O objevu informoval šéf výzkumného týmu Aleš Bartoš z Národního ústavu duševního zdraví/Psychiatrického centra Praha. V týmu jsou také odborníci z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Při Alzheimerově nemoci se do mozku ukládají špatně svinuté či poškozené bílkoviny beta-amyloid a tau protein. V poškozené formě zanášejí mozek a ničí ho. Tau protein a neurofilamenta (vlákno v nervové buňce) tvoří kostru nervové buňky. Pokud je kostra poškozena, nervová buňka se může rozpadnout. Ve světě se pokusně očkovaly myši proti beta-amyloidu, jejich mozek se od nánosů vyčistil. U lidí postup nezabral.
„U lidí bohužel očkování nemělo léčebný účinek, který by zlepšoval projevy demence nebo alespoň zastavil jejich rozvoj. Kromě toho očkování u několika pacientů způsobilo vedlejší účinky,“ řekl iDNES.cz mluvčí Národního ústavu duševního zdraví Jan Červenka.
Český vědecký tým se proto zaměřil na tau protein a neurofilamenta. Pět let zjišťoval rozdíly v imunologické situaci u 80 dobrovolníků rozdělených do čtyř skupin: zdravých seniorů, seniorů se zánětlivými nemocemi nervové soustavy, pacientů s alzheimerem a pacientů s jinými formami demence.
Alzheimerova choroba |
Ukázalo se, že množství protilátek proti tau proteinu a neurofilamentům v krvi i mozkomíšním moku celkově bylo u zdravých lidí vyššího věku a pacientů s Alzheimerovou chorobou zhruba stejné.
Vědci se proto zaměřili na část protilátek přímo lokálně vytvořených v blízkosti nervové soustavy. U pacientů s Alzheimerovou chorobou zjistili její množství významně vyšší než u ostatních. Zvýšené protilátky mohou podle vědců souviset se zvýšenými nánosy špatně svinutých bílkovin a rozpadem nervových buněk, a tedy jejich páteřních bílkovin tau proteinu a neurofilament.
Vědci očekávali, že podobná imunologická reakce nastane i u pacientů s jinými formami demence a že se tělo bude bránit protilátkami na zvýšenou hladinu tau proteinu a neurofilament z rozpadlých buněk stejně jako v případě Alzheimerovy nemoci. Jenže tomu tak nebylo, a to ani u Creuzfeldt-Jacobovy nemoci, lidské varianty nemoci šílených krav. U této nemoci rozpad buněk je rychlejší, prudce stoupá množství bílkovin tau proteinu a neurofilament v mozkomíšním moku, přesto nebyly protilátky zvýšené. Tuto skutečnost nepopsal podle Bartoše dosud nikdo na světě.
„Zdá se tedy, že tyto lokálně zvýšené protilátky jsou relativně specifické právě pro Alzheimerovu nemoc,“ shrnul.
V laboratoři biochemie a patofyziologie mozku Národního ústavu duševního zdraví plánuje Bartošův tým poznatky ověřit. Do studie chce zařadit více dalších pacientů, a to s nemocí v časném stadiu. Jejich séra a mozkomíšní moky budou vyšetřeny vylepšenými biochemickými metodami.
Na ověření v praxi se hledají dobrovolníci
Pro vytvoření českých norem neuropsychologických testů se nyní hledají dobrovolníci. Potřeba jsou zdraví muži nad 50 let věku a zdraví muži i ženy nad 85 let. Výzkum zohledňuje i socioekonomický status a vzdělání. Nedostatek je dobrovolníků s nižším vzděláním.
Zájemci o zařazení do studie musejí užívat češtinu jako svůj mateřský jazyk a být neurologicky i psychicky zdraví. Nesmějí mít pocit porušené paměti. Vyšetření trvá jednu až dvě hodiny, provedou ho odborníci ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Objednat se lze na telefonu 267 162 344 se záznamníkem nebo mailem adcentrum12@gmail.com.
Alzheimerova nemoc je nevyléčitelné onemocnění mozku. Rozvoj se zatím dá jen zpomalit, pokud se léky nasadí včas. Trpí jí 140 000 Češek a Čechů. Se stárnutím nemocných přibývá, v roce 2050 může být v ČR 225 000 pacientů.
