MF DNES už dříve psala o tvrdých podmínkách, ve kterých pracují prodavačky těchto obchodů. Před časem v jednom pracovala tři dny novinářka tohoto listu.
Nyní se ukazuje, že podobné zacházení je běžné i u jiných profesí. Zjistil jsem to, když jsem vyzkoušel práci detektiva v Tesku v pražském centru Nový Smíchov ve službách agentury Agency RS, původně kvůli reportáži o zlodějích.
Personalistka mě varovala už u pohovoru, že jde o těžkou práci. O tom, že při ní šéfové směn někdy nejspíš poruší zákoník práce, však nemluvila.
Důležitý kód 12
Bezpečnostní agentury trpí nedostatkem lidí, a nováčka tak hned čekají dlouhé směny – nový zaměstnanec si těžko může dovolit moc odmítat, když s takovou "prosbou" šéf přijde.
Má nejdelší směna měla trvat oficiálně 15 hodin, jenomže se ve skutečnosti protáhla na šestnáct. Musíte totiž přijít do práce dříve a vyprovázení posledních zákazníků také třicet minut zabere.
Stojícího detektiva u pokladny stále sleduje kamera. Když jsem chtěl jít na záchod, musel jsem hlásit do vysílačky "kód 12" a čekat, až mě někdo vystřídá. Stalo se však, že ani opakovaná prosba tohoto druhu nebyla vyslyšena.
V půlhodinové polední pauze jsem těžko stíhal i rychlý oběd u McDonald’s, zvláště když se připočítají přesuny po nákupní hale. Práce detektiva je navíc špatně placená. Člověk se nesmí hnout z místa za 60 korun na hodinu, někdy méně.
"Nováček si to vyžere"
Firma Agency RS, u které jsem byl zaměstnán, omlouvala tuhý pracovní režim částečně tím, že se blížily Vánoce.
"My jsme vycházeli z toho, že jste si jako brigádník před Vánocemi přišel vydělat a potřebujete co nejrychleji co nejvíc peněz," omlouvala dlouhé směny personalistka Havlíková z firmy Agency RS, když jsem před ní odhalil svou identitu. Své křestní jméno říci nechtěla.
Přístup nadřízených, kteří mi ne vždy umožnili v souladu se zákoníkem práce přestávku (slibovali ji každé čtyři hodiny půlhodinovou, zákon ji ukládá každých šest hodin), vysvětlovala tím, že "nováček si to občas od služebně starších vyžere".
To samé prý platí o střídání v době odchodu na toaletu.
V hypermarketech je to nejtěžší
Pokud jde o pouhou půlhodinu na oběd, za kterou se jídlo stihnout nedá, poznamenala personalistka, že zákoník práce ji umožňuje. "Já bych taky radši měla hodinu," dodala bezelstně Havlíková.
Advokátka Markéta Tillerová jasně říká, že zákon patnáctihodinovou směnu v pohyblivém pracovním týdnu s různě dlouhými směnami zakazuje.
Mezi pracovníky ochranek platí hypermarkety za nejnáročnější pracoviště i mimo svátky. "Několik dvanáctihodinových směn po sobě také pamatuji," říká mladík Lukáš H. Ten také hlídal v obchodním centru Nový Smíchov, ale u jiné firmy.
"Vždy mi směny rozepsali bez ptaní. Nejhorší bylo stát dvanáct hodin v lednu venku před vchodem do centra," vypráví Lukáš. Oběd také nestíhal, protože čtvrthodinu z polední pauzy mu zabralo převlékání.
V uniformě detektiva se v pauze chodit nesmělo. Někdy o přestávku přišel, protože ji přerušil cvičný poplach. Ten býval tak dvakrát denně.
První byli prodavači
Jako první si hlasitě stěžovali na "otrockou" práci v supermarketech prodavači. V řetězci Plus proto vznikla dokonce odborová organizace.
Zástupci této profese jsou nyní nejdál v jednání se zaměstnavateli o nápravě a dali najevo, že by klidně i stávkovali. Mají naději, že se jejich pracovní podmínky zlepší.
Vadil jim obrovský tlak na výsledky a výkon konkrétní prodejny, arogance šéfů či diskriminace odborářů.
Takový případ stojí za prověření
"Důležité je, že s námi vedení komunikuje," řekl odborář Plusu Petr Milsimer. Podle něj se přístup řetězce hodně odvíjí od toho, jestli zrovna tam odbory zájmy pracovníků hájí, nebo ne. Detektivy v Plusu odbory nezastupují, protože jde o zaměstnance externí firmy.
Kontrolu dodržování zákoníku práce má na starosti nový Státní úřad inspekce práce. Šéf jeho kanceláře Oldřich Přikryl potvrdil, že úřad obchody kontroluje a nedostatky se objevily, statistiku však včera k dispozici neměl.
Pokud jde o jednání, které zažili reportéři, reagoval, že "takový případ stojí za prověření".
