

Návodní strana dokončené přehrady na Bílé Desné v červenci 1915.
Autor: Repro z knihy Jizerskohorské přehrady a katastrofa na Bílé Desné
Kolaudační komise při prohlídce hráze 18. srpna 1915. Předseda komise Karel Podhajský se po protržení přehrady ve svém bytě v Praze zastřelil služební pistolí.
Autor: Repro z knihy Jizerskohorské přehrady a katastrofa na Bílé Desné
Hráz přehrady na Bílé Desné se protrhla 18. září 1916. Kolem půl čtvrté odpoledne si všimli dřevaři pramínku vody tryskajícího z hráze. Hrázný se snažil přehradu rychle vypustit, už to ale nestihl. Kvůli bortící se hrázi musel i s dělníky utéct.
Autor: Repro z knihy Jizerskohorské přehrady a katastrofa na Bílé Desné
Když voda z přehrady na Bílé Desné dorazila do města, nebyla evakuace Desné ještě zdaleka ukončena.
Autor: Repro z knihy Jizerskohorské přehrady a katastrofa na Bílé Desné
Vlnu z protržené přehrady pamětníci popsali jako horu kmenů a vody, která byla někde vysoká jako dům, jinde 20, ale i 30 a 40 metrů. Takto dopadl dům pro dělníky firmy Johann Umann.
Autor: Repro z knihy Jizerskohorské přehrady a katastrofa na Bílé Desné
Po neštěstí zůstalo 62 mrtvých lidí, 33 zničených a 69 poškozených domů jako tato brusírna skla firmy Emanuel Simm.
Autor: Repro z knihy Jizerskohorské přehrady a katastrofa na Bílé Desné
Soudy nejprve odsoudily zástupce investora a stavební dozor za to, že nepoužili dost těsnicí hmoty na návodní straně hráze. Nakonec ale soud na základě dalších posudků uznal, že protržení hráze nastalo kvůli geologické poruše v podloží.
Autor: Repro z knihy Jizerskohorské přehrady a katastrofa na Bílé Desné
Velké množství vody a trosek zachytila železniční trať a viadukt v dolní části Desné, záplava i tak postihla celé Tanvaldsko.
Autor: Repro z knihy Jizerskohorské přehrady a katastrofa na Bílé Desné
Velká průrva se už pár dnů po katastrofě objevila na pohlednicích.
Autor: Repro z knihy Jizerskohorské přehrady a katastrofa na Bílé Desné
Zbytky protržené přehrady je stále možné navšítvit. Tento pohled se naskytne, když se člověk postaví nad spojovací štolu, která měla odvádět přebytečnou vodu do přítoku přehrady Souš.
Autor: Barbora Buřínská, iDNES.cz
Přehrada nebyla nikdy obnovena a katastrofa v Desné na dlouhou dobu zastavila stavbu sypaných hrází ve světě. Na snímku je vidět ústí přepadového kanálu.
Autor: Barbora Buřínská, iDNES.cz
Zbytky přehrady se v roce 1996 staly kulturní památkou.
Autor: Barbora Buřínská, iDNES.cz
Přehrada měla bránit povodním na řece Bílá Desná. O stavbě se vážně uvažovalo již od roku 1902.
Autor: Barbora Buřínská, iDNES.cz
Na místě bývalé přehrady je vyznačena krátká naučná stezka s několika zastávkami. Toto je jedna z informačních tabulí.
Autor: Barbora Buřínská, iDNES.cz
Dominantou přehrady je šoupátková věž. Stojí v průrvě, kde se hráz protrhla.
Autor: Barbora Buřínská, iDNES.cz
Průzkum v roce 1996 potvrdil, že hlavní příčinou katastrofy nebylo nedbalé provedení hráze, ale vnitřní eroze pod ní. Před stavbou nebyl proveden průzkum, který by odhalil propustnost vrstev pod hrází, a voda z podloží pak vnikla do jejího tělesa.
Autor: Marek Tichý, iDNES.cz