Nemocnost ve věkové skupině 5-19 let je jednoznačně nejvyšší, uvedl Pazdiora. „Tato populace je nejméně promořená a zároveň nejméně proočkovaná. Je třeba si uvědomit, že děti jsou zdroj respiračních onemocnění pro rodiče i prarodiče,“ řekl.
Ve školách je třeba pravidelně testovat, a to ideálně metodou PCR, která je citlivější i vůči lidem bez příznaků, uvedl Pazdiora. Vzhledem k dostupnosti a rychlosti výsledků je plošné zajištění problematické, míní.
Řešením šířící se epidemie v nejpostiženějších krajích či okresech by podle Pazdiory bylo dočasné uzavření škol a přechod na distanční výuku. „Když nemocnost dosáhne určitých parametrů, je to jediné možné řešení. Pokud je u chřipky účinné pozastavení výuky na 14 dnů, tak bych v případě covidu uvažoval o delší době,“ uvedl.
Pravidelné testování by se mělo realizovat i v zaměstnání. Firmy by podle Pazdiory měly v co nejvyšší možné míře využívat home-office.
Pravidelné testování očkovaných i neočkovaných
Pravidelné testování by podle měli podstupovat také lidé s očkováním proti covidu-19, tvrdí epidemiolog. „I očkovaný člověk může být zdrojem infekce a v naší situaci je žádoucí podchytit všechny potenciální zdroje,“ řekl. Také karanténní opatření by podle něj měla platit pro všechny občany, očkovaní by neměli být cíleně vynecháváni.
Dalším problémem v boji proti covidu jsou podle Pazdiory hromadné akce a mobilita populace. Kraje by podle něj měli zvážit omezování počtu návštěvníků.
Pazdiora dále promluvil také o důležitosti propagace očkování, a to nejen prvními dávkami, ale i třetími posilovacími. „Je třeba zauvažovat i nad tím, zda by interval mezi druhou a třetí dávkou neměl být posunut z šesti měsíců na pět,“ řekl. Třetí dávku podle něj dosud nevyužila ani polovina z těch, kterým od druhé vakcíny uplynulo šest měsíců.
Dalšími tématy Rozstřelu byly rakouský a bavorský model, opatření ve Švýcarsku a uznávání protilátek. Pazdiora promluvil také o tom, jestli Česko směřuje k plošnému lockdownu či tomu částečnému pro neočkované.
