náhledy
Represe, ale i hody, zabijačky a různá sportovní klání. To byl život Čechoslováků před listopadem 1989. Zatímco tehdejší zásadní události si pamětníci vybaví, řadu všedních věcí jsme už zapomněli. Typickým představitelem represí byla akce "Vlasatci" mířící proti mužům s dlouhými vlasy. Ti totiž nezapadali do představ o ideálním socialistickém vzezření a byli považováni za rebely. Heslo tvrdých postihů z roku 1966 tak zdobilo liberecké koleje Vysoké školy strojní a textilní ještě v roce 1973.
Autor: Karel Sperat
Budování socialistické společnosti se však promítalo i do běžného života v podobě nejrůznějších brigád, do nichž se zapojovaly zejména mladé generace. Sbíralo se vše, co zrovna rostlo. Snímek zhruba z roku 1978 zachycuje sběr brambor na poli v Šumné na Znojemsku. Ačkoli byly brigády povinné, mládež je často vítala, protože nemusela do školy. V brigádničení se dokonce i soutěžilo.
Autor: Miloslav Šnajdar
Soutěže a sportovní klání byly ostatně pro socialismus typické. Jednou z nejmasovějších akcí byl Závod míru, nejdelší cyklistické klání amatérů. Probíhal vždy v květnu od roku 1948, nejdříve na trase Varšava - Praha a Praha - Varšava. Byl organizován orgány komunistických stran. V květnu 1979, což je období zachycené na snímku, vyhrál závod na trati dlouhé 1 942 kilometrů Sergej Suchoručenkov ze SSSR.
Autor: Lenka Pokorná
Soutěžilo se však i na venkově. Na fotografii z roku 1982 jsou chlapci při tradičním „Běhu vítězství". Závod byl organizován v Šumné na Znojemsku vždy na jaře.
Autor: Miloslav Šnajdar
Zřejmě nejtypičtějším sportovním kláním socialismu však byly pravidelné spartakiády. Tato přehlídka socialistické společnosti, která hromadně a synchronizovaně cvičila ve sportovních úborech za doprovodu budovatelských písní, měla i několik úrovní. Kromě známé akce na pražském Strahově se tak dílčí spartakiády konaly i na okresní úrovni jako na snímku z roku 1985. Neodmyslitelně spjatou písní s tělovýchovnou akcí byla Poupata od Michala Davida.
Autor: Stanislav Bačovský
Poslušnost socialistickému lidu si komunisté hlídali už od útlého věku občanů. K upevnění vlivu na děti a mládež sloužila Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže. V pionýru byly před rokem 1989 téměř všechny děti. Hesla "K budování a obraně socialistické vlasti buď připraven!" a "Vždy připraven!" si určitě vybaví každý člověk starší 35 let. Snímek je z pionýrského tábora nedaleko Řevničova v roce 1984.
Autor: Eva Česeneková
Hesla o budování (nejen společnosti) dodnes připomínají pro socialismus typické panelové domy. Jejich rozkvět v podobě velkých sídlišť nastal především v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy se budovala i celá panelová města jako například Most. Ikonické "paneláky" však lze najít téměř všude, dobový snímek zachycuje například sídliště v Krnově. Pro mnoho lidí tehdy byly unifikované panelové byty splněným snem o moderním životě.
Autor: Stanislav Bačovský
Za touto představou ovšem zaostávala tehdejší technika, které vévodila značka Tesla. Za socialismu to byl státně-monopolní výrobce televizorů, radiopřijímačů, vysílacích zařízení, ale i žárovek a elektrotechnických součástek. Západní hudbu jsme tak nahrávali třeba pomocí dvourychlostního magnetofonu Tesla B58. Snímek je přibližně z roku 1984.
Autor: Jan Vasko
Na výběr ostatně nebylo nejen v elektronice, ale ani v běžných obchodech. Kdo by si nevzpomněl na pověstné fronty na banány a další nedostatkové zboží? I proto některé rodiny řešily nedostatek třeba domácí zabíjačkou. V minulosti byla na středoevropském venkově a v menších městech v zimním období pravidlem téměř v každém domě, dnes s ústupem drobného hospodářství a nižší ceně vepřového masa se stává již méně častou.
Autor: Jan Vaca, iDNES.cz
Klíčovou roli měla za socialismu myslivost, jejíž popularita byla dána i jejím přínosem pro státní kasu. Do ní směřovaly tvrdé valuty, které za skolení statných jelenů i zajíců platili lovci ze Západu. Hlavně na vesnicích platilo, že muži byli u myslivců, nebo u hasičů. Hony byly doslova společenskou událostí a téměř v každé vsi bylo myslivecké sdružení. Honů se často účasnili i komunističtí pohlaváři.
Autor: Jan Vaca, iDNES.cz
Ať ze vsi, nebo z města, na muže čekala za socialismu povinná vojenská základní služba. Typický obrázek socialistického vojáka ostatně inspiroval i mnoho literárních, potažmo televizních děl. Branná povinnost vznikala v 17 letech, k odvodu se chodilo v 19 a nastupovalo ve 20. Poslední dny této ne vždy příjemné dvouletky si vojáci často krátili takzvaným stříháním metru, kdy každý den z krejčovského měřidla symbolicky ustřihli jeden centimetr.
Autor: Helena Zajacová
Po absolvování vojny, která byla často brána jako přerod chlapce v muže, přišel čas na zapojení se do budování socialistické společnosti, tedy začít pracovat. A to především rukama. V roce 1985, z něhož pochází i snímek první výplatní pásky hned po vojně jednoho ze čtenářů iDNES.cz, byl podle dat Českého statistického úřadu průměrný plat 2 920 Kčs. Pan Kunert tak na průměr zhruba o 1 200 Kčs ztrácel.
Autor: Martin Kunert
Vydělané peníze pak stejně jako dnes lidé utráceli za dovolené, jejichž typický průběh se však od těch dnešních diametrálně lišil. Kvůli železné oponě a nemožnosti vycestovat nejčastěji Čechoslováci trávili volné dny v rekreačních střediscích například u vodních nádrží. Často tak navrch činili v kempech, bydlelo se ve stanu Mamaia. Snímek vznikl u přehradní nádrže Orlík v roce 1988.
Autor: Kateřina Horáková
I když se dovolené trávily především v Československu, občas se mohlo i za hranice. Maďarsko, odkud je snímek z poloviny 80. let, patřilo k vysněným cílům. Dalo se tu nakoupit lepší zboží ze Západu. S výjimkou zemí takzvaného východního bloku byla potřeba k legálnímu překročení hranic výjezdní doložka v platném cestovním pase. Tato praxe padla až po revoluci.
Autor: Jan Vaca, iDNES.cz
Odstřižení od okolního světa znamenalo pro socialistickou společnost i významné zaostávání za Západem z pohledu technického vývoje. Zatímco za železnou oponou a zejména za oceánem byly počítače v osmdesátých letech už poměrně běžné a světlo světa spatřila první Windows, v Československu se začaly teprve objevovat první a velmi primitivní přístroje. Pro většinu lidí byly nedostupné.
Autor: Lenka Pokorná
I když by se mohlo zdát, že doba vyjadřování vlastního názoru nepřála, některá témata nenechala ani socialistický lid chladným. Kromě nejrůznějších prorežimních průvodů se v ulicích občas i demonstrovalo. Snímek z roku 1981 zachycuje například pokojnou demonstraci proti neutronové bombě na brněnském náměstí Svobody.
Autor: Josef Mucha
Izolace od okolního světa a velmi omezená nabídka zboží dala vzniknout i poměrně unikátní módě. Na nejrůznější kreace tehdejší doby téměř nejde zapomenout. Kdo tehdy chtěl něco extra, musel oslovit šikovnou švadlenu či maminku. Zde se pak kreativitě meze nekladly a často tak vznikaly až neuvěřitelné modely. Plést a šít ostatně před revolucí uměla téměř každá žena.
Autor: Radka Rybníčková
Občas však bylo i za totality co obdivovat. V červnu 1989 překvapila obyvatele Prahy nečekaná návštěva. V Ruzyni přistál sovětský letoun Antonov 225 Mrija s raketoplánem Buran. Obrovský nákladní stroj, který se vracel z pařížského aerosalonu, převážel ve svých útrobách i havarovanou stíhačku.
Autor: Petr Dvořák