Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Obvinění v kauze IZIP padla kvůli nákupu pojištěnců za stamiliony

  • 12
Dvě vznesená obvinění kvůli smlouvám mezi IZIP a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou se týkají smlouvy, na základě které měla firma pojišťovně sehnat nové pojištěnce. Pojišťovnu to podle jejich propočtů stálo za tři roky 293 milionů. Její bývalý ředitel Pavel Horák ale už dříve mluvil o 680 milionech.

Podle výroční zprávy společnosti IZIP z roku 2011 byla 1. prosince 2008 uzavřena mezi společností a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) smlouva "o poskytování služeb akvizice nových pojištěnců, akvizice nových klientů IZIP a získání souhlasu klientů IZIP s předáním kontaktních údajů zdravotní pojišťovně". Tato smlouva, která již dnes není platná, se následně dočkala čtyř dodatků.

O tom, že obvinění dvou lidí souvisí právě s touto smlouvou, informoval jako první deník Insider, respektive Aktuálně.cz. iDNES.cz to potvrdil Pavel Prygl z Vrchního státního zastupitelství v Praze. "Policejním orgánem vedené trestní řízení se vztahuje ke zmiňované smlouvě," uvedl státní zástupce.

VZP nakoupila pojištěnce za 680 milionů

Akvizice v praxi znamená nákup pojištěnců. VZP, které se rok od roku tenčí počet klientů a tedy i příjmy z jejich zdravotního pojištění, zaplatila firmě IZIP za to, že jí sežene nové "ovečky".

Jak VZP ztrácí pojištěnce

Podle posledního hodnocení systému veřejného zdravotního pojištění, které nedávno projednala vláda, přišla VZP v roce 2012 meziročně o 104 649 pojištěnců. Průměrný počet pojištěnců v loňském roce u VZP dosáhl 6 171 190. VZP je tak stále co do počtu klientů největší zdravotní pojišťovnou u nás.

"Řeknu vám realitu. Pojištěnci se v ČR nakupují jako housky na krámě. Pojišťovny si prostě zaplatí zprostředkovatele, kteří jim je získají. Získání jednoho pojištěnce stojí 800 až 1 000 korun," řekl iDNES.cz v říjnu 2012 tehdejší ředitel VZP Pavel Horák.

V souvislosti s akvizicí dohodnutou přes firmu IZIP Horák v rozhovoru pro iDNES.cz mluvil o částce 680 milionů korun. A také o tom, že pojišťovna takto získala 50 tisíc nových klientů.

"Náklady se vrátily během roku, protože 50 tisíc pojištěnců znamená na příjmech 1,2 miliardy korun a na výdajích jen polovičku," uvedl (celý rozhovor najdete zde).

Mluvčí VZP Oldřich Tichý iDNES.cz ve čtvrtek sdělil, že pojišťovna mezi roky 2009 až 2011 firmě IZIP v souvislosti se smlouvou o akvizici pojištěnců vyplatila celkem 293 milionů včetně DPH.

Podle mluvčího pojišťovna firmě IZIP za akvizici každého nového pojištěnce původně platila 800 korun bez DPH. Na 360 korun bez DPH si firma přišla u každého nového klienta elektronické knížky a 150 korun bez DPH získala za souhlas klienta IZIP s předáním jeho kontaktních údajů pojišťovně. Tyto ceny později pojišťovna dodatky snížila a 30. června 2012 smlouvu s firmou vypověděla úplně.

Kolik stál VZP nákup pojištěnců

Rok/Peníze vyplacené firmě IZIP

2009 123 milionů
2010 159 milionů
2011 11 milionů

Zdroj: VZP

Smlouvu podepsal Horák, Hronek a Mládek

Smlouvu o akvizici pojištěnců, která není veřejně dostupná, v roce 2008 podepsali za VZP její tehdejší ředitel Horák. Za IZIP to byl Pavel Hronek a Tomáš Mládek. iDNES.cz to potvrdil mluvčí VZP.

Hronek patří spolu s politiky ODS Miroslavem Ouzkým a Milanem Cabrnochem k zakladatelům projektu elektronických zdravotních knížek IZIP. Dříve držel také akcie firmy, ty jsou ale na majitele, takže dohledání skutečného vlastníka je obtížné. V roce 2008 byl Hronek předsedou představenstva. Mládek byl místopředsedou představenstva a také ředitelem firmy. V této funkci ho v prosinci 2008 vystřídal Jiří Pašek. Mládek pak ve výroční zprávě z roku 2008 figuruje jako ředitel pro mezinárodní vztahy.

Horák v listopadu 2012 ve funkci ředitele VZP skončil. Odešel sám, ale až v situaci, kdy bylo jeho dovolání připraveno politickou dohodou. Ještě letos v srpnu ovšem dostal od správní rady VZP půlmilionovou odměnu.

Právě Horák a Pašek mají být těmi, koho protikorupční policie obvinila. Alespoň podle serveru Lidovky.cz. Oba již téměř týden neberou telefony. Prygl informaci potvrdit odmítl. "K identitě osob, proti kterým je trestní stíhání vedeno, se nebudu vyjadřovat. Nepotvrdím ani nevyvrátím, že obviněnými jsou osoby, které uvádíte," sdělil v e-mailovém vyjádření.

VZP i ministerstvo zdravotnictví, které podnět policii kvůli IZIP podalo (na základě kontroly provedené v pojišťovně), už dříve uvedly, že nemají informaci o tom, kdo je obviněn.

Společnost IZIP se k celé záležitosti zatím nechce vyjadřovat. "Pana ředitele tady nemám a pokud byste chtěla nějaké vyjádřen k tomu, co se teď aktuálně děje, tak jsem dostala informaci vedení společnosti, že k tomu nebudeme podávat žádné informace," uvedla Zdena Vaňková, pracovnice sekretariátu ředitele firmy IZIP.

Obvinění kvůli pletichám

Státní zastupitelství už v pátek v tiskové zprávě informovalo, že policisté obvinili dva lidi kvůli pletichám při veřejné soutěži a, za což v případě pravomocného odsouzení hrozí až osm let vězení. Oba jsou stíhání na svobodě.

Co je pletichaření

Co znamená, když je někdo obviněn či odsouzen za pletichy při veřejné soutěži? iDNES.cz principy spáchání takového trestného činu v obecné rovině vysvětlil advokát Tomáš Pelikán.

Jako pletichy jsou nejčastěji označovány nekalé praktiky, pikle nebo nekorektní postupy. Pletichy při veřejné soutěži tedy obvykle spočívají v tom, že pachatel přiměje jiného, aby mu pomohl ovlivnit výsledek veřejné soutěže – tedy aby byla veřejná zakázka vysoutěžena za nepřiměřeně vysokou cenu nebo za jinak nevýhodných podmínek. Nejčastěji se tak děje příslibem prospěchu, obvykle majetkového, ovšem může se tak stát i výhružkami či lstí. Pletichami se rozumí i spolupráce několika uchazečů za účelem popsaného ovlivnění soutěže.

Jako konkrétní případy lze uvést známé losování za využití označených žetonů, softwarové úpravy losovacího zařízení, úmyslné nastavení podmínek výběrového řízení tak, aby tyto splňoval pouze vybraný uchazeč, domluva uchazečů omezující soutěž (například podání fiktivních navýšených nabídek nebo stejná nabídková cena), nastavení podmínek soutěže tak, aby vysoutěžená cena mohla být navýšena tzv. vícepracemi apod.

Jakých pletich se měli obvinění dopustit, Prygl nechtěl s ohledem na stále probíhající vyšetřování příliš konkretizovat.

Trestný čin má ale nejspíš souvislost s cenou za nákup pojištěnce. Nebo třeba tím, že IZIP si bral peníze i za to, že sežene nové lidi pro svůj projekt - elektronickou knížku. Za tu mu přitom na základě jiné smlouvy tekly od VZP další peníze. Navíc pojišťovna na akvizici pojištěnců nevypsala žádné výběrové řízení a rovnou ji svěřila firmě IZIP.

Ostatně to nevypsala ani při dalších smlouvám s IZIP. V roce 2008 podepsaly obě strany kromě akvizice ještě další dvě smlouvy k elektronickém zdravotní knížce a k osobnímu účtu pojištěnce. Ve finále jich pojišťovna s IZIP měla nejméně pět. Obsah všech smluv se obě strany zavázaly tajit.

Současné vedení v čele se Zdeňkem Kabátkem se snaží ukončit i poslední, dosud platnou smlouvu, kterou Horák s posvěcením správní rady VZP podepsal ještě těsně před svým odchodem. Týká se zejména provozu jejího portálu. Pojišťovna nyní dokončuje právní analýzy, které ukáží, zda bude možné si provoz portálu odkoupit. Pokud ne, bude si VZP muset vybudovat nový portál.

Nákup portálu by VZP mohl přijít na 71,34 milionu korun. Taková částka byla alespoň v materiálu, který správní rada pojišťovny projednávala v srpnu (více čtěte zde).

VZP nyní vlastní také 51 procent akcií firmy. Také těch by se ráda zbavila. Nejspíš by za ně mohla dostat milion a čtvrt. Jestli o akcie ale teď někdo stojí, není jisté.

VZP firmě IZIP za deset let zaplatila necelé dvě miliardy korun. Nyní jí za provoz portálu, tedy jedné z komunikačních tepen, platí 72 milionů korun ročně.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video