě, mladým lidem do pětadvaceti let se nejvíc doporučuje očkování proti meningitidě. Senioři pak mají od 65 let nárok zdarma na očkování proti pneumokoku, a bez tohoto očkování od praktického lékaře by neměli raději cestovat vůbec.
Sprej proti komárům s sebou. Řecká vláda varuje před západonilskou horečkou |
Cestovatelská vakcína, až to mnoho lidí ještě tak nevnímá, je i ta proti klíšťové encefalitidě. „Riziko je ve velké části evropských zemích, proto je očkování důležité,“ řekl Maďar.
Očkování proti tyfu byste měli zvážit při cestách do Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Původcem je bakterie, která se množí a přežívá ve střevech člověka. Nákaza nejčastěji probíhá přes vodu, jídlo či předměty, kterých se dotýkal nakažený člověk. Očkování je proto vhodné i při cestách do turistických oblastí. Ročně onemocní břišním tyfem asi 22 milionů lidí.
Pozor si dejte na žlutou zimnici i meningitidu
Ačkoli se nejedná o exotickou nemoc, v souvislosti s cestováním je velmi významná ochrana proti meningokoku. „Toto očkování je povinné při cestách do Saudské Arábie, bez něj vás do země nevpustí,“ řekl Maďar.
„Očkovat proti meningokoku byste se měli nechat i při plánování účastí na společenských akcích, také při cestování v hromadné dopravě, bydlení v hostelech, zkrátka všude, kde se vyskytuje větší množství lidí,“ uvedl Maďar. Virus se přenáší vzdušnou cestou na krátké vzdálenosti, proto je riziko nakažení velké a nemoc je často smrtelná. Po vyléčení zhruba každý pátý pacient trpí doživotními následky.
Očkování proti žluté zimnici je nutné si pořídit při cestách do některých zemí Afriky a Střední a Jižní Ameriky. Seznamy těchto zemí pravidelně aktualizuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Očkování je povinné i při tranzitu v těchto zemích a další země mohou vyžadovat potvrzení při příjezdu z rizikové oblasti nebo do 6 dnů od jejího opuštění při tranzitu přes jiné země.
| Oblast výskytu | Vakcinace | Platnost vakcíny | Prevence | |
|---|---|---|---|---|
| Břišní tyfus | Asie, Střední a Jižní Amerika, Afrika | Ano | 3 roky | Jíst dostatečně tepelně zpracované potraviny, pít jen balenou vodu |
| Horečka dengue | Tropické a subtropické oblasti Asie, Afriky, Austrálie, Střední a Jižní Ameriky | Neexistuje | – | Chránit se před komáry |
| Malárie | Tropické a subtropické oblasti Afriky, Střední a Jižní Ameriky, části Asie a Tichomoří | Neexistuje, lze podávat antimalarika | – | Chránit se před komáry |
| Meningitida | Celosvětově | Ano | 6–10 let | Jako při chřipkových epidemiích |
| Vzteklina | Asie, Afrika, oblasti s velkým množstvím toulavých zvířat | Ano | 2–5 let | Vyhýbat se toulavým zvířatům |
| Západonilská horečka | Afrika, jižní Evropa (Řecko, Itálie, Rumunsko, Chorvatsko, Srbsko, Maďarsko), Amerika, Asie, Austrálie | Ne | – | Chránit se před komáry |
| Žlutá zimnice | Afrika, Jižní Amerika | Ano | Doživotně | Chránit se před komáry |
Horečka dengue a západonilská horečka
Ministerstvo zahraničí varovalo před horečkou dengue, která se letos rozšířila v Brazílii. Výskyt nemoci je však největší v letních měsících, v Brazílii tedy od prosince do února. Zvýšený výskyt horečky dengue monitoruje WHO také na karibské Jamajce. Na tuto nemoc přenášenou komáry v současné době očkování neexistuje, proto je třeba chránit se repelenty, moskytiérami a oblečením s dlouhými rukávy.
Na pozoru by se turisté měli mít i v Řecku, kde se objevil nebývale velký výskyt západonilské horečky. Loni se jednalo o 316 nakažených lidí, z nichž u 243 se objevily závažné příznaky neurologických nemocí, jako je encefalitida, meningitida či akutní ochrnutí.
Krajská hygienická stanice v Praze evidovala vloni dva případy. „V jednom případě to bylo z Rakouska, ve druhém z Řecka,“ řekla Marešová. Virus západonilské horečky se však endemicky vyskytuje i na jižní Moravě, kde žije i přenašeč onemocnění, komár rodu Culex. „Vzhledem k tomu, že se podnebí stále otepluje, je možné, že bude v letošní sezóně hlášeno více případů,“ podotkla Marešová.
Proti nemoci zatím neexistuje očkování ani účinný lék. Je proto dobré chránit se před komáry dlouhými rukávy, repelenty a moskytiérami.
Evropa eviduje nárůst spalniček
Před spalničkami zase při cestě do Evropy varuje americké občany server CNN. Podle WHO se v Evropě objevilo od ledna do června 2018 více než 41 tisíc případů spalniček, z nichž 37 bylo smrtelných. Jedná se o největší počet onemocnění spalničkami od 90. let minulého století.
Nárůst onemocnění spalničkami je způsoben zejména pohybem pracovních sil, se kterými cestují i nemoci. Nejedná se o lidi jen z exotických zemí, ale zejména o dělníky z východní části Ukrajiny, kde se v minulosti na nějakou dobu přestalo očkovat.
Nejvíce případů zaregistrovali na Ukrajině, další pak ve Francii, Gruzii, Řecku, Itálii a Rusku. V letošním roce WHO evidovala přes 34 případů nakažení spalničkami.
Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CSC) největší procento nakažených spalničkami v Americe tvořili právě lidé, kteří vycestovali za hranice Spojených států. Jedná o víc než tisíc případů od začátku letošního roku.
Každý, kdo prodělal spalničky nebo byl proti nim očkován (v České republice od roku 1968), je doživotně imunní. „Některé vakcíny, zejména ty u starších generací, však mohly účinnosti již pozbýt, proto je při pochybnostech dobré udělat test,“ dodal Maďar.
Nejčastější cizokrajné nemoci a jejich příznakyBřišní tyfus – Obvyklá doba, po které nemoc plně propukne, je od jednoho do tří týdnů po nakažení. Projevuje se vysokou horečkou, únavou, bolestmi hlavy a břicha, nechutenstvím, zácpou či méně častěji průjmem. Tyfus se dá léčit antibiotiky, nicméně existuje riziko rezistence. Očkování má platnost 3 roky. Horečka dengue -–Také známá jako horečka, která láme kosti, neboť nemocnému může způsobit tak silnou bolest, že má pocit, jako kdyby mu někdo zlámal kosti. Jinak se projevuje horečkou, bolestí hlavy a vyrážkou podobnou spalničkám. Život ohrožující je hemoragická horečka dengue, která způsobuje krvácení a snížení počtu krevních destiček, což vede k poruše srážlivosti krve. Šokový syndrom horečky dengue způsobuje nebezpečný pokles krevního tlaku. Očkování neexistuje, nutná je prevence před komáry, kteří nemoc přenáší. Malárie – Příznaky se objevují mezi 10–15 dny od nákazy. Jedná se o horečku, zimnici, bolesti kloubů a pocení. Mezi další symptomy se může zařadit žloutenka zapříčiněná úbytkem červených krvinek. Pokud není nemoc léčená včas, pacient může upadnout do kómatu. Vakcína neexistuje, lékař však může předepsat antimalarika, kterými je možné onemocnění i předcházet. Meningitida – Nákazu přenáší infikovaný člověk a bakterie se šíří kapénkami. Může způsobit hnisavou meningitidu, která způsobuje zánět mozkových blan, nebo celkové horečnaté onemocnění včetně sepse a šoku. Mezi příznaky patří vysoká horečka, silné bolesti hlavy a kloubů, následná náhlá ospalost, poruchy vnímání a krvácení do kůže s následným odumíráním tkání. Vzteklina –Toto virové onemocnění napadá centrální nervový systém zvířat i člověka a přenáší se slinami. Projevit se může od jednoho týdne až po několik měsíců od nakažení. Zpočátku do symptomů patří brnění a bolesti v ráně, poté se projevují změny v chování. Následně přechází do jedné ze tří forem: křeče, šílenství nebo ochrnutí. Ve všech případech je 100% smrtelná. Západonilská horečka –Začíná náhlou horečkou, silnou bolestí hlavy, břicha a bolestí svalů a kloubů, někdy zduřením lymfatických uzlin a vyrážkou. U nekomplikovaných případů příznaky odeznívají většinou po 5 dnech. U komplikovaných případů se po několika dnech horečky dostavují příznaky postižení nervového systému. Ohroženi jsou především pacienti vyššího věku. Žlutá zimnice – Je přenášena komáry a moskyty. Příznaky se objevují po 3–6 dnech. Nemocný má vysokou horečku a trpí nevolností či zvracením, únavou, bolestí hlavy a kloubů. V další fázi horečka klesá a část postižených se uzdraví. Zhruba u pětiny však nastane třetí stádium, které zahrnuje předchozí příznaky a žloutenku, krvácení a může skončit až selháním orgánů. Účinnou ochranou je očkování, které je účinné celý život. |
